11 C 46/2024-39 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 4. 10. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky v souhrnné výši 2 565,31 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění smluvního závazku. Dle žalobních tvrzení žalovaná uzavřela s právními předchůdci žalobkyně, a to společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „1. původní věřitel“), a , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „2. původní věřitel“), dne 28. 8. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejichž základě bylo povinností původních věřitelů dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn, a povinností žalované bylo za tyto dodávky platit sjednanou kupní cenu. Za dodávku elektřiny však žalovaná za období od 27. 1. 2021 do 10. 6. 2021 však žalované z vyúčtované kupní ceny ve výši 4 931,02 Kč zaplatila pouze částku 2 000 Kč a dluh ve výši 2 931,02 Kč s termínem splatnosti dne 7. 7. 2021 dosud nezaplatila. Za dodávku plynu za období od 26. 11. 2020 do 11. 7. 2021 žalovaná z vyúčtované kupní ceny v částce 15 874,29 Kč uhradila pouze 6 240 Kč a zůstatek ve výši 9 634,29 Kč s termínem splatnosti dne 2. 8. 2021 dosud nezaplatila. Dluh v souhrnné výši 12 565,31 Kč pak žalovaná nezaplatila ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění ze dne 5. 9. 2023. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně se stala nabyvatelkou žalobní pohledávky na základě postupní smlouvy ze dne 13. 10. 2017, přičemž postoupení oznámila žalované dopisem ze dne 5. 9. 2023.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Na den 18. 3. 2024 nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Právní zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání předem řádně omluvil, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno, že žalovaná v postavení odběratele a původní věřitelé v postavení dodavatelů uzavřeli dne 28. 8. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, podle kterých se původní věřitelé zavázali dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn, a žalovaná se za tyto dodávky zavázala platit dohodnutou kupní cenu vyúčtovanou dle daňových dokladů (viz cit. smlouvy ze dne 28. 8. 2020, všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny od 1. 7. 2017, všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu od 1. 7. 2017, Ceník , Anonymizováno, účinný od 1. 1. 2012 a od 1. 7. 2012).Za období od 27. 1. 2021 do 10. 6. 2021 žalovaná spotřebovala elektřinu v částce 4 931,02 Kč, splatné dne 7. 7. 2021, z níž uhradila částku 2 000 Kč (viz daňový doklad č. , hodnota, ).Za období od 26. 11. 2020 do 11. 7. 2021 žalovaná spotřebovala plyn v částce 15 874,29 Kč, splatné dne 2. 8. 2021, z níž uhradila částku 6 240 Kč (viz daňový doklad č. , hodnota, ).Upomínkami ze dne 29. 4. 2021 a 26. 5. 2021 včetně předžalobní upomínky ze dne 5. 9. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k nedoplatku dluhu na uvedených komoditách, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 5. 9. 2023 (viz rovněž podací lístek ze dne 5. 9. 2023).Žalobkyně se stala nabyvatelkou žalobní pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně jejích dodatků č. 1 až 3 ze dne 29. 3. 2019, 27. 3. 2020 a 22. 12. 2021), přičemž postoupení pohledávek oznámila žalované dopisy ze dne 5. 9. 2023 (viz písemná oznámení o postoupení pohledávek ze dne 5. 9. 2023).5. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná a právní předchůdci žalobkyně (původní věřitelé) uzavřeli dne 28. 8. 2020 dvě samostatné smlouvy, na jejichž základě se zavázali dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn, přičemž žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit dohodnutou kupní cenu vyúčtovanou dle daňových dokladů (viz § 28 odst. 2 písm. j) a § 62 odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů/energetický zákon/, ve znění pozdějších předpisů). Zatímco původní věřitelé své smluvní závazky splnili, když žalované do sjednaného odběrného místa dodali požadovaná media, žalovaná nikoliv, neboť vyúčtovanou kupní cenu uhradila pouze zčásti, a nezaplacené zůstatky ve výši 2 931,02 Kč a 9 634,29 Kč, tj. celkem ve výši 12 565,31 Kč, nezaplatila v termínech splatnosti, uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanou zavázal k úhradě vyčíslené částky, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za 3 úkony právní služby á 200 Kč a 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 252 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.