14 C 306/2021-239 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Podáním doručeným soudu 20.10.2021, k výzvě soudu ve znění doplnění ze dne 29.10.2021, 8.4.2022 (ve kterém navrhli rozšíření žaloby, která byla připuštěna usnesením soudu ze dne 29.1.2024) se žalobci domáhali vydání věcí, obsažených v zamítavém výroku rozsudku s odůvodněním, že žalovaný působil u žalobců od listopadu 2015 jako spolupracující účetní a daňový poradce a v rámci spolupráce se žalobci, na základě jejich pověření a jejich jménem, zpracovával účetní agendu a daňová přiznání mimo jiné těchto klientů: , Anonymizováno, IČ: , IČO, , , právnická osoba, , IČ: , IČO, , , právnická osoba, , IČ: , IČO, , , právnická osoba, , IČ: , IČO, , , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , , jméno FO, -, právnická osoba, ., IČ: , IČO, , , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , , , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , IČ: , IČO, , , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , , právnická osoba, , IČ: , IČO, , , právnická osoba, ., IČ: , IČO, . Pro zpracovávání účetní agendy těchto klientů jménem žalobců obdržel žalovaný účetní podklady a informace těchto klientů, které následně dále zpracovával, včetně zapracování účetních dat do účetního systému žalobců, kam se přihlašoval pod svými přihlašovacími údaji. Data v účetním systému žalobců sloužila následně jako součást účetní a daňové evidence klientů. Žalovaný svou činnost účetního a daňového poradce evidoval v systému žalobce a dle této evidence také prováděl vyúčtování své činnosti pro žalobce, která mu byla následně žalobcem uhrazena. Pro objasnění celé kauzy je potřeba uvést, že v roce 2019 všichni výše zmínění klienti postupně ukončovali smlouvy se žalobci. Činili tak na pokyn odcházejícího jednatele , adresa, . Ten přitom velmi úzce spolupracoval se žalovaným. Žalovaný pak „převáděl" jednotlivé klienty do sféry , adresa, (převážně na účetní společnost , právnická osoba, .) a zároveň dokončoval poskytování služeb jménem žalobců. U všech uvedených klientů přitom prováděl služby, které byly ještě v rámci trvající smlouvy mezi žalobci a jednotlivými klienty. Žalovaný tedy provedl služby jménem žalobců a na základě účetnictví vedeného celý rok 2018 a 2019 u žalobců, klientům však již nefakturoval jménem žalobců a informace k fakturaci potřebné neposkytoval. Jak se žalobci posléze dozvěděli i od klientů, tyto služby byly vyfakturovány po domluvě s , jméno FO, nové přebírající subjekty (, právnická osoba, . a , právnická osoba, .) nebo si je vyfakturoval přímo , jméno FO, či žalovaný. Žalobci tedy shrnují, že služby byly v „přechodném období" poskytovány ve většině případů přímo jménem žalobců (viz podaná přiznání) nebo v systému žalobce (, právnická osoba, ., , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, .) či byly zasmluvněny ještě žalobci v rámci smluvních podmínek. U každého z klientů pak byla splněna nejméně jedna z těchto podmínek. Žalovaný po sobě zanechal dle přesvědčení žalobců záměrně neúplnou dokumentaci a právě tato dokumentace je předmětem této žaloby. Už jen fakt, že žalobci disponují částečnou dokumentací, kterou soudu předložili, dokládá že zbylá dokumentace musí existovat. Ani jeden z těchto klientů nikdy nezpochybnil ani neoznámil, že by mu nějaké služby chyběly. To opět prokazuje, že existuje úplná dokumentace k těmto poskytnutým službám. Tato žaloba tedy není založena na tvrzení žalobců, že žalovaný měl pouze povinnost nějaké podání za výše uvedené klienty žalobců vyhotovit, nýbrž žalobci tvrdí, že podklady pro zpracování účetnictví existují, že je žalovaný měl k dispozici, na základě nich zpracoval příslušná podání na finanční úřad. Tyto podklady musí existovat, jinak by nemohly existovat výstupy z účetnictví (daňová přiznání). Veškeré požadované dokumenty a dokumentace jsou součástí zákonných povinností všech podnikatelských subjektů na základě zákona o účetnictví a na základě daňových zákonů. Vzhledem k tomu, že zákonné povinnosti jednotlivých klientů byly nepochybně splněny, musí existovat dokumenty a dokumentace související s jejich plněním. Žalobcům byla žalovaným předána jen část těchto dokumentů a dokumentace a zbylá část žalobcům dodaná nebyla, a to přesto, že klientům evidentně za strany žalovaného předána byla. Např. pokud žalobce podal za klienta přiznání, musí existovat poklady (účetní výstupy, a další evidence), na jejichž základě toto přiznání bylo žalovaným zpracováno. Žalovaný prováděl činnosti na externích počítačích a ani výsledné dokumenty a dokumentaci nenahrál do databáze žalobce. Žalobci jsou pak uvedeni do situace, kdy žalovaný jménem žalobců všechna daňová přiznání zpracoval a podal (viz pokyny/emaily žalobce s pokyny k podání daňových přiznání), nicméně žalobci vůbec neví a nemají šanci sami zjistit „kde se tam ta čísla vůbec vzala" a zda jsou správná. Přesto, jako daňoví poradci, za své výstupy nesou plnou odpovědnost. Jinak řečeno, žalobci mají v některých případech výsledek, chybí jim však zadání a hlavně postup výpočtu. Chybějící dokumenty a dokumentaci lze porovnat s předcházejícími obdobími, kdy tyto dokumenty a dokumentace byly žalovaným řádně archivovány v systému žalobce. Zdánlivou nesrozumitelnost způsobil výhradně žalovaný, který tyto agendy klientů zpracoval, nicméně si dokumenty a dokumentaci nechal jen pro svoji vlastní potřebu, aby on mohl nadále poskytovat tyto služby přímo klientům, a to "bez účasti žalobců". A toto provedl i za období, kdy klienti byli ještě smluvními partnery žalobců. Proto řada klientů vycházela z přesvědčení, že služby poskytoval žalovaný sám, nikoli jménem žalobců a to přesto, že žalovaný k tomu využíval účetní systém žalobců, zaměstnance žalobců a účetních podkladů žalobců. Z počátku se tak tito klienti bránili úhradě za provedené služby (četná emailová komunikace a podklady k soudním řízením), protože je již nesprávně uhradili přímo žalovanému či jeho spřízněné osobě. Ve většině případů, po uvedení věcí na pravou míru, byly úhrady ve prospěch žalobců za vedení účetnictví za rok 2018 a části roku 2019 ze strany klientů provedeny. V listopadu roku 2019 přestal žalovaný vykonávat pro žalobce svou činnost účetního a daňového poradce. Účetní data výše uvedených klientů, která do té doby zpracovával, si však odnesl s sebou, popř. je ze systému žalobců neoprávněně vymazal, popř. je v závěru své činnosti do systému žalobců ani neuložil, zejména za roky 2018 a 2019. Žalobci opakovaně žádali žalovaného o vydání účetní a daňové dokumentace jím zpracovávaných klientů, a to dopisem žalobců, který žalovaný převzal dne 3.3.2021, emailem právního zástupce žalobců, ze dne 26.4.2021 a předžalobní výzvy právního zástupce žalobců ze dne 10.8.2021, kterou převzal dle dodejky dne 26.8.2021 (zasláno rovněž emailem s odpovědí, že žalovaný bude k dispozici dne 13.8.2021). Všechny výzvy žalobců však zůstaly zcela bez odezvy. Žalobci, jako daňoví poradci, mají zákonnou povinnost archivovat data klientů, které zastupovali před finančním úřadem a jejichž jménem podávali příslušná daňová přiznání a hlášení. Žalobci nutně tyto podklady potřebují pro plnění svých povinností a doložení jejich splnění, zejména vůči příslušným finančním úřadům, a proto nezbylo žalobcům nic jiného, než se se svým nárokem obrátit na soud.2. Podáním ze dne 21.2.2022 žalovaný navrhl žalobu, jako nedůvodnou, zamítnout s odůvodněním, že se žalobci domáhají vydání dokladů, které měl žalovaný údajně pro žalobce nebo pro klienty žalobce zpracovávat a podaná žaloba je svým charakterem reivindikační, u níž má žalobce povinnost tvrdit a prokázat, že by mu k požadované věci svědčilo vlastnické právo, současně je povinen prokázat, že žalovaný k věci nabyl neoprávněně detenci či držbu (dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4178/2007 nebo sp. zn. 22 Cdo 1007/2014). Žalobci skutečnost, že by měli mít vlastnické právo k označeným věcem, resp., že by žalovaný měl nabýt držbu k jimi označeným věcem, nijak neprokazují, zůstávají pouze v rovině tvrzení, kdy v některých případech (např. dokumentace společnosti , právnická osoba, .) již žalobci důkazně podložili, že předmětnou dokumentaci obdrželi, a tedy po žalovaném žádají vydání věci v situaci, kdy již žalobcům nemůže svědčit ani vlastnické právo k předmětným věcem ani držba žalovaného. Žalovaný namítal, že žalobci ani nijak neprokázali, z jakého důvodu by měl žalovaný držet, či jakkoli disponovat předmětnými věcmi právě označených klientů. Žalobci nadto ani nijak neprokázali svá tvrzení, že by žalovaný údajně měl doklady, účetní záznamy či jinou dokumentaci z účetního systému žalobců vymazat či jinak odstranit. Žalovaný ze své dlouholeté praxe konstatuje, že účetní programy jsou konstruovány zpravidla tak, aby tato manipulace s daty nebyla přípustná, a to zejména z důvodů požadavků zákona o účetnictví tak, aby účetnictví poskytovalo správnou, úplnou, průkaznou, srozumitelnou a přehlednou informaci o účetní jednotce, a také aby bylo možné s ohledem na povinnost auditu účetních závěrek určitých typů účetních jednotek prověřit historii a rozsah účtování