14 C 75/2024-55 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Podáním doručeným soudu dne 17.4.2024, doplněné podáním ze dne 21.5.2024, ze dne 11.7.2024, 15.7.2024, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s odůvodněním, že požaduje vrácení neoprávněně vyúčtovaných záloh za spotřebu tepla a teplé vody, za situace, kdy dne 27.7.2015 mělo dojít k demontáži radiátoru v jednotce žalobkyně, který byl nahrazen radiátorem novým. Žalovaná částka sestává z neoprávněného vyúčtování a zaplacení záloh, a to za rok 2021 v částce 7 644 Kč, za rok 2022 v částce 8 169 Kč, za rok 2023 v částce 8 196 Kč. Následně byla proti žalobkyni vedena nezákonná exekuce a v této souvislosti žádá po žalované zaplatit částku 21 036 Kč. Dále žalobkyně namítala, že zápisy se schůzí SVJ se nezakládají na pravdě, jsou hrubě urážlivé, stejně jako šíření poplašných zpráv od p. , jméno FO, , která provádí podvodné jednání v bytovém domě. Žalobkyně obsáhle namítala další pochybení ze strany SVJ (v souvislosti s přestavbou domu s rozšířením balkonů, šikanu svojí osoby ze strany výboru SVJ, nesprávnost výsledků hlasování o navýšení příspěvků na opravy na shromáždění konaném dne 8.11.2022, koexistence dvou bytových družstev v bytovém domě) či namítala nesprávně a nezákonně vedené řízení u zdejšího soudu pod sp.zn. 7 C 11/2019 a následné řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 39 Co 201/2020).2. Výše uvedená pochybení, tvrzená žalobkyní, jsou pro předmětné řízení irelevantní, proto se jimi soud nezabýval.3. Podáním ze dne 10.9.2024 žalobkyně navrhla rozšířit žalobu, když nově žádala po žalované zaplacení částky 52 864 Kč (žádala vrátit zaplacené poplatky za nedodané teplo za rok 2017 ve výši 4 200 Kč, rok 2018 ve výši 4995 Kč, za rok 2019 ve výši 7 096 Kč, za rok 2020 ve výši 7668 Kč, za rok 2021 ve výši 7 664 Kč, za rok 2022 ve výši 8164 Kč, za rok 2023 ve výši 9 264 Kč a dále žádala zaplacení škody vzniklou instalací vodoměru v celkové výši 6 704 Kč).4. K dotazu soudu při jednání konaném dne 11.9.2024 žalobkyně sdělila, že žalovaná částka sestává z částky 21 036 Kč za neoprávněně vedenou exekuci, dále z částek, které představující zaplacené zálohy na dodávky tepla za rok 2021 ve výši 7644 Kč, za rok 2022 ve výši 8 196 Kč, za rok 2023 ve výši 8196 Kč, když uvedené částky žalované zaplatila.5. Podáním ze dne 13.5.2024, doplněném podáním ze dne 22.5.2024 žalovaná navrhla žalobu, jako nedůvodnou zamítnout s odůvodněním, že žalobkyně se domáhá po žalované vrácení „neoprávněně účtovaných“ nákladů za „nedodané teplo“ v roce 2021 až 2023, když svůj nárok odůvodňuje tím, že 27. 7. 2015 byl v její jednotce odpojen původní radiátor a nahrazen radiátorem elektrickým, takže do jednotky žalobkyně není dodáváno teplo z ústředního topení. Navzdory tomu pak žalovaná každoročně vyúčtovává žalobkyni spotřebu tepla, které však dle tvrzení žalobkyně ve skutečnosti nedodává. Podle žalované je vyúčtování nákladů za dodávku tepla oprávněné, žalobkyně si nechala radiátor ve své jednotce odmontovat sama, a to bez vědomí a souhlasu žalované, změna způsobu vytápění stavby spočívající v odpojení radiátoru v jednotce od stávajícího systému ústředního vytápění celého domu a současném zřízení individuálního vytápění této jednotky vyžadovala stavební povolení, a to podle ust. § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném v roce 2015, kdy k odmontování radiátoru došlo. K takové úpravě jednotky byl podle § 11 odst. 5 věty první zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, nezbytný souhlas všech vlastníků jednotek v domě. Tento souhlas žalobkyni dán nebyl. Žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2058/2018 „vytápění jednotek v budově tvoří vzájemně provázaný systém, a proto změna ve vytápění, byť jen jediné jednotky, má vliv na vytápění domu jako celku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 9. srpna 2006, sp. zn. 3 As 26/2005). Odpojením kterékoli jednotky od stávajícího systému ústředního vytápění celého domu tak nepochybně vzrůstají náklady na vytápění pro ostatní vlastníky jednotek. Lze tudíž uzavřít, že změna způsobu vytápění stavby (bytového domu), spočívající v odpojení radiátorů v jednotce dovolatelů od stávajícího systému ústředního vytápění celého domu a zřízení individuálního vytápění této jednotky (zde za pomoci přímotopného elektrického zařízení), představovala změnu stavby ve smyslu § 11 odst. 5 věty první zákona č. 72/1994 Sb., k níž bylo zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek.“ S ohledem na citovaný závěr Nejvyššího soudu ve skutkově obdobné věci má žalovaná za to, že jeho postup, kdy vyúčtovává žalobkyni mj. i náklady na dodávku tepla, je oprávněný, neboť žalobkyně odmontovala radiátor ve své jednotce bez souhlasu žalované. Vedle výše uvedeného poukázala na to, že žalobkyně svůj nárok nijak blíže nespecifikovala a nedoložila. Žalovaná přitom žalobkyni za dodané teplo jí uvedené částky v uvedených období nevyúčtovávala a není zřejmé, co tyto částky vlastně představují. Žalobkyně se domáhá rovněž i „přeplatku účtování z minulých let vše souhrnně celkem z protiprávně vedené exekuce bez přizvání jejího právního zástupce placené v roce 2021‘ve výši 21 036 Kč. Žalobkyně ke své žalobě nepředložila žádný důkaz vztahující se k jí tvrzené exekuci, k výši jí uhrazenému plnění a k protiprávnosti exekuce. Žalovaná přitom nevedla proti žalobkyni exekuci o zaplacení pohledávky v této výši. Podáním ze dne 25.9.2024 žalovaná doplnila, že podle předpisu nájemného a záloh na poskytované služby platného od 1. 1. 2021, měla žalobkyně platit měsíčně žalované částku 1 464 Kč, která představovala příspěvky na správu domu a zálohy na služby a energie. Dle tohoto předpisu (řádek 11) činila záloha na vytápění částku 518 Kč měsíčně, tj. celkem 6 216 Kč za celý rok 2021. Dle řádného vyúčtování užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021 činil souhrn předepsaných záloh za rok 2021 částku 12 828 Kč a souhrn skutečně uhrazených záloh rovněž částku 12 828 Kč. Žalobkyně tak za rok 2021 uhradila všechny zálohy na zúčtovatelné služby v plné výši. Skutečné náklady na služby činily částku 12 196 Kč, žalobkyni tak vznikl na zálohových platbách přeplatek ve výši 632 Kč. Tento přeplatek byl započten oproti nedoplatkům žalobkyně z minulých let. Z předmětného vyúčtování je patrné, že skutečné náklady na vytápění za rok 2021 připadající na jednotku žalobkyně činily částku 5 788,60 Kč. Žalobkyně se svou žalobou domáhá vrácení plateb za vytápění za rok 2021 ve výši 7 644 Kč. Tato částka však neodpovídá souhrnu předepsaných a žalobkyní uhrazených záloh na vytápění z rok 2021 (6 216 Kč) ani skutečným nákladům na vytápění za rok 2021 (5 788,60 Kč). Podle měsíčního předpisu na úhradu příspěvků vlastníka a záloh na poskytované služby platného od 1. 1. 2022, měla žalobkyně platit měsíčně žalované částku 1 496 Kč, která představovala příspěvky na správu domu a zálohy na služby a energie. Dle tohoto předpisu (řádek 16) činila záloha na vytápění částku 498 Kč měsíčně, tj. celkem 5 976 Kč za celý rok 2022. Dle řádného vyúčtování užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu za rok 2022 činil souhrn předepsaných záloh za rok 2022 částku 13 212 Kč a souhrn skutečně uhrazených záloh rovněž částku 13 212 Kč. Žalobkyně tak za rok 2022 uhradila všechny zálohy na zúčtovatelné služby v plné výši. Skutečné náklady na služby činily částku 14 696 Kč, žalobkyni tak vznikl na zálohových platbách nedoplatek ve výši 1 484 Kč. Tento nedoplatek žalobkyně dosud neuhradila. Z předmětného vyúčtování je patrné, že skutečné náklady na vytápění za rok 2022 připadající na jednotku žalobkyně činily částku 6 669,23 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhá vrácení plateb za vytápění za rok 2022 ve výši 8 196 Kč. Tato částka však neodpovídá souhrnu předepsaných a žalobkyní uhrazených záloh na vytápění z rok 2022 (5 976 Kč) ani skutečným nákladům na vytápění za rok 2022 (6 669,23 Kč). Podle předpisu nájemného a záloh na poskytované služby platného od 1. 1. 2023, měla žalobkyně platit měsíčně žalovanému částku 2 149 Kč, která představovala příspěvky na správu domu a zálohy na služby a energie. Dle tohoto předpisu (řádek 11) činila záloha na vytápění částku 772 Kč měsíčně, tj. celkem 9 264 Kč za celý rok 2023. Dle řádného vyúčtování užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu za rok 2023 činil souhrn předepsaných záloh za rok 2023 částku 16 308 Kč a souhrn skutečně uhrazených záloh rovněž částku 16 308 Kč. Žalobkyně tak za rok 2023 uhradila všechny zálohy na zúčtovatelné služby v plné výši. Skutečné náklady na služby činily částku 18.554 Kč, žalobkyni tak vznikl na zálohových platbách nedoplatek ve výši 2 246 Kč. Tento nedoplatek žalobkyně dosud neuhradila. Z předmětného vyúčtování je patrné, že skutečné náklady na vytápění za rok 2023 připadající na jednotku žalobkyně činily částku 9 791,53 Kč. Žalobkyně se svou žalobou domáhá vrácení plateb za vytápění za rok 2023 ve výši 8 196 Kč. Tato částka však neodpovídá souhrnu záloh na vytápění z rok 2023 (9 264 Kč) ani skutečným nákladům na vytápění za rok 2023