ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2024:20.C.194.2021.1 Datum: 2024-04-25 Předmět: o zaplacení 85 276 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 9 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 2910 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 605 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 606 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 607 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 609 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 611 z. č ["odtah vozidla""smlouva nájemní""smlouva o nájmu dopravního prostředku"]
O co šlo: o zaplacení 85 276 Kč s příslušenstvím (["§ 6 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 9 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 2910 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 605 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 606 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 607 z. č. 89/2012 Sb.")
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2021 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit 85 276 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne 9. 1. 2017 došlo k dopravní nehodě, v jejímž důsledku byl zaviněním žalovaného 2., pojištěncem , právnická osoba, ., identifikační číslo osoby , IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalované 1.“), poškozen automobil žalobce tovární značky , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, (dále též jen „vozidlo“). Žalobci tak protiprávním jednáním žalovaného 2. vznikla škoda na vozidle ve výši 79 045 Kč. Žalobce uvedenou škodu na vozidle uplatnil u právní předchůdkyně žalované 1. v rámci pojistné události č. , hodnota, společně s nároky na náhradu účelně vynaložených nákladů na odtah vozidla z místa dopravní nehody ve výši 1 694 Kč a na pronájem náhradního automobilu po nutně nezbytnou dobu opravy vozidla ve výši 4 537 Kč. Celkem tak žalobce u právní předchůdkyně žalované 1. uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 85 276 Kč. Žalovaná 1. přesto žalobci na náhradu škody ničeho neuhradila, a to ani přes výzvu ze dne 6. 5. 2019. Žalobce se dne 14. 7. 2017 připojil s nárokem na náhradu škody do správního řízení vedeného u , právnická osoba, pod sp. zn. , číslo, (dále také jen „správní řízení“). Tvrzená škoda mu však nebyla uhrazena ani v rámci tohoto správního řízení, když byl příslušným úřadem odkázán se svým nárokem na soud.2. Žalovaná 1. nárok žalobce neuznala, a to ani z části. Ve svém vyjádření uvedla, že je nesporné, že dne 9. 1. 2017 došlo ke škodní události, a že ve stejné době byla právní předchůdkyně žalované 1. pojistitelkou žalovaného 2. Žalovaná 1. vznesla námitku promlčení ohledně celého žalobou uplatněného nároku, neboť rozhodným dnem pro právo na náhradu škody z hlediska počátku běhu promlčecí lhůty je 9. 1. 2017, kdy došlo ke škodě, přičemž k tomuto datu žalobce věděl, že ke škodě došlo a kdo ji způsobil. Na právo žalobce se přitom uplatní obecná promlčecí lhůta tří let. Jelikož promlčecí lhůta u práva na pojistné plnění počne běžet jeden rok od pojistné události, došlo k promlčení práva žalobce dne 9. 1. 2021. Žalobce však svůj nárok u soudu uplatnil až dne 3. 11. 2021. Na běh promlčecí lhůty k právu na pojistné plnění nemá žádný vliv uplatnění nároku na náhradu škody žalobcem v rámci správního řízení.3. Žalobce k námitce promlčení vznesené žalovanou 1. uvedl, že není důvodná, neboť žalobce řádně uplatnil nárok na náhradu škody ve správním řízení již dne 14. 7. 2017. Promlčecí lhůta tak neběžela nejméně po dobu od 14. 7. 2017 do právní moci rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 18. 4. 2019, č. j. , číslo, . Nadto žalobce namítá, že v případě, že by námitka promlčení byla důvodná, byla žalovanou 1. vznesena v rozporu s dobrými mravy.4. Žalobce dne 24. 3. 2022 navrhl přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalovaného, a to , jméno FO, , nar. , datum, , jako přímého škůdce a pojištěnce žalované 1. a právní předchůdkyně žalované 1.5. Usnesením ze dne 29. 7. 2022, č. j. , spisová značka, , Městský soud v Praze k odvolání proti usnesení zdejšího soudu ze dne 5. 5. 2022, č. j. , spisová značka, , připustil, aby do řízení přistoupil , jméno FO, , nar. , datum, , jako žalovaný 2.6. Žalovaná 1. ve svém vyjádření uvedla, že nárok na náhradu škody je promlčen rovněž vůči žalovanému 2. Promlčecí lhůta začala běžet ode dne škodní události, tj. ode dne 9. 1. 2017. Následně došlo ke stavení promlčecí lhůty dne 14. 7. 2017, kdy žalobce uplatnil svůj nárok ve správním řízení. , právnická osoba, odkázal žalobce na soud již ve svém rozhodnutí ze dne 23. 4. 2019. Žalovanému 2. nesvědčilo právo podat proti výroku o náhradě škody odvolání, neboť mu bylo v tomto rozsahu vyhověno. Výrok o náhradě škody tak nabyl právní moci uplynutím 15 dnů od doručení předmětného rozhodnutí žalobci, což muselo nastat nejpozději dne 30. 6. 2019. Následujícího dne došlo k pokračování v běhu promlčecí lhůty a k promlčení nároku žalobce tak došlo nejpozději dne 3. 1. 2022. Žalobce však uplatnil svůj nárok vůči žalovanému 2 v tomto řízení až dne 24. 3. 2022. Žalovaná 1. rovněž nesouhlasila s názorem žalobce, podle něhož je jí vznesená námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce měl od poslední komunikace s žalovanou 1. čas dva a půl roku na to, aby svůj nárok uplatnil u soudu. Správní řízení bylo pravomocně ukončeno dne 20. 1. 2020, žalobce tak podal žalobu až po uplynutí téměř 22 měsíců, což s ohledem na celkovou délku promlčecí doby (36 měsíců) není doba přiměřená.7. Žalovaný 2. nárok žalobce neuznal a rovněž vznesl námitku promlčení ohledně celého žalobou uplatněného nároku. Dle žalovaného 2. je zřejmé, že promlčecí lhůta počala běžet v den dopravní nehody, tj. dne 9. 1. 2017, neboť žalobce věděl, v jaké výši byla škoda způsobena a kdo ji způsobil. Proti žalovanému 2. je uplatňován nárok z titulu náhrady škody a promlčecí lhůta tak činí tři roky. Žalobce nedostatečně tvrdí a prokazuje, že nárok uplatnil ve správním řízení. I kdyby tomu tak bylo, stavěla se promlčecí lhůta od 14. 7. 2017, kdy měl žalobce svůj nárok uplatnit do 18. 4. 2019, kdy , právnická osoba, ve správním řízení rozhodl. Promlčecí lhůta by tak uplynula dne 14. 10. 2021. Žalobce svůj nárok vůči žalovanému 2. uplatnil u soudu až dne 24. 3. 2022, tj. po uplynutí promlčecí lhůty. Uplatnění nároku vůči žalované 1. přitom nemá na promlčení práva žádný vliv vůči žalovanému 2.8. Žalobce k námitce promlčení vznesené žalovaným 2. uvedl, že nesouhlasí s tvrzením, že promlčecí lhůta začala běžet již dnem dopravní nehody. Naopak o vině žalovaného 2. bylo ve správním řízení pravomocně rozhodnuto až dne 20. 1. 2020 po odvolání žalovaného 2. Jinými slovy žalobce se až dne 20. 1. 2020 dozvěděl, kdo je škůdcem. Žalobce tak svůj nárok vůči žalovanému 2. uplatnil u soudu včas.9. Žalovaní shodně uvedli, že žalobci musely být okolnosti dopravní nehody dostatečně známy. Jeho tvrzení ohledně zjištění osoby škůdce až dne 20. 1. 2020 jsou zcela účelová. Nadto žalovaný 2. uvádí, že správní řízení pro žalobce skončilo již dne 18. 4. 2019, kdy byl se svým nárokem odkázán na soud. Podle žalovaného 2. jeho námitka promlčení není ani v rozporu s dobrými mravy, protože důvody promlčení lze zcela přičítat žalobci. Žalovaný 2. se rovněž domnívá, že žalobce ve správním řízení nikdy řádně nárok na náhradu škody neuplatnil, a proto jeho aktivita v rámci správního řízení nemohla mít vliv na běh promlčecí lhůty.10. Soud vzal za svá skutková zjištění následující shodná tvrzení účastníků, a to, že dne 9. 1. 2017 došlo k dopravní nehodě mezi žalobcem a žalovaným 2., při které bylo poškozeno vozidlo žalobce, a že byl žalovaný 2. evidován u právní předchůdkyně žalované 1. v rámci pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Sporná zůstala otázka, zda bylo právo žalobce vůči žalovaným promlčeno.11. Soud z důkazů provedených v řízení zjistil následující skutková zjištění.12. Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 18. 4. 2019, č. j. , číslo, soud zjistil, že ohledně dopravní nehody ze dne 9. 1. 2017 (střet vozidla žalobce a automobilu tovární značky , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , které řídil žalovaný 2.) bylo se žalovaným 2. vedeno přestupkové řízení. V rámci uvedeného správního řízení žalobce jako poškozený uplatnil svůj nárok na náhradu škody vůči žalovanému 2. v celkové výši 77 231 Kč. , právnická osoba, o nároku žalobce rozhodl tak, že ho odkázal s nárokem na náhradu škody na soud, protože škodu a její výši nebylo možné ve správním řízení spolehlivě zjistit. Dle doručenky datové zprávy, bylo předmětné rozhodnutí doručeno zástupci žalovaného 2. dne 23. 4. 2019.13. Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 7. 1. 2020, č. j. , číslo, , soud zjistil, že , právnická osoba, k odvolání žalovaného 2. toto odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 18. 4. 2019, č. j. , číslo, . Rozhodnutí odvolacího správního orgánu nabylo právní moci dne 20. 1. 2020.14. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 17. 1. 2017, soud zjistil, že žalobce po dopravní nehodě vystoupil z auta a začal se bavit s druhým řidičem.15. Z dopisu ze dne 14. 7. 2017 označeného jako „Sdělení o připojení k náhradě škody ve správním řízení o přestupku“ vyplývá, že žalobce prostřednictvím svého zástupce společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , v tomto dopise napsal, že se připojuje do správního řízení s nárokem na náhradu škody v celkové výši 77 231 Kč.16. Z dopisu ze dne 27. 8. 2017 označeného jako „Sdělení o převzetí právního zastoupení“ soud zjistil, že zastoupení žalobce, jako poškozeného ve správním řízení, převzal , tituly před jménem, , jméno FO, . V uvedeném sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že žalobce nadále trvá na uplatnění svého nároku na náhradu škody ve správním řízení, a to v jeho celkové výši 77 231 Kč sestávající ze škody způsobené na vozidle, za zapůjčení náhradního vozidla a za parkovné. Tedy tak, jak byl uplatněn již jeho předchozím zástupcem společností , právnická osoba17