4 C 203/2024-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 9. 2. 2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 247,32 Kč s příslušenstvím shora uvedeným. Dle žalobních tvrzení uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „Postupitelka“), smlouvu o úvěru, na jejímž základě Postupitelka poskytla dne 27. 9. 2022 žalovanému úvěr ve výši 9 200 Kč, a to se splatností ke dni 27. 9. 2022. Postupitelka tak učinila na základě žádosti žalovaného, učiněné prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, a to po předchozím zřízení účtu žalovaným na této webové stránce a ověření jeho schopnosti úvěr splatit, přičemž Postupitelka skrze tuto stránku zaslala žalovanému návrh úvěrové smlouvy a žalovaný jej prostřednictvím identifikační SMS zprávy s ověřovacím kódem potvrdil. Smluvenou částku Postupitelka zaslala na účet sdělený žalovaným č. , č. účtu, . Ve smlouvě bylo mezi stranami rovněž ujednáno zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, který žalobkyně vyčíslila na 10 047,32 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplatil do data splatnosti, pročež Postupitelce vznikl kromě nároku na zaplacení jistiny úvěru a poplatku za jeho poskytnutí rovněž nárok na úrok z prodlení. Splatnost pohledávky nastala dne 27. 10. 2022, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani po písemných upomínkách. Pohledávka ze shora uvedené smlouvy přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2023.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, spolu s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s Postupitelkou smlouvu, v níž se Postupitelka zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 9 200 Kč a v níž se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 27. 10. 2022, a to spolu s RPSN 9 088,10 % a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 837,32 Kč, resp. ve výši 10 47,32 Kč před slevou. Ve smlouvě žalovaný uvedl jako svůj účet bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena na dálku, a to podpisem provedeným zadáním elektronického kódu 954513.4. Z potvrzení o platbě ze dne 27. 9. 2022 má soud za prokázané poukázání částky 9 200 Kč Postupitelkou, a to dne 27. 9. 2022 na účet č. , č. účtu, s poznámkou „Zápůjčka , Anonymizováno, “.5. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena Postupitelkou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2023.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2023 včetně podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky Postupitelky na žalobkyni.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 12. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky.8. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přičemž nemá pochyb o věrohodnosti provedených důkazů, když ani žádný z účastníků proti provedeným důkazům ničeho nenamítal. Z dalších před soudem provedených důkazů nezjistil soud žádné další skutečnosti rozhodné pro zjištění skutkového stavu ve věci.9. Po provedeném dokazování lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalovaný uzavřel s Postupitelkou smlouvu, na jejímž základě mu bylo na jím vlastněný účet dne 27. 9. 2022 poskytnuto 9 200 Kč, které měl žalovaný vrátit do 27. 9. 2022. Ve smlouvě bylo sjednáno RPSN ve výši 9 088,10 % a poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 3 837,32 Kč, resp. ve výši 10 47,32 Kč před slevou. Žalovaný netvrdil, natož prokázal, že by poskytnuté finanční prostředky neobdržel či je vrátil, soud má tak za prokázané, že zmíněná finanční částka byla žalovanému poskytnuta.10. Po právní stránce posuzoval soud uplatněné nároky žalobkyně podle těchto právních předpisů:11. Podle § 576 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.12. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.15. Podle § 1798 o. z. platí ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).16. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.20. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.22. Po zhodnocení všech výše uvedených zjištění za využití zmíněných zákonných a smluvní ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům: Soud právně kvalifikoval smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., a to uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu § 1798 a násl. o. z. Žalovaný na straně úvěrovaného smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele ve smyslu § 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z. Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo, že Městský soud v Praze jako soud odvolací posuzoval obdobnou věc rozsudkem ze dne 16. 4. 2019, č. j. 30 Co 61/2019-90. V něm odvolací soud uzavřel, že úvěrová smlouva na částku 65 000 Kč, kterou měl dlužník splatit v 36 měsíčních splátkách, s efektivním úrokovou sazbou 101,79 % ročně a nominální úrokovou sazbou 72,3 % ročně, je za daných skutkových okolností absolutně neplatná, neboť se jedná o lichvu. Soud takto rozhodoval na základě skutkových zjištění, kdy předmětem dokazování bylo i naplnění subjektivního prvku lichvy u tam konkrétně žalované strany na základě její aktivní obrany, a uzavřel, že tento prvek je naplněn, a to spolu s prvkem objektivním v podobě hrubého nepoměru vzájemného plnění stran důsledkem nemravně vysokého úroku z úvěru. Stejný názor soudy projevily i v dalších rozhodnutích s obdobnou problematikou (Rozsudek Městského soud v Praze ze dne 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019-99, Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 644/2021, Rozsudek Městského soud v Praze ze dne 25. 3. 2021, č. j. 70 Co 74/2021-80).23. Dle výše uvedených právních názorů odvolacího soudu posoudil zdejší soud i nárok žalobkyně uplatněný předmětnou žalobou vyplývající z úvěrové smlouvy, podle níž měl žalovaný poskytnutý úvěr ve výš