4 C 235/2024-33 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 29. 7. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 1 374 736,51 Kč s příslušenstvím z titulu finanční náhrady za užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 29 009 m2, k. ú. , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“), který se nachází v areálu letiště , adresa, , a to za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023. V prvé řadě žalobkyně odkázala na spory, ve kterých již bylo rozhodováno o obdobných nárocích, ať již přímo žalobkyně či vlastníků sousedících pozemků. Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že je výlučnou vlastnicí předmětného pozemku, který byl vydán v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) právní předchůdkyni žalobkyně , jméno FO, , a to rozhodnutím Pozemkového úřadu Okresního úřadu v , Anonymizováno, ze dne 14. 9. 1993, č. j. 1266/93 ve znění rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu v , Anonymizováno, ze dne 5. 5. 1994, č. j. , Anonymizováno, (dále též „rozhodnutí PÚ“). Při vydání předmětného pozemku právní předchůdkyni žalobkyně rozhodl Pozemkový úřad (dále též „PÚ“) o zřízení věcného břemene k tíži pozemku. Věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí vloženo pod sp. zn. Z, Anonymizováno, ve prospěch Vojenské ubytovací a stavební správy , adresa, (dále jen „VUSS , adresa, “), a to v rozsahu „trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila“. Se zřízením věcného břemene jsou spojena práva a povinnosti stanovené Letovým řádem let 9-3 - údržba letišť, vydaný v roce 1979 Ministerstvem národní obrany – letectvo., včetně dodatku letového řádu Letiště , adresa, (dále jen „věcné břemeno“). Dne 24. 8. 1994 byla v souladu s rozhodnutím PÚ uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nájemní smlouva na dobu neurčitou, v níž si strany sjednaly podrobnosti ohledně užívání předmětného pozemku se zpětnou účinností od 14. 10. 1993, kdy rozhodnutí PÚ nabylo právní moci (dále jen „nájemní smlouva“). Úplata za předmětný pozemek byla následně dodatky k této smlouvě navyšována až na částku 20 Kč/m2/rok, kterou žalovaná hradila více než deset let. V září 2017 obdržela žalobkyně od žalované, a to konkrétně od Agentury hospodaření s nemovitým majetkem, odboru správy nemovitého majetku, oddělení územní správy nemovitého majetku , adresa, výpověď nájemní smlouvy. Jako důvod uvedla žalovaná přesunutí činností prováděných nad rámec věcného břemene na cvičiště a pozemky v majetku žalované. Žalobkyně dále obdržela dopis ze 17. 10. 2017, kterým ji žalovaná vyzvala k převzetí předmětného pozemku v souvislosti s ukončením nájemní smlouvy, a to dne 31. 10. 2017. Žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s ukončením nájemného vztahu, dokud stále věcné břemeno zatěžuje pozemek, neboť nájemní vztah byl sjednán právě s ohledem na existenci věcného břemene. Žalobkyně s žalovanou jednala o dosažení souladu s podmínkami zřízení věcného břemene. Za tímto účelem proběhla dne 26. 10. 2017 mezi žalobkyní a žalovanou schůzka a dále žalobkyně vyzvala žalovanou písemně k pokračování v nájemním vztahu k předmětnému pozemku dopisem z 30. 10. 2017. V odpovědi z následujícího dne vyjádřila žalovaná svůj nesouhlas s úplatou za věcné břemeno a s pokračováním nájemního vztahu. Následně žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou k náhradě za existenci věcného břemene a za užívání předmětného pozemku žalovanou za výše uvedené období a ve výše specifikované výši a současně vyzvala žalovanou k pokračování s úhradami ve výši tržního nájemného, tj. 20 Kč/m2 ročně po celou dobu existence věcného břemene. Žalobkyně však ničeho neuhradila, proto žalovaná podala žalobu u nadepsaného soudu, kde bylo řízení vedeno pod sp. zn. , spisová značka, za shodných skutkových okolností pro období od 1. 11. 2017 do 31. 12. 2017. Dále byla žalobkyně nucena podat nové žaloby, a to pro období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 žalobu vedenou nadepsaným soudem pod sp. zn. , spisová značka, a dále žalobu vedenou nadepsaným soudem pod sp. zn. , spisová značka, , a to pro období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021. Dále žalobkyně podrobněji popsala zřízení věcného břemene a vztah věcného břemene a nájemní smlouvy, kde zejména zdůraznila, že z rozhodnutí PÚ ze dne 5. 5. 1994 vyplývá, že vztahy mezi vlastníkem předmětného pozemku a osobou oprávněnou z věcného břemene mají být řešeny formou nájemních smluv, neboť věcné břemeno je neoddělitelně spjato s existencí nájemního vztahu. Tomuto závěru dal za pravdu i nadepsaný soud v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , a to za stejných skutkových okolností, pouze s odlišným žalobcem. Dále žalobkyně odkázala na řízení vedené u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , kde svědci navržení žalovanou potvrdili, že nezaznamenali žádný rozdíl mezi užíváním letištních pozemků před a po datu 1. 11. 2017. Provázanost nájemní smlouvy a věcného břemene spatřuje žalobkyně i v čl. II. nájemní smlouvy, kde se konstatuje užívání pozemku ze strany žalované jako letiště a byla zde se zpětnou účinností sjednána úplata za užívání předmětného pozemku k datu 14. 10. 1993, tedy 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí PÚ Okresního úřadu v , Anonymizováno, č. j. 1266/93. Žalobkyně proto uzavřela, že věcné břemeno bylo zřízeno za podmínky, že zároveň budou vztahy mezi žalobkyní a žalovanou upraveny nájemní smlouvou a existence věcného břemene bude žalobkyni finančně kompenzována. Ohledně výše žalovaného nároku pak žalobkyně uvedla, že tato zohledňuje, že existence věcného břemene zcela znemožňuje užívání předmětného pozemku žalobkyní nebo třetí osobou, neboť jakékoliv užívání by mohlo ohrozit letecký provoz a ten by naopak mohl způsobit značné škody na čemkoliv, k čemu by byl předmětný pozemek užíván. Žalobkyně uvedla, že pro období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 požaduje finanční náhradu za omezení vlastnického práva žalobkyně k předmětnému pozemku věcným břemenem ve výši odpovídající částce 22,03 Kč/m2/rok., kdy tuto částku určila tak, že částka 21,22 Kč/m2/rok pravomocně přiznaná žalobkyni pro období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, byla navýšena o průměrnou roční míru inflace v České republice v roce 2021 vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen a zveřejněnou Českým statistickým úřadem, tzn. o 3,8 %. Pro období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 žalobkyně požaduje finanční náhradu za omezení vlastnického práva žalobkyně k předmětnému pozemku věcným břemenem ve výši odpovídající částce 25,36 Kč/m2/rok. Tato částka byla určena tak, že částka 22,03 Kč/m2/rok požadovaná žalobkyní pro období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, byla navýšena o průměrnou roční míru inflace v České republice v roce 2022 vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen a zveřejněnou Českým statistickým úřadem, tzn. o 15,1 %, přičemž oprávněnost těchto částek odůvodňuje také smlouvou o věcném břemeni a podmínkách jeho realizace ze dne 31. 5. 2024, kterou žalobkyně uzavřela s žalovanou, a která určila, že pro období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 je mezi účastníky řízení mimosoudně domluvena finanční náhradu za omezení vlastnického práva žalobkyně k pozemku věcným břemenem ve výši odpovídající částce 28,07 Kč/m2/rok. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení, kdy v předžalobní výzvě ze dne 19. 1. 2018 vyčíslila původně nárok pouze na částku odpovídající 20 Kč/m2/rok. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě částky valorizované o inflaci, tzn. ve výši odpovídající 22,03 Kč/m2/rok pro rok 2022 a ve výši odpovídající 25,36 Kč/m2/rok pro rok 2022 až opakovanou předžalobní výzvou ze dne 27. 3. 2023. Z toho důvodu žalobkyně počítá úrok z prodlení tak, že pro období od 1. 1. 2022 do 28. 2. 2023 žádá vždy úrok z prodlení z měsíčních částek ve výši 48 348,33 Kč (tzn. částek odpovídajících jedné dvanáctině částky odpovídající 20Kč/m2/rok), počínaje dnem 28. 3. 2023 žádá úrok z prodlení z částky 84 802,99 Kč, která představuje rozdíl oproti původně požadované jistině a jistině valorizované o inflaci za období od 1. 1. 2022 do 28. 2. 2023 a pro období od 1. 3. 2022 do 31. 12. 2023 žádá vždy úrok z prodlení z měsíčních částek ve výši 61 305,69 Kč.2. Žalovaná uplatněný nárok co do základu uznala, souhlasila rovněž s výší jistiny, nesouhlasila však s výší příslušenství. Uvedla, že mezi stranami probíhala mimosoudní jednání, která však v daném případě vedla pouze k částečnému narovnání sporných záležitostí mezi stranami, což žalobkyně potvrzuje v odst. 3 žaloby. Období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023, které je předmětem této žaloby, je tak posledním sporným bodem. Žalovaná potvrdila, že odmítla žalobkyni uhradit úroky z prodlení v jí požadované výši (a též požadované touto žalobou), avšak nikoli jistinu samotnou, když v rámci jednání o uzavření smlouvy o věcném břemeni a podmínkách jeho realizace navrhovala zachovat část týkající se dohody o narovnání alespoň, co se týká úhrady jistiny v plné výši, neboť z předchozí komunikace bylo zřejmé, že se strany sporu neshodnou na výpočtu úroku z prodlení. Již dne 1