7 C 149/2020-239 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 24. 6. 2020, ve znění jejího rozšíření ze dne 25. 11. 2020 se žalobce na žalovaných domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnil tím, že je bytovým družstvem, které má ve svém výlučném vlastnictví bytovou jednotku č. , Anonymizováno, (dále jen „bytová jednotka“) vymezenou v budově č.p. , Anonymizováno, , která se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Tvrdil, že žalovaní uzavřeli jako nájemci s žalobcem jako pronajímatelem smlouvu o nájmu družstevního bytu, na jejímž základě bytovou jednotku žalovaní užívali jako členové družstva. Vzhledem k tomu, že žalovaní byli z bytového družstva vyloučeni ke dni 14. 3. 2016, nájem bytové jednotky žalovaným zanikl se zánikem jejich členství. Žalovaní vyklidili bytovou jednotku až dne 1. 9. 2019. Od 14. 3. 2016 do dne 31. 8. 2019 tak žalovaní užívali bytovou jednotku bez právního důvodu, tím jim vznikla jednak povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniklé na jejich straně užíváním bytové jednotky bez právního důvodu, ale i povinnost vydat bezdůvodné obohacení za spotřebované služby spojené s užíváním bytové jednotky. Nárok uplatněný žalobou byl žalobcem požadován za období od 1. 7. 2017 do 31. 8. 2019, když současně tvrdil, že za období do 30. 6. 2017 byl nárok uplatněn v jiných řízeních vedených zdejším soudem pod sp. zn. 21 C 142/2015 a sp. zn. 13 C 82/2018. Výši bezdůvodného obohacení pak žalobce tvrdil v částce 448 000 Kč za užívání bytové jednotky v žalovaném období, dále v částce 33 060 Kč za služby spotřebované žalovanými s užíváním bytové jednotky za rok 2017, dále v částce 33 503 Kč za služby spotřebované žalovanými s užíváním bytové jednotky za rok 2018 a dále v částce za 18 400 Kč za služby spotřebované s užíváním bytové jednotky za rok 2019 Současně pak žalobce požadoval úrok z prodlení. Dále pak žalovaný požadoval úrok z prodlení z předepsaných záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky, ty byly stanoveny pro roky 2017 – 2019 ve výši 4 139 Kč, a to vždy od prvního dne daného měsíce do dne vyhotovení vyúčtování služeb spojených s užíváním bytové jednotky za dané roky v žalovaném období.2. K podané žalobě se vyjádřili žalovaní tak, že nárok žalobce zcela neuznali. Ve shodě s žalobcem tvrdili, že jejich členství v žalobci coby bytovém družstvu zaniklo ke dni 14. 3. 2016, avšak až ukončením soudního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 81 Cm 19/2016. Žalovaní sporovali výši bezdůvodného obohacení s tvrzením, že žalobce tuto výši stanovil nesprávně a v rozporu se zákonem a pokud jde o vyúčtování služeb v souvislosti s užíváním bytové jednotky, k tomu žalovaní namítali, že za roky 2017 a 2018 jim nebylo doručeno řádné vyúčtování služeb, tudíž mají nárok na smluvní pokutu podle ust. § 13 zák. č. 67/2013 Sb. a vyúčtování nemůže být splatné, a pokud šlo o vyúčtování za rok 2019, toto jim dle jejich tvrzení doručeno bylo. Žalovaní potvrdili, že bytovou jednotku předali žalobci dne 1. 9. 2019 a současně tvrdili, že tímto okamžikem jim vzniklo právo na vypořádací podíl ve výši tržní ceny bytové jednotky v částce 4 500 000 Kč. Dnem 2. 12. 2019 pak žalovaní tvrdili započtení vzájemných pohledávek na základě Prohlášení o jednostranném zápočtu ke vzájemnému zápočtu pohledávek, a to pohledávky uplatněné žalobcem proti žalovaným v tomto řízení a tvrzené pohledávky žalovaných na vypořádací podíl v souvislosti se zánikem jejich členství v žalobci, čímž dle názoru žalovaných nárok žalobce zanikl.3. Na procesní obranu žalovaných reagoval žalobce tak, že jí odmítl. Setrval na své argumentaci, že vyloučením žalobců z družstva zanikl i nájem bytu dle nájemní smlouvy, pročež se na žalované nemohou vztahovat ustanovení zák. č. 67/2016 Sb., neboť žalovaní užívali bytovou jednotku nadále bez právního důvodu, nikoliv jako nájemci. Pokud šlo o námitku nedoručení vyúčtování, tuto obranu odmítl jako účelovou, když vyúčtováním služeb žalovaní argumentovali již v prohlášení o jednostranném zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 2. 12. 2019, tedy jim muselo být doručeno. Mimo to žalobce dále tvrdil, že přípisem ze dne 4. 5. 2020 žalovaní prohlásili jednostranný zápočet vzájemných pohledávek za neplatný a právně irelevantní, a to z důvodu, že nejsou oprávnění s nárokem na vypořádací podíl v souvislosti s ukončením jejich členství v žalobci nakládat, neboť tento nárok byl zahrnut do majetkové podstaty v insolvenčním řízení vedeném s žalovanou , jméno FO, Městským soudem v Praze pod sp.zn. , spisová značka, .4. Žalovaní v průběhu řízení, a to zejména na jednání soudu dne 24. 7. 2024, změnili svá procesní stanoviska potud, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívaní bytové jednotky v žalovaném období přestali sporovat v jeho základu, sporovali toliko jeho výši, kterou i nadále považovali za žalobcem chybně stanovenou, k tomu uvedli, že jde o otázku odbornou, a dále přestali sporovat výši vyúčtovaných služeb, příslušenství (zákonný úrok z prodlení) z vyúčtovaných služeb, shodně jako žalované příslušenství z předepsaných záloh, kdy pokud jde o žalobou žalované příslušenství, toto žalovaní při jednání dne 24. 7. 2024 uznali co do důvodu i výše, kdy k dotazu soudu žalovaný uvedl, že pokud jde o příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení, jak je požadován v žalobě, respektive jejím rozšíření, tento uznává co do důvodu i výše a dále uvedl, že vyjma výše náhrady za bezdůvodné obohacení spočívající v užívání bytové jednotky, které je otázkou odbornou, proti nároku uplatněnému žalobcem ničeho nenamítá, pouze v rámci své procesní obrany žalovaní uplatňují své pohledávky z titulu práva na vypořádací podíl v souvislosti se zánikem jejich členství v družstvu, čímž podle jejich stanoviska zanikla i žalovaná pohledávka.5. Soud věc projednal a na základě nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.6. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalovaní byli členy bytového družstva žalobce a členství žalovaných v žalobci jako v družstvu zaniklo dnem 14. 3. 2016, že žalovaní užívali bytovou jednotku do 31. 8. 2019 a dále, že žalovaní v souvislosti s užíváním bytové jednotky spotřebovali v roce 2017 služby v celkové hodnotě 33 060 Kč, v roce 2018 služby v celkové hodnotě 33 503 Kč a v roce 2019 služby celkové hodnotě 18 400 Kč. Dále účastníci učinili nesporným, že žalovaní neuhradili ničeho na zálohách na služby spojené s užíváním bytu, kdy tyto byly předepsány v žalovaném období ve výši 4 139 Kč, mezi účastníky bylo dále nesporným období, za nějž žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení s placením záloh na poskytnuté služby, kdy tyto byly splatné vždy k poslednímu dni daného měsíce a od prvního dne měsíce následujícího byli proto žalovaní v prodlením se zaplacením těchto záloh. Dále účastníci řízení učinili nesporným, že úrok z prodlení, jak je požadován žalobou za prodlení s placením jednotlivých záloh na služby plyne v případě záloh za rok 2017 do 5. 4. 2018, v případě záloh na služby za rok 2018 plyne úrok z prodlení do 2. 4. 2019 a v případě záloh za rok 2018 plyne úrok z prodlení do 1. 4. 2020.7. Z informativního výpisu z katastru nemovitosti má soud za prokázáno, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky.8. Ze smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne 30. 4. 2013 má soud za prokázáno, že na základě této smlouvy žalovaní měli v nájmu bytovou jednotku jako členové bytového družstva žalobce.9. Z prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek ze dne 2. 12. 2019 včetně přílohy má soud za prokázáno, že touto listinou se žalovaní pokoušeli proti pohledávkám žalobce z titulu záloh na úhrady plnění a vyúčtování těchto záloh spojených s užíváním bytové jednotky, dále příspěvků na náklady bytového družstva, dále předepsaných dalších členských vkladů a dále smluvního nájemného, to vše v období od počátku roku 2013 do 31.8.2019 započíst svou tvrzenou pohledávku na vypořádací podíl z titulu zániku jejich členství v bytovém družstvu. Z přílohy 1. k tomuto prohlášení má soud za prokázané výše předepsaných záloh a jejich splatností v žalovaném období, shodně jako výše vyúčtování (nedoplatků) za služby za jednotlivé roky, tj. za rok 2017 ve výši 33 060 se splatností 30.4.2018, za rok 2018 ve výši 33 503 se splatností dne 30.4.2019.10. Z přípisu žalovaného ze dne 4. 5. 2020 na č.l. 42 spisu soud zjistil, že tímto přípisem se sám žalovaný , Jméno zmocněnce, dovolal neplatnosti prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek ze dne 2. 9. 2019, a to s odůvodněním, že ani on, ani jeho žena, nejsou oprávněni s pohledávkou na vypořádací podíl disponovat, protože tato pohledávka je od doby prohlášení konkurzu na žalovanou , jméno FO, součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. MSPH , spisová značka, , a dále uvedl, že na podkladě toho došlo na jejich straně k omylu, když s uvedenou pohledávkou je oprávněna disponovat toliko insolvenční správkyně.11. Z výzvy k úhradě z