ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2024:7.C.433.2021.230 Datum: 2024-11-15 Předmět: o určení dědického práva Ustanovení: ["§ 581 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 551 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 552 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1646 z. č. 89/2012 Sb."] ["duševní porucha""závěť""pozůstalost""odměna notáře""nájem bytu""notářský zápis""vrácení daru""vydědění""smlouva darovací""prohlášení o vydědění"]
O co šlo: o určení dědického práva (["§ 581 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 551 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 552 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1646 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 17. 12. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala dvou určujících výroků, a to sice, že žalovaná není dědičkou ze závěti zůstavitelky , jméno FO, sepsané notářským zápisem ze dne 29. 4. 2020, a druhak určení, že žalobkyni je neopominutelnou dědičkou ze závěti zůstavitelky , jméno FO, sepsané notářským zápisem ze dne 4. 8. 2003. Svou žalobu odůvodnila následujícími právně významnými skutkovými tvrzeními. Žalobkyně a žalovaná jsou v poměru matka - dcera. Zůstavitelka , jméno FO, , matka žalobkyně a babička žalované, pořídila o svém majetku pro případ smrti jednak listinou obsahující závěť a prohlášení o vydědění bratra žalobkyně, která byla sepsána notářským zápisem ze dne 4. 8. 2003, druhak listinou obsahující závěť a vydědění žalobkyně jako nepominutelného dědice, která byla sepsána notářským zápisem ze dne 29. 4. 2020. Žalobkyně namítala neplatnost závěti ze dne 29. 4. 2020, a to z důvodu, že zůstavitelka ke dni pořízení pro případ smrti nebyla způsobilá závěť pořídit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Dále namítala, že závěť byla zůstavitelkou učiněna pod nátlakem žalované a v duševní poruše zůstavitelky. Dále ze vztahu k vydědění své osoby, jak bylo konstatováno v závěti a listině o vydědění ze dne 29. 4. 2020 namítala, že důvody vydědění nejsou dány, neboť se zakládají na nepravdivých skutečnostech. Odmítla, že by se o zůstavitelku nestarala nebo se na ní dopouštěla jakéhokoliv příkoří, neboť všechny zúčastněné osoby žily ve společném domě, společně vyvíjely snahu o zůstavitelku se starat, a to až do té doby, kdy žalovaná zůstavitelku přestěhovala do nového bydliště bez vědomí žalobkyně a změnila jí bez vědomí ostatních i praktickou lékařku. Tím byla péče o zůstavitelku a možnost projevování zájmu o ní žalobkyni upřena, respektive znemožněna, žalobkyně tak neměla možnost se nadále o zůstavitelku starat přiměřeně svému věku a zdravotním možnostem. Do doby odstěhování zůstavitelky se žalobkyně starala o zůstavitelku přiměřeně svým možnostem a zdravotnímu stavu a tomu, že obývají společnou nemovitost, vařila jí, prala jí atp. Vařila dokonce i žalované a jejímu synovi. Pokud jde o žalovanou tvrzené omezování zůstavitelky v pohybu po domě, k tomu žalobkyně uvedla, že to byla naopak žalovaná, kdo začal v domě prostory zamykat, a to do té míry, že se ani nezdráhala zamykat zůstavitelku v jejím pokoji, aby k ní žalobkyně neměla přístup. Žalobkyně se tedy dovolávala platnosti prvé závěti z roku 2003, která jí povolala za dědičku veškerého majetku a neplatnosti druhé závěti spojené s listinou o vydědění z roku 2020. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. 10. 2021, č. j. 26 D 323/2021-66 byla žalobkyně odkázána, aby do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení podala proti žalované žalobu na požadované určení.2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná, že s žalobou nesouhlasí. Uvedla, že nepovažuje za nezbytné vyjadřovat se k původní závěti zůstavitelky z roku 2003, neboť tato byla sepsána za jiných okolností, které se uplynutím času změnily. Tvrdila, že žalobkyně dne 11. 12. 2009 uzavřela se zůstavitelkou darovací smlouvu, na jejímž základě žalobkyně nabyla nemovitosti v katastrálním území Břevnov, jde o dům, v němž účastnice společně se zůstavitelkou bydlely. Od počátku roku 2019 docházelo ze strany žalobkyně k závažnému, soustavnému a úmyslnému psychickému násilí na zůstavitelce, šlo o užívání invektiv na stranu zůstavitelky, o vyhrožování různými újmami, domovem důchodců, odpírání přístupu do různých místností obývaného domu, zamykání prostor v domě. Současně tvrdila, že žalobkyně se o zůstavitelku dlouhodobě od roku 2016 nestarala, nepečovala o ní, což byla ústně sjednaná podmínka pro darování nemovitostí. Na základě takto vyhrocené situace byla žalobkyně nucena se dne 13. 7. 2019 vystěhovat se z obývaného rodinného domu, neboť byla v dotčené nemovitosti vystavena psychickému tlaku a ohrožení jejího zdraví ze strany žalobkyně a její dcery , jméno FO, . Zůstavitelka byla nucena využívat ekonomické pomoci své vnučky, tedy žalované, která o ní pečovala se svým synem , jméno FO, . Vzhledem k těmto skutečnostem zůstavitelka dne 14. 10. 2019 odvolala vůči žalobkyni dar v podobě darovaných nemovitostí, a to pro nevděk a vyzvala žalobkyni k jejich vrácení. Žalobkyně však předtím předmětnou nemovitost převedla darovací smlouvou ze dne 27. 2. 2019 na svou druhou dceru , jméno FO, . Zůstavitelka se proto žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 domáhá na žalobkyni zaplacení částky 15 000 000 Kč, jako náhradní hodnoty za darované nemovitosti, o tom je vedeno řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6, Anonymizováno, pod sp. zn. 19 C 469/2020. K duševnímu stavu zůstavitelky uvedla, že byla zcela v pořádku, a byla schopna závětí pořídit pro případ smrti, byla zcela svéprávná a nikdo ji v projevu její vůle neovlivňoval.3. Na procesní obranu žalované reagovala žalobkyně tak, že odmítla tvrzení žalované, že by se vůči zůstavitelce dopouštěla jakéhokoliv nevhodného, špatného, či ponižujícího jednání. Uvedla, že se svou matkou udržovala zdravé rodinné vazby, obývaly společnou nemovitost, vztahy byly funkční, všichni se společně staraly o zůstavitelku úměrně jejich možnostem, povinnostem a zdravotnímu stavu (zejm. žalobkyně, která prodělala mrtvici), a to do doby, než žalovaná zjistila darování nemovitostí, začala být agresivní, začala se zůstavitelkou manipulovat, což vyústilo svévolným odstěhováním zůstavitelky žalovanou ze zůstavitelkou dlouhodobě obývaného rodinného domu. Žalobkyně vyjádřila podezření, že zásadní změna v chování žalované souvisela se zjištěním žalované, že nemovitosti (rodinný dům) byly převedeny na sestru žalované , jméno FO, . Uvedla, že pokud jde o péči o zůstavitelku, od ledna 2019 fungoval rozpis v péči o zůstavitelku, kdy péči zajišťovaly střídavě obě vnučky s ohledem na zdravotní stav žalobkyně (prodělaná mrtvice). S ohledem na konfliktní situace v domě vyvolávané žalovanou se žalobkyně se svou dcerou , jméno FO, obrátily i na , právnická osoba, .4. Soud věc projednal a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.5. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. 10. 2021,, Anonymizováno, č. j. 26 D 323/2021-66 soud zjistil, že Obvodním soudem pro Prahu 6 je pod shora uvedenou sp. zn. projednávána pozůstalosti po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé , datum, (dále též jen zůstavitelka). Citovaným usnesením byla žalobkyně odkázána, aby do 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení podala žalobu na určení proti žalované, že žalovaná není dědičkou ze závěti zůstavitelky , jméno FO, sepsané notářským zápisem ze dne 29. 4. 2020 a že pozůstalá žalobkyně je dědičkou ze závěti zůstavitelky , jméno FO, sepsané notářským zápisem ze dne 4. 8. 2023. Toto usnesení nabylo právní moci 12. 11. 2021.6. Z notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v , adresa, , ze dne 29. 4. 2020 soud zjistil, že tímto notářským zápisem zůstavitelka , jméno FO, povolala za dědičku veškerého svého majetku žalovanou a současně vydědila žalobkyni z důvodu, že měla změnit po darování nemovitostí (domu) své chování, měla začít zůstavitelce vyhrožovat, že jí dá do domova důchodců, že bude ničit její věci, měla slovně na zůstavitelku útočit, nadávat jí, zamykat místnosti v domě, znemožňovat jí praní prádla, znemožnit jí přístup do sklepa a do garáže a dalších prostor domu, přičemž péče o zůstavitelku byla podmínkou darování nemovitostí, jakož i to, že zůstavitelka bude moci v domě dožít, což se nestalo, neboť byla nucena se odstěhovat. O zůstavitelku se tak žalobkyně se svou dcerou nestarala, neboť se o ní starala výlučné žalovaná se svým synem , jméno FO, a přítelem žalované , jméno FO, .7. Z notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 4. 8. 2003 soud zjistil, že zůstavitelka svou jedinou dědičkou ustanovila žalobkyni a současně vydědila svého syna , tituly před jménem, a všechny jeho potomky.8. Z lékařské zprávy , právnická osoba, ze dne 1. 12. 2021, soud zjistil, že žalobkyně zůstavitelku pravidelně dovážela na ošetření do tohoto lékařského zařízení, a to až do roku 2019.9. Ze spisu sp.zn. 19 C 469/2020, resp. z žaloby podané žalovanou v této právní věci soud zjistil, že zůstavitelka podala žalobu na zaplacení částky 15 000 000 Kč, a to jako náhradní hodnoty za darované nemovitosti (LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , dům a související pozemky obývané účastníky řízení a zůstavitelkou) na podkladě právního důvodu spočívajícího v odvolání daru zůstavitelkou. Řízení je přerušeno do pravomocného skončení dědického řízení po zůstavitelce.10. Z listin založených k výzvě soudu svědkem - notářem , tituly před jménem, , jméno FO, k podání na č.l. 163 spisu soud zjistil, že formování konkrétní podoby notářského zápisu obsahujícího závěť a listinu o vydědění žalobkyně zařizoval za zůstavitelku právní zástupce žalované, přičemž za zmínku ze založených dokumentů stojí zejm. koncept vý