CS · EN DE FR brzy

11 C 71/2024-67 — Obvodní soud pro Prahu 6

ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2025:11.C.71.2024.1
Datum: 2025-02-10
Předmět: o zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nepřiměřené délce řízení
Ustanovení: ["§ 15 z. č. 500/2004 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 221/1999 Sb.", "§ 144 z. č. 221/1999 Sb.", "§ 1 z. č. 500
["zadostiučinění / satisfakce""nemajetková újma""podjatost""právo na soukromí""náhrada nemajetkové újmy""právo na soukromý a rodinný život"]
O co šlo: o zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nepřiměřené délce řízení (["§ 15 z. č. 500/2004 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 221/1999 Sb.", "§)
1. Žalobce se podanou žalobou dne 26. 2. 2024, ve znění její změny připuštěné usnesením soudu ze dne 24. 6. 2024, č. j. 11 C 71/2024-21, domáhal po žalované zaplacení částky 50 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem žalované v řízení, jehož byl účastníkem. Dle žalobních tvrzení žalobce vykonává službu vojáka z povolání dle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o vojácích z povolání“). Dne 8. 2. 2023 podal odvolání (dále také jen „Odvolání“) proti rozhodnutí náčelníka Generálního štábu Armády ČR (dále také jen „NGŠ AČR“) ze dne 3. 2. 2023, č. j. , č. účtu, (dále také jen „Prvotní rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta jeho žádost o doplacení náhrady zvýšených životních nákladů za období od 1. 8. 2015 do 31. 7. 2017 (dále také jen „Odvolací řízení“). Následně dne 26. 4. 2023 podal žádost k přijetí opatření proti nečinnosti v předmětném odvolacím řízení (dále také jen „Žádost“), v níž současně požádal o sdělení jména a služebního zařazení oprávněné úřední osoby, pověřené prováděním úkonů služebního orgánu (dále také jen „Údaje o pověřených osobách“). Na tuto žádost nebylo reagováno, proto dne 5. 6. 2023 Žádost zopakoval (dále také jen „Opakovaná žádost“) a upřesnil, že požaduje sdělení k osobám pověřeným prováděním úkonů odvolacího služebního orgánu. Ani na Opakovanou žádost žalovaná nereagovala a Údaje o pověřených osobách žalobci nesdělila, čímž se dopustila nesprávného úředního postupu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), když porušila právo žalobce podle § 15 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), dle něhož pověřená úřední osoba na požádání účastníka řízení sdělí své jméno, příjmení, služební nebo obdobné označení a ve kterém organizačním útvaru správního orgánu je zařazena. Postup žalované, především ministryně obrany, je dle žalobce arogantní a v rozporu s principem dobré správy mimo jiné i proto, že předmětný služební orgán žalobce nevyrozuměl o přijetí Žádosti a Opakované, a přes žádost žalobce tomuto nebyla sdělena spisová značka řízení o odstranění nečinnosti, dále důvody nevydání rozhodnutí o odvolání v zákonné lhůtě a dále přehled úkonů, které byly v odvolacím řízení učiněny, přičemž služební orgán byl po dobu dva a půl měsíce nečinný. Nesprávným úředním postupem, tedy nesdělením Údajů o pověřených osobách, vznikla žalobci nemajetková újma spočívající v pocitu frustrace z arogance moci a dále v prohloubení ztráty důvěry žalobce v řádný výkon státní moci služebními orgány Ministerstva obrany (dále jen „MO“). Žalobce zároveň nabyl dojmu, že k němu služební orgány přistupují odlišně oproti účastníkům jiných správních řízení a dochází tak k nerovnému přístupu ze strany žalované. Žalobce se bez povědomí o pověřené úřední osobě nemohl objednat k nahlížení do spisu a nemohl uplatnit návrhy směřující k případné podjatosti daných úředních osob. Nemajetková újma by dle žalobce vznikla jakékoliv jiné osobě, jež by se nacházela v jeho postavení. Žádostí ze dne 23. 8. 2023 o zadostiučinění ve výši 20 000 Kč žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu vzniklé nemajetkové újmy (dále také jen „Žádost o zadostiučinění“), přičemž dne 5. 9. 2023 mu bylo žalovanou sděleno, že Žádost obdržela a že ji posuzuje. V šestiměsíční zákonné lhůtě, která uplynula 23. 2. 2024, však žalovaná Žádost o zadostiučinění věcně nevyřídila a žalobci zadostiučinění v žádné formě neposkytla.Při jednání soudu dne 22. 1. 2025 žalobce upřesnil, že zadostiučinění se domáhá výlučně za nemajetkovou újmu, jež mu byla způsobena nesprávným úředním postupem žalované v Odvolacím řízení a spočívajícím výlučně v nedodržení § 15 správního řádu, a to konkrétně v nesdělení požadovaných údajů o oprávněné úřední osobě pověřené prováděním úkonů v Odvolacím řízení.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění byl dostatečně vypořádán v období před podáním žaloby, a to sdělením NGŠ AČR ze dne 15. 2. 2024, č. j. , č. účtu, (dále také jen „Sdělení k žádosti o zadostiučinění“), doručeným do datové schránky žalobce dne 21. 2. 2024, kterým NGŠ AČR z pověření ministryně obrany vyrozuměl žalobce o skutečnosti, že ministryně obrany nevyhověla jeho žádosti na poskytnutí peněžitého zadostiučinění, neboť jestliže žalobce podal odvolání proti Prvotnímu rozhodnutí dne 8. 2. 2023, počala tím odvolacímu orgánu běžet lhůta 90 dnů k vydání rozhodnutí o odvolání podle § 149 zákona o vojácích z povolání a žalobce tak k Žádosti, podané dne 26. 4. 2023, tedy 77. den trvání lhůty pro vydání rozhodnutí o odvolání, nebyl oprávněn. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že žalobce v Žádosti a Opakované žádosti požadoval sdělení Údajů o pověřených osobách ve vztahu k odvolacímu řízení. Takové údaje však, dle žalované, nebyl povinen poskytnout orgán vedoucí řízení o přijetí opatření proti nečinnosti, jemuž bylo dané podání – žádost o přijetí opatření proti nečinnosti – adresováno. O této Žádosti rozhodla žalovaná usnesením ze dne 10. 7. 2023, č. j. , č. účtu, (dále také jen „Rozhodnutí o nečinnosti“), kterým Žádosti nevyhověla, neboť mezitím již bylo vydáno rozhodnutí ve věci samé (pozn. soudu: tj. rozhodnutí v Odvolacím řízení o žádosti žalobce na doplacení náhrady zvýšených životních nákladů). V souvislosti s tím žalovaná namítala, že požaduje-li žalobce v průběhu tohoto řízení náhradu újmy za nesprávný postup ve vztahu k Odvolacímu řízení, pak v předsoudní fázi uplatnil nárok na satisfakci ve vztahu k řízení o opatření proti nečinnosti, tedy žalobce uplatnil náhradu újmy z jiného skutku, než na který se odkazuje v řízení před soudem. Žalovaná současně potvrdila, že žalobci nebyly k jeho Žádosti sděleny Údaje o pověřených osobách. S ohledem na předčasnost podané Žádosti však označila formu žalobcem požadovaného zadostiučinění v peněžité částce 20 000 Kč za neopodstatněnou. Dle žalované se mohl žalobce s požadovanými údaji seznámit přímo ze spisu v sídle žalované, jež je zároveň místem výkonu služby žalobce. Za nepřiměřené označila i tvrzení žalobce o zdroji nemajetkové újmy spočívajícím v pocitech frustrace z arogance moci a v prohloubení ztráty v řádný výkon státní moci orgány MO. Dostatečným shledala konstatování porušení práva učiněné ve Sdělení k žádosti o zadostiučinění.3. V replice žalobce odmítl procesní obranu žalované. Předně namítal, že Sdělení k žádosti o zadostiučinění mu bylo do datové schránky doručeno fikcí až dne 4. 3. 2024 uplynutím zákonné lhůty 10 dnů. Dne 21. 2. 2024 došlo toliko k dodání Sdělení do datové schránky žalobce. V tomto směru poukázal na příslušná ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“) Bez ohledu na obsah Sdělení k žádosti o zadostiučinění bylo toto sdělení žalobci doručeno pozdě. Žalovanou konstatované porušení práva ve Sdělení k žádosti o zadostiučinění coby způsob přiměřené satisfakce nemajetkové újmy žalobce označil za neurčité, neboť z něj nevyplývá, k porušení jakého práva žalobce došlo, jakým postupem žalované a kdo je tímto postupem vinen, což umocňuje jemu vzniklou nemajetkovou újmu. Dále namítal, že ani případné předčasné podání Žádosti nezbavuje žalovanou povinnosti reagovat na podání účastníka v intencích správního řádu, přičemž v rozsahu Žádosti o sdělení Údajů o pověřených osobách nebylo žalovanou reagováno ani po podání žaloby, ani v průběhu tohoto soudního řízení. Tvrzení žalované o možnosti žalobce zjistit požadované údaje ze spisu při nahlížení do něj označil žalobce za nepravdivé, neboť místo sídla ministryně obrany se nachází ve zcela odlišné budově oproti té, v níž žalobce vykonává svou službu, přičemž do první ze zmíněných budov žalobce nemá ani přístup. Absurdní hodnotil námitku žalované, že orgán vedoucí řízení o přijetí opatření proti nečinnosti nebyl povinen sdělovat Údaje o pověřených osobách vedoucích Odvolací řízení. V tomto směru akcentoval, že žádosti o sdělení Údajů o pověřených osobách adresoval ministryni obrany, která vedla obě předmětná řízení. Co do požadované formy zadostiučinění žalobce poukázal na závěry judikatury, která upřednostňuje finanční zadostiučinění. V samotném závěru pak zdůraznil, že rozsudek vydaný v této věci by měl plnit rovněž preventivně sankční funkci.4. Při soudních jednání dne 9. 12. 2024 a 10. 2. 2025 učinili účastníci nesporným následující:Žalobce podal dne 8. 2. 2023 odvolání proti Prvotnímu rozhodnutí NGŠ AČR ze dne 3. 2. 2023. Následně dne 26. 4. 2023 podal u ministryně obrany Žádost o přijetí opatření proti nečinnosti, v níž mimo jiné požádal o sdělení Údajů o pověřených osobách, přičemž tento požadavek zopakoval v Opakované žádosti ze dne 5. 6. 2023, doručené žalované téhož dne, v níž upřesnil, že požaduje sdělení Údajů o pověřených osobách ve vztahu k Odvolacímu řízení (viz rovněž Žádost žalobce ze dn
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.