14 C 247/2017-346 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 10. 10. 2017 domáhala po žalované (po částečných zpětvzetích podáním ze dne 11.4.2018 v částce 146 326 Kč (usnesením ze dne 23.7.2018 č.j. 14 C 247/2017-11 soud řízení částečně zastavil), podáním ze dne 13.1.2022 v částce 203 409 Kč (usnesením ze dne 28.4.2022 č.j. 14 C 247/2017-201 soud řízení částečně zastavil) zaplacení částky 130 681 Kč, přestavující ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 15.10.2014 do 31.10.2015 v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem žalobkyně dne 15.10.2014. Při ústním jednání žalobkyně rozšířila žalobu o částku 475 000 Kč, která představuje nárok žalobkyně za ztížení společenského uplatnění, o jejímž připuštění soud rozhodl usnesením ze dne 19. 2. 2018 č.j. 14 C 247/2017-28. Žalobkyně tvrdila, že na základě pracovní smlouvy (ve znění dodatků) byla zaměstnána u žalované na pracovní pozici palubní průvodčí. Dne 15. 10. 2014, při práci na palubě letadla, utrpěla pracovní úraz levé ruky a předloktí, ke kterému došlo tak, že žalobkyni na hřbet ruky a zápěstí spadla deska sklápěcího stolu a hranou jí způsobila pohmoždění v této oblasti, téhož dne byla ošetřena výjezdovou posádkou ZC ASČR Praha-západ a s podezřením na zlomeninu záprstní kosti převezena k ošetření na ambulanci Ortopedicko – úrazového oddělení nemocnice v Kladně. Při vyšetření byl konstatován mohutný bolestivý otok dorsa (hřbetu) ruky, byl proveden RTG snímek levé ruky a zápěstí se závěrem vyšetření: „pohmoždění levé ruky, doporučena elastická bandáž, ledovat postiženou oblast“. V důsledku pracovního úrazu došlo u žalobkyně k poškození zdraví, a to (dle znaleckého posudku zadaného žalobkyní) ke vzniku Komplexního regionálního bolestivého syndromu (KRBS), náhrada za ztrátu na výdělku byla žalobkyni hrazena před podáním žaloby pouze částečně, v souvislosti se ztížením společenského uplatnění žalobkyni nebyla vyplacena žádná částka.2. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované nároky uplatněné žalobou neuznali a navrhli zamítnutí žaloby. Žalovaná a vedlejší účastník nesporovali skutečnost, že žalovaná utrpěla dne 15. 10. 2014 pracovní úraz, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví žalobkyně a vzniku škody, za kterou žalovaná odpovídá, když v této souvislosti bylo žalované vyplaceno bolestné 1 200 Kč a náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období 15. 10. 2014 - 31. 12. 2014 v celkové výši 78 362 Kč. Pokud žalovaná uplatňuje náhradu za ztrátu na výdělku za další období a náhradu za ztížení společenského uplatnění, to vše v důsledku poškození zdraví vznikem KRBS, žalovaná a vedlejší účastník nepovažovali, s ohledem na závěry jimi zadaného znaleckého posudku, za prokázané, že by v důsledku pracovního úrazu došlo u žalobkyně k poškození zdraví vznikem KRBS.3. Po provedeném dokazování žalovaná i vedlejší účastník navrhli, aby soud vycházel, pokud jde o nárok žalobkyně na odškodnění ztížení společenského uplatnění, z revizního znaleckého posudku ze dne 23.11.2024 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a žalobkyni přiznal částku ve výši 137 500 Kč a pokud jde o nárok žalobkyně v souvislosti se ztrátou na výdělku, pak navrhovali přiznat částku 130 681 Kč (když stejnou částku žádala i žalobkyně).4. Usnesením ze dne 19. 10. 2022 soud nepřipustil rozšíření žaloby o příslušenství žalobou uplatněných nároků.5. Soud I. stupně částečným rozsudkem ze dne 19. října 2022, č. j. 14 C 247/2017-208, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 475 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, když dospěl k závěru že žalobkyně pracovala na základě pracovní smlouvy u žalované na pozici palubní průvodčí, dne 15. 10. 2014 při práci na palubě letadla utrpěla pracovní úraz levé ruky a předloktí, v důsledku kterého došlo u žalobkyně k trvalým následkům v podobě vzniku Komplexního regionálního bolestivého syndromu (dále jen „KRBS“).6. K odvolání žalované a vedlejšího účastníka Městský soud v Praze usnesením ze dne 24.4.2023 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, a to zejména z důvodu procesního pochybení soudu I. stupně při zjišťování skutkového stavu věci s tím, že v daném případě je pro posouzení nároku žalobkyně z titulu ZSU zásadní zodpovědět základní spornou otázku, zda se u žalobkyně v příčinné souvislosti s pracovním úrazem rozvinul syndrom KRBS a v jakém rozsahu, včetně případné stanovení výše této nemajetkové újmy. Je evidentní, že se jedná o otázku odbornou, kdy k zodpovězení je třeba využít odborných znalostí znalců z příslušných oborů. Soud I. stupně učinil skutkový závěr o existenci KRBS u žalobkyně a příčinné souvislosti mezi vznikem KRBS a pracovním úrazem na základě závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a ústavního revizního posudku, jimiž měl fakticky za vyvrácené závěry znaleckých posudků , tituly před jménem, , adresa, ze dne 15. 2. 2016 a 4. 6. 2020. Soud I. stupně však pochybil, pokud považoval posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20. 11. 2015 včetně jeho doplňku ze dne 3. 3. 2016 za znalecký posudek (ačkoli se jedná pouze o důkaz soukromou listinou, jež se k důkazu provádí dle § 129 o. s. ř.), neboť neobsahují doložku ve smyslu § 127a o. s. ř., v níž znalec prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Odvolací soud přisvědčil námitce žalované, že posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20. 11. 2015 včetně jeho doplňku ze dne 3. 3. 2016 nesplňoval ani náležitosti dle § 13 tehdy platné vyhlášky č. 37/1967 Sb., neboť v rozporu s § 13 odst. 2 této vyhlášky znalec v posudku řádně nespecifikoval lékařské zprávy, jež měly popisovat zdravotní stav žalobkyně, když tyto nebyly ani přílohou znaleckého posudku, není tedy vůbec zřejmé, z jaké konkrétní zdravotnické dokumentace znalec vycházel, na rozdíl od znaleckých posudků , tituly před jménem, , adresa, a ústavního znaleckého posudku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dále odvolací soud konstatoval, že soud I. stupně na ústním jednání dne 7. 11. 2018 provedl k důkazu podstatný obsah spisu Magistrátu hl. m. Prahy sp. zn. S-MHMP- , č. účtu, a S-MHMP , č. účtu, (dále jen „Spis“), avšak neučinil z něj žádná relevantní skutková zjištění vztahující se k zásadní sporné otázce týkající se existence KRBS u žalobkyně. Navíc soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku tuto skutečnost žádným způsobem nezdůvodnil, stejně tak, jako závěry znalce , tituly před jménem, , adresa, ze dne 4.6.2020. Dle závěru odvolacího soudu se nalézací soud opomněl zabývat úplností revizního znaleckého posudku ve vztahu k zadání znaleckého posudku a k tomu, zda je tento ústavní znalecký posudek řádně odůvodněn, nadto byl revizní znalecký posudek vypracován bez osobního vyšetření žalobkyně. Nalézací soud rovněž opomněl rozhodnout o důkazním návrhu žalované v podání ze dne 21. 9. 2021, když zde uvedené důkazní návrhy neprovedl, avšak zároveň ani nerozhodl o jejich zamítnutí a ze strany soudu I. stupně se tak jedná o tzv. opomenuté důkazy. Soud I. stupně pochybil, pokud v případě spornosti výše nároku vyšel pouze z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž je však znalcem v odvětví ortopedie a traumatologie, nikoli znalcem v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, navíc závěry tohoto posudku nejsou jakkoli odůvodněny a posudek byl vypracován více než 4 roky před rozhodnutím soudu I. stupně. Odvolací soud ponechal na soudu I. stupně, zda v případě ústavního znaleckého posudku se bude zabývat tím, zda tento ústavní znalecký posudek nechá znaleckému ústavu doplnit, tak aby znalecký ústav v plném rozsahu zodpověděl soudem položené otázky, popřípadě zváží, zda s ohledem na skutečnost, že znalecký ústav stejně nemá znalecké oprávnění v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, není vhodné ustanovit nový znalecký ústav, jenž má kromě znaleckého oprávnění v odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání zároveň i oprávnění v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví.7. Soud po doplněném dokazování v intencích zrušujícího usnesení odvolacího soudu a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:8. Z listiny označené jako stanovení ZSU za následky pracovního úrazu ze dne 15.10.2014 ze dne 28.1.2018 vzal soud za prokázané, že Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vypracoval posudek o ztížení společenského uplatnění žalobkyně v souvislosti s jejím pracovním úrazem a stanovil výši bodového ohodnocení 1900 bodů. Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , však není znalcem v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, navíc závěry tohoto posudku nejsou jakkoli odůvodněny. Proto soud ustanovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , k určení bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalované v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem.9. Z listiny označené jako znalecký posudek z odvětví zdravotnictví v oboru ortopedie – traumatologie, vypracovaný Prof. , tituly před jménem, ,