19 C 108/2025-20 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 30. 4. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 000 Kč z titulu dlužného nájemného a fixních nákladů za plnění poskytovaných s užíváním. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5. 11. 2024 Smlouvu o nájmu prostor sloužícího k podnikání, na základě niž mu poskytla předmět nájmu a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné spolu s náklady za plnění poskytovaných s užíváním ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to vždy do každého 25. dne kalendářního měsíce předcházející měsíci, jehož se úhrada týká. Žalovaný neuhradil sjednaný nájem za období 3-5/2025, a to ani přes zaslanou písemnou výzvu k plnění.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez projednání vyslovila v rámci podání doručeném zdejšímu soudu dne 20. 5. 2025. Soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se rovněž vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez projednání.4. Z žalobkyní předložených listin, a to ze Smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 5. 11. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu, dle níž se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k dočasnému užívání předmět nájmu (garáž), za což se žalovaný zavázal žalobkyni hradit nájemné ve výši 4 500 Kč měsíčně a fixní náklady a úhrady za plnění poskytované s užíváním předmětu nájmu vč. služeb, poplatků a energií ve výši 500 Kč měsíčně. Tyto byl povinen hradit vždy do 25. dne kalendářního měsíce předcházející měsíci, jehož se úhrada týká.5. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 4. 2025 bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužného nájemného.6. Soud dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 5. 11. 2024 Smlouvu o nájmu prostor sloužícího k podnikání, na základě niž mu poskytla předmět nájmu a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné spolu s fixními náklady za plnění poskytovaných s užíváním ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to vždy do každého 25. dne kalendářního měsíce předcházející měsíci, jehož se úhrada týká. Žalovaný však tento závazek porušil, když neuhradil nájemné spolu s náklady za období 3-5/2025, a to ani přes zaslanou písemnou výzvu k plnění.7. Dle § 2217 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.8. Dle § 2303 o. z., je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.9. Dle § 2247 odst. 1 o. z., strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.10. Dle § 2247 odst. 2 o. z., pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.11. Po právním hodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena nájemní smlouva, přičemž žalovaný neuhradil v souladu s § 2217, § 2303 a § 2247 odst. 1, 2 o. z. nájemné a náklady za plnění poskytovaných s užíváním za měsíce březen až květen v celkové výši 15 000 Kč. Tuto částku spolu s úrokem z prodlení ode dne, kdy se žalovaný ocitl s úhradou dlužné částky v prodlení podle § 1970 o. z., a jehož výše je v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., mu proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalobkyni uhradit.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 450 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč, sestávající z částky 1 700 Kč za 3 úkony uvedené v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.