ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2025:19.C.367.2024.1 Datum: 2025-04-24 Předmět: pro zaplacení částky 65 352,58 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: pro zaplacení částky 65 352,58 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 2)
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání EPR) došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 21. 2. 2024 domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným dne , datum, (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy byla žalovanému po ověření jeho úvěruschopnosti poskytnuta částka 40 000 Kč a dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 25 352,58 Kč. Splatnost uvedeného dluhu nastala dne 10. 12. 2019. Žalovaný i přes výzvy žalobkyně či jejího právního předchůdce do dnešního dne neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením ze dne 11. 9. 2024, č. j. , spisová značka, , vyslovil Obvodní soud pro Prahu 10 svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil nadepsanému soudu jako soudu místně příslušnému.4. Dne 2. 1. 2025 nadepsaný soud vyzval žalobkyni, nechť ve lhůtě 10 dnů doloží, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Na to reagovala dne 27. 2. 2025 žalobkyně tak, že žádnými dalšími listinnými důkazy prokazujícími prověřování úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Soud nařídil na 25. 4. 2025 jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se omluvila podáním ze dne 16. 4. 2025.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce poskytl žalovanému dne 10. 12. 2018 částku ve výši 40 000 Kč, a to bezhotovostní platbou na jeho bankovní účet č. , č. účtu, (potvrzení o platbě), a to na základě smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 10. 12. 2018) Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek (dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2023, seznam postupovaných pohledávek). Žalovaný žalobkyni poskytnuté finanční prostředky nevrátil, a to ani přes zaslanou písemnou výzvu k plnění ze dne 22. 12. 2023 (výzva k úhradě před podáním žaloby vč. podacího lístku).6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).9. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o obsažená v žalobě vyjma jejího tvrzení o tom, že před poskytnutím úvěru byla právním předchůdcem žalobkyně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když k tomuto i přes výzvu soudu nepředložila žalobkyně žádné důkazy, dospěl soud k závěru, že smlouva je z tohoto důvodu v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno výše, tedy že ve výši poskytnuté jistiny žalobkyni nárok přiznal (výrok I.), ve zbytku pak žalobu zamítl (výrok II.).Vyjma shora uvedené částky pak žalobkyni dále vznikl z přiznané částky nárok na úhradu úroku z prodlení dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 22 % z celkové částky nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 615 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění do 31. 12. 2024 (advokátní tarif), z tarifní hodnoty 65 352,58 Kč, a to jako odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 3 740 Kč za 1 úkon. V souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu soud žalobkyni přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 300 Kč za 1 úkon, to vše navýšené o 21 % DPH. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření žalobkyně ze dne 26. 2. 2025, když toto obsahovalo toliko skutečnosti, které měly být již obsahem samotné žaloby. Celková 22% výše náhrady nákladů řízení tedy činí 3 802 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny).