6 C 309/2024-37 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 27. 8. 2024 u zdejšího soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky 600 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že cestující , jméno FO, , narozená 23. 5. 1976, si sjednala zajištění letecké dopravy z Havany do Paříže a dále do Prahy, přičemž předmětný let č. , IBAN, , měl odletět z Havany dne 6. 11. 2023 ve 22:50 hodin a do Paříže měl přiletět ve 13:55 hodin následujícího dne. Tento let byl zpožděn, z Havany odletěl až ve 04:08 hodin dne 7. 11. 2023 a do Paříže přiletěl v 18:21 hodin toho dne. Cestující z tohoto důvodu zmeškala navazující let č. , IBAN, s plánovaným odletem z Paříže do 15:45 hodin dne 7. 11. 2023 a plánovaným přistáním v Praze v 17:25 hodin téhož dne. Do cílové destinace tak cestující dorazila se zpožděním převyšujícím tři hodiny. Žalobkyně odkázala na článek 7 odst. 1 písm. c) Nařízení Rady ES č. 261/2004, podle kterého má každý cestující nárok na náhradu škody za ztrátu času s ohledem na délku trasy mezi Prahou a Havanou, která činí 8537 km ve výši 600 EUR. Žalobkyně uzavřela dne 2. 1. 2024 s cestující smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které vstoupila do jejích práv. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po předžalobní upomínce.2. Žalovaná v písemném vyjádření žalobní nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že předmětný let č. , IBAN, ze dne 6. 11. 2023 byl zpožděn z důvodu lékařské pohotovosti na rotaci letu č. , IBAN, ze dne 6. 11. 2023 na trase , adresa, – Havana, kdy daný let byl nucen se vrátit na odletové letiště Charlese de Gaulla v Paříži kvůli zdravotním problémům jednoho z cestujících. Z bodu 15 preambule Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES vyplývá, že pro účely zproštění se povinnosti placení kompenzace ve smyslu článku 7 Nařízení je relevantní i mimořádná okolnost, která ovlivnila zpoždění předchozího letu v rotaci téhož letadla. Zpoždění z důvodu lékařské pohotovosti na palubě letu přitom naplňuje oba pojmové znaky mimořádné okolnosti ve smyslu článku 5 odst. 3 Nařízení, jelikož nespadá z důvodu své vnější povahy, respektive původu, do působnosti leteckého dopravce. Jedná se totiž o okolnost, jež má svůj původ ve zdravotním stavu cestujících, který nemůže letecký dopravce jakkoliv ovlivnit. Je proto zřejmé, že již z podstaty věci nemůže být taková okolnost považována za okolnost vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce. Vzhledem k tomu, že lékařská pohotovost nespadá do působnosti leteckého dopravce, vymyká se rovněž jeho účinné kontrole. Letečtí dopravci nemají žádnou možnost, jak zdravotní stav cestujících na palubě ovlivnit. Žalovaná je proto přesvědčena, že lékařská pohotovost představuje mimořádnou okolnost ve smyslu článku 5 odst. 3 Nařízení, které žalovaná nemohla zabránit přijetím žádných přiměřených opatření. Přiměřenými opatřeními jsou personální, hmotná, finanční či jiná opatření, kterými letecký dopravce disponuje k předejití tomu, aby mimořádné okolnosti, jimž je vystaven, vedly ke zpoždění letu. Přiměřenost je přitom třeba posuzovat ve vztahu ke zpoždění, ke kterému by mohlo dojít na konci letu uskutečněného v nových podmínkách vyplývajících z výskytu mimořádné okolnosti. Z povahy této okolnosti je zřejmé, že žalovaná nemohla přijmout žádné přiměřené opatření, kterým by zpoždění předmětného letu zabránila. Žalobkyni proto nevznikl nárok na kompenzaci.3. Žalobkyně v replice setrvala na žalobě. Obecně uznala, že mimořádnou okolností mohou být zdravotní komplikace jednoho z cestujících, které se vyskytnou během letu. Nicméně je toho názoru, že se nejedná o tento případ. Ze zprávy doložené žalovanou podle žalobkyně vyplývá, že cestující již evidentně dorazil se zdravotními problémy k boardingu, přičemž personál žalované jej i přesto na daný let pustil. Žalobkyně má tak za to, že v tomto případě se nejedná o situaci zcela mimo kontrolu žalované, ba naopak z velké části žalovaná nad danou situací kontrolu měla, nicméně učinila rozhodnutí, které se jevilo přinejmenším jako riskantní. Žalovaná sice nemohla ovlivnit zdravotní stav cestujícího, ale mohla ovlivnit, zda bude k přepravě připuštěn i přes jeho zjevně špatný zdravotní stav. Ze zprávy předložené žalovanou kromě toho nevyplývá, proč bylo celkové zpoždění v příletové destinaci 5 hodin a 33 minut, když rozhodnutí o odklonu letu na letiště v Paříži mělo činit pouze 45 minut. Žalobkyně odkázala na judikaturu ESD, podle které se musí veškeré mimořádné okolnosti odečíst od celkového zpoždění. Žalobkyně sporovala i pravost předložené zprávy žalovanou a označila ji za nedůvěryhodnou.4. Žalovaná v duplice odmítla tvrzení žalobkyně, že došlo k pochybení na straně žalované. Uvedla, že komplikace se u cestujícího vyskytly až během letu, nikoliv u odletové brány. Nebylo v silách zaměstnanců žalované jakkoliv předvídat všechny zdravotní komplikace, které se u cestujícího v průběhu letu vyskytly. Tuto argumentaci proto žalovaná označila za účelovou. K rozhodnutí o odklonu letu došlo po 45 minutách letu, přičemž ihned po přistání letu zpět na letiště Charlese de Gaulla v Paříži nastoupila záchranná služba spolu s hasiči na palubu letu a probíhaly záchranné práce s ohledem na záchranu života cestujícího. Zásah integrovaných záchranných složek na palubě letu za účelem záchrany života jednoho z cestujících není nic, co může žalovaná jakkoli ovlivnit. Cíl, spočívající v zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících v letecké dopravě, který sleduje Nařízení, jak je upřesněn v bodě 1 odůvodnění Nařízení znamená, že letečtí dopravci nesmějí být nabádáni k tomu, aby se zdrželi přijímání opatření, jež si vyžaduje takováto mimořádná okolnost na palubě letu a upřednostňovali zachování a dochvilnost svých letů před cílem letové bezpečnosti a ochrany zdraví cestujících. I popírání pravosti listiny ze strany žalobkyně hodnotí žalovaná jako účelové. Žalobkyni musí být zřejmé, že žalovaná nemá možnost prokazovat svoji obranu jinak, než interními záznamy o lékařském zásahu během letu. Z důkazní listiny lze řádně identifikovat informaci, že během letu došlo ke zpoždění z důvodu lékařského zásahu u jednoho z cestujících. Případné nesrovnalosti v uvedených časech odletu letu nemají vliv na pravost listiny a prokazování mimořádné okolnosti na letu. Žalovaná tedy setrvala na stanovisku, že žalobkyni nárok na kompenzaci podle článku 7 odst. 1 písm. c) Nařízení nevznikl, neboť ke zpoždění žalobkyně v cílovém místě určení došlo z důvodu mimořádné okolnosti na letu ve smyslu článku 5 odst. 3 Nařízení.5. Účastníci učinili nesporným, že cestující , jméno FO, , která postoupila pohledávku na žalobkyni, měla sjednáno zajištění letecké přepravy z Havany do Paříže a dále do Prahy, že let , IBAN, ze dne 6. 11. 2023 z Havany do Paříže byl zpožděn a odletěl až 7. 11. 2023 ve 04:08 hodin, do Paříže přiletěl v 18:21 hodin a cestující , jméno FO, z tohoto důvodu zmeškala let , IBAN, z Paříže do Prahy s plánovaným odletem z Paříže v 15:45 hodin a příletem do Prahy v 17:25 hodin. Zpoždění tak přesáhlo tři hodiny.6. Ze Záznamu o odklonu ze zdravotních důvodů vypracovaného žalovanou, týkajícího se letu provozovanou , IBAN, s plánovaným odletem 6. 11. 2023 v 15:20 hodin a skutečným odletem v 18:45 hodin (v listině zaznamenáno opačně, což soud hodnotí jen jako omyl při psaní), má soud za prokázáno, že na konci nástupu na palubu se francouzský cestující ve věku 55 let, který cestoval sám a byl značně korpulentní, dostavil do WCHS zadýchaný, chodil o holi a požádal o pomoc, aby se mohl usadit na své místo. Vysvětlil, že si před čtyřmi týdny zlomil kotník, aniž by podstoupil operaci. Uvedl, že nebere žádné léky, že si před letem žádné nevzal, ale přiznal, že den před letem hodně pil. Když se po vzletu přišla posádka letadla představit tomuto cestujícímu, všimla si, že je bledý až šedivý, zpocený, a že se mu velmi špatně dýchá. Stěžoval si na bolesti na hrudi a v břiše. Posádka upozornila pilotní kabinu a vyžádala si souhlas vedoucího posádky letadla s přivoláním lékařské pomoci. Přihlásili se tři italští lékaři se svými profesními průkazy. Pasažérovi byl podán kyslík a byl ponechán vsedě v obavě, že sebemenší pohyb by mohl způsobit zástavu srdce. Cestující si stěžoval, že „necítí kyslík“, a proto bylo přistoupeno k výměně láhve a masky O2. Nezvracel, ale měl několik záchvatů průjmu a bolelo ho v krku. Jeden z lékařů se v doprovodu letušky vydal do kokpitu, aby zde doplnil zprávu první zdravotnické jednotky a kontaktoval zdravotnickou záchrannou službu. Rozhodnutí o odklonu na letiště Charlese de Gaulla padlo po 45 minutách letu. Stav pasažéra se rychle zhoršoval a znepokojoval lékaře, kteří se obávali, že ho před přistáním postihne infarkt. Jakmile se otevřely dveře letadla, nastoupila do letadla záchranná služba a hasiči, kteří si cestujícího převzali. Po kontrole jeho životních funkcí ho vyprostili z palubního křesla spolu se všemi jeho osobními věcmi.7. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy a nesporná tvrzení účastníků v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, a má za prokáz