7 C 103/2022-170 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 22. 8. 2022 se žalobce na žalovaném domáhal určení uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, (dále jen pozemek žalobce) a že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, tamtéž (dále jen pozemek žalovaného). Pozemek žalobce a pozemek žalovaného spolu sousedí a mají společnou hranici po celé délce pozemku žalobce. V minulosti, asi kolem roku 1930, někdo, zřejmě právní předchůdce žalobce, vystavěl na společné hranici pozemků oplocení v podobě asi 120 cm vysoké opěrné zídky a nástavbovými kovovými sloupky a oplocením. Asi v roce 1965 došlo na pozemku žalovaného ke zbudování zpevněné komunikace, při němž byl upraven svažitý terén, aby byl pozemek žalovaného rovinný, tím došlo k tomu, že oplocení ztratilo charakter plotu a stalo se opěrnou zdí. Tlak zeminy z pozemku žalovaného způsobuje vychýlení oplocení směrem k pozemku žalobce. Žalobce by zbytky pro něj zcela nepotřebné zdi odstranil, ale podle odborných názorů dojde po takovém odstranění ke zhroucení části pozemku žalovaného včetně komunikace, proto žádá autoritativní určení soudu, že vlastníkem opěrné zdi je žalovaný, a to jako součásti pozemku žalovaného. Žalovaný dále tvrdil (viz. navrhované znění určení), že opěrná zeď se nachází na styčné hranici pozemku žalobce a pozemku žalovaného, a toto umístění opěrné zdi pojal do rozsudečného výroku o určení, jehož vydání se domáhal.2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný tak, že s ní nesouhlasí. Namítal, že žalobce ke svým tvrzením, zejm. k povaze oplocení jako opěrné zdi pozemku žalovaného, neoznačil žádný důkaz. Namítal, že k podání žaloby není žalobce aktivně věcně legitimován, neboť na jím požadovaném určení nemá naléhavý právní zájem. Dále namítal, že oplocení je ve skutečnosti podezdívkou plotu žalobce, nikoliv opěrnou zdí. Stavebníkem takové podezdívky byl právní předchůdce žalobce, , jméno FO, , který se stal i jeho vlastníkem. V této souvislosti pak současně namítal, že žalobce neoznačuje žádný důkaz, kterým by prokazoval, že podezdívka se nachází na styčné hranici pozemků. K tvrzení žalobce, že žalovaná při stavbě komunikace upravila nivelitu terénu namítal, že to byl právě právní předchůdce žalobce, kdo upravil nivelitu terénu, a to současně s výstavbou plotu, resp. podezdívky, aby si zvětšil rovinou plochu u svého domu. Tvrdil, že oplocení včetně podezdívky je vlastnictvím žalobce jako součásti jeho pozemku a ten je povinen se o něj starat. Pokud jde o vychýlení zdi, resp. zborcení pozemku, to bylo způsobeno v důsledku dopravní nehody nákladního vozidla, které spadlo do zahrady žalobce a dále je způsobováno tím, že na zeleném pásu mezi plotem a komunikací parkují vozidla. Namítal, že podanou žalobou se žalobce snaží toliko přenést svou povinnost k opravám oplocení na žalovaného (resp. provedení opravy zdi žalobce na náklady žalovaného) s tvrzením, že jde o opěrnou zeď pozemku žalovaného bez jakéhokoliv jiného významu, přitom jako vlastník oplocení žalobce dříve vystupoval (se prezentoval) i ve styku se žalovaným.3. Soud na základě provedeného dokazování, kdy jednotlivé důkazy hodnotil postupem podle ust. § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu věci.4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom (bylo nesporné), že vlastníkem pozemku žalobce je žalobce, a vlastníkem pozemku žalovaného je žalovaný. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že podezdívku s oplocením vybudoval právní předchůdce žalobce.5. Za stěžejní pro další postup v řízení (a provádění dalšího dokazování) považoval soud skutkové zjištění o přesném umístění plotu, a to jednak s ohledem na to, jakého určení se žalobce domáhal (šlo o určení vymezující umístění plotu na styčné hranici obou pozemků), jednak proto, že umístění předmětného plotu bylo v řízení sporováno žalovaným. Za tímto účelem soud k obecnému důkaznímu návrhu žalobce „znaleckým posudkem“ ustanovil usnesením ze dne 5. 3. 2024, č.j. 7 C 103/2022-58 znalce , tituly před jménem, , adresa, , kdy jedním z jeho znaleckých úkolů bylo určit konkrétní umístění zdi, a to vzhledem k pozemku žalobce, resp. pozemku žalovaného, tímto usnesením pak současně uložil žalobci, jako osobě, která jednak znalecký posudek navrhla k důkazu, jednak jako osobě, která ze znaleckého posudku vyvozovala pro sebe příznivá skutková zjištění, složit přiměřenou zálohu na provedení znaleckého posudku, jejíž výši určil na základě konzultace se jmenovaným znalcem. K ustanovení znalce a povinnosti složit zálohu na zpracování posudku se žalobce vyjádřil tak, že zálohu na posudek neuhradí, proto usnesením ze dne 28. 6. 2024, č.j. 7 C 103/2022-64 soud ustanovení znalce zrušil a ve věci nařídil jednání. Neobstojí proto argument žalobce z jeho závěrečné řeči, že soud měl posouzení těchto odborných otázek nařídit, aby se žalobce nedostal do důkazní nouze, neboť to byl sám žalobce, kdo svým procesním postupem zamezil možnosti odborného posouzení právně významných skutkových otázek tím, že odmítl uhradit zálohu na znalecký posudek, který měl tyto otázky zodpovědět. Namítat tuto skutečnost jako procesní pochybení soudu, v jehož důsledku žalobce neunesl důkazní břemeno, proto podle názoru soudu prvního stupně nemůže obstát.6. Na nařízeném jednání (po zrušení ustanovení znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ) soud žalobce postupem podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzval (mimo jiné) k tomu, aby označil důkazy k prokázání svého tvrzení o umístění opěrné zdi na společné (styčné) hranici obou pozemků. K tomuto poučení soudu žalobce navrhl k důkazu znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, , znalec z oboru Stavebnictví a Ekonomika. Z písemného vyhotovení tohoto posudku soud zjistil, že znalec vycházel pro své závěry uvedené v posudku prakticky výlučně ze skutkových tvrzení žalobce, kdy některé pasáže (jako výchozí podklady, resp. vstupní informace) jsou do těla znaleckého posudku doslova zkopírovány z obsahu žaloby. Dále znalec uvedl, že zdroje informací si ověřil místním šetřením, což ale nebylo možné nejméně pokud jde o vývoj poměrů ohledně zdi v místě samém, stejně tak pokud jde o umístění zdi, tyto závěry znalec stanovil výlučně na základě tvrzení žalobce. Takové znalecké závěry, vycházející pouze z tvrzení žalobce, byly pro zjištění skutkového stavu nepoužitelné, znalecký posudek se soudu jevil jako krajně pochybný. Soud proto postupem podle ust. § 127 odst. 2 o.s.ř. za účelem odstranění pochybností provedl výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, při jednání dne 20. 11. 2024. Z něho z pohledu stěžejní otázky umístění zdi (s ohledem na požadované určení) zjistil, resp. si ověřil, že svůj závěr o umístění zdi znalec založil opravdu čistě na tvrzení žalobce a nijak jej neověřoval. Pokud jde o historii stavu zdi, i zde znalec vycházel čistě z tvrzení žalobce, jak potvrdil při svém výslechu, neboť dokumentace k tomu již není k dispozici. K dotazu soudu znalec potvrdil, že místním šetřením, jak jej navrhoval žalobce za účelem prokázání umístění zdi na styčné hranici pozemků, umístění zdi zjistit nelze, stejný názor pak zastával i soud, neboť šlo o otázku odbornou.7. Vzhledem k tomu, že soud ani po výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, neměl za prokázané umístění zdi na styčné hranici pozemků (viz. návrh požadovaného určení), opětovně podle ust. § 118a odst. 3 poučil žalobce, že neunáší důkazní břemeno ohledně umístění zdi na styčné hranici pozemků, když právě takové umístění žalobce pojal do svého petitu požadovaného určení. Žalobce navrhl k prokázání svého tvrzení o umístění zdi posudek úředně oprávněného zeměměřičského inženýra, případně posudek znalce v oboru geodezie, který si vymínil soudu předložit. Za tímto účelem bylo jednání odročeno. Nelze proto uznat argument žalobce, že pro něj bylo překvapivé, že prokázání konkrétního umístění zdi považuje soud za podstatné, to bylo ostatně zjevné jednak z procesního postupu soudu, jednak z několika poučení, kterých se žalobci ze strany soudu dostalo.8. Dne 2. 1. 2025 žalobce soudu předložil zaměření předmětné zdi provedené , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 18. 12. 2024. Z něho soud zjistil, že vzhledem ke styčné hranici pozemků žalobce a pozemku žalovaného je plot, resp. jeho vnější základová hrana, umístěna na pozemku žalovaného s tím, že v důsledku zborcení části opěrné zdi a sesuvu zeminy z pozemku komunikace je v části zeď v takovém stádiu, že již ani neumožňuje přesné zaměření základové hrany v celé délce styčně hranice obou pozemků.9. Na základě místního šetření pak soud zjistil (viz. fotodokumentace z místního šetření), že v místě, kde se nachází pozemek žalobce a pozemek žalovaného je vybudována zděná podezdívka se základy, která se vyklání směrem k pozemku žalobce. Na podezdívce je umístěn drátěný plot fixovaný kovovými sloupky zabudovanými do podezdívky. V části (vpravo při pohledu od domu žalobce) je