ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2025:7.C.84.2025.52 Datum: 2025-06-16 Předmět: o zaplacení částky 635 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2392 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o zápůjčce""narovnání"]
O co šlo: o zaplacení částky 635 000 Kč s příslušenstvím (["§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2392 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 2. 1. 2025 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 635 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 31. 10. 2023 smlouvu o zápůjčce na částku 229 000 Kč s tím, že zápůjčka spolu se sjednaným fixním smluvním úrokem 46 000 Kč bude vrácena do 31. 12. 2023 a dále s žalovaným uzavřela dne 13. 7. 2023 smlouvu o zápůjčce na částku 300 000 Kč, kterou se zavázal žalovaný vrátit spolu s fixním úrokem 60 000 Kč rovněž do 31. 12. 2023. Žalovaný však zápůjčku nevrátil, a to ani k předžalobní výzvě žalobkyně zaslané žalovanému dne 16. 12. 2024.2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 23. 1. 2025, č.j. EPR 963/2025-7, který byl žalovanému doručen dne 3. 2. 2025.3. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný dne 17. 2. 2025 odpor. Tím se platební rozkaz zrušil. Ve vyjádření ze dne 20. 3. 2025 pak žalovaný uvedl, že s žalobkyní dosáhl dohody o narovnání, v němž je konstatována nespornost dluhu a dohoda o jeho úhradě včetně příslušenství a nákladů řízení. K tomu přiložil text dohody o narovnání opatřený jeho podpisem. Navrhl, aby soud schválil dohodu o narovnání a ukončil řízení.4. Soud se pokusil vést účastníky k tomu, aby soudu doručili shodné návrhy na schválení smíru v takové podobě a s takovým obsahem, na jejíchž základě by soud mohl účastníky navržený smír schválit, a to i případně bez nařízení jednání, leč marně.5. Soud proto ve věci nařídil jednání, neboť další obesílání účastníků nepovažoval za účelně, a v domnění, že případný smír navrhovaný účastníky a jeho finální podobu si účastníci vyjasní při jednání za pomoci soudu, leč k nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil.6. Ve mezidobí žalobkyně vzala podáním ze dne 23. 5. 2025 svou žalobu zpět co do částky 50 000 Kč (pro úhradu žalovaným po podání žaloby) před tím, než bylo jednáno ve věci samé, proto soud usnesením ze dne 26.5.2025, č.j. 7 C 84/2025-47 (v právní moci dne 24. 6. 2025) řízení postupem podle § 96 odst. 1 a 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) zastavil.7. Soud na nařízeném jednání postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, kterému předvolání k jednání bylo doručeno nejméně 10 dnů před nařízeným jednáním. Ještě před tím, než bylo zahájeno jednání ve věci samé (tedy jednáno o věci samé) žalobkyně při jednání soudu vzala svou žalobu zpět i co do příslušenství z částky 50 000 Kč, a to od dne následujícího po dni provedení dílčí úhrady 50 000 Kč žalovaným (tj. od 18.4.2025 do zaplacení),8. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil postupem podle § 132 o.s.ř., pak dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.9. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zapůjčila žalovanému částku 300 000 Kč, kterou se zavázal žalovaný vrátit spolu s fixním úrokem 60 000 Kč rovněž do 31. 12. 202310. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zapůjčila žalovanému částku 229 000 Kč s tím, že zápůjčka spolu se sjednaným fixním smluvním úrokem 46 000 Kč bude vrácena do 31. 12. 2023.11. Z výzvy k úhradě dlužené částky ze den 13. 12. 2024 a podacího lístku zásilky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictví svého právního zástupce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k vrácení poskytnutých zápůjček.12. Z dohody o narovnání ze dne 20. 3. 2025 soud zjistil, že účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, v níž žalovaný dluh žalobkyně uznal a zavázal se jej splatit dle tam uvedeného splátkového kalendáře ve splátkách splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2025, a to pod ztrátou výhody splátek definovanou tak, že v případě prodlení s jakoukoliv splátkou se stává celý dluh splatným a žalovaný je v takovém případě povinen zaplatit i úrok z prodlení ze zápůjčky plynoucí od 1.1.2024 (čl. 1 dohody o narovnání)13. Z potvrzení o úhradě air bank soud zjistil, že žalovaný se dostal do prodlení hned se splacením první splátky splatné dne 15. 4. 2025, kterou uhradil až dne 17. 4. 2025, tím se stal celá dluh splatným a žalobkyně je i oprávněna požadovat úrok z prodlení z nesplacené jistiny od 1. 1. 2024.14. Závěr o skutkovém stavu se zcela shoduje se shora uvedenými zjištěními, a proto na ně soud pro stručnost zcela odkazuje. Při projednání věci pak žalobkyně uvedla, že žádné další splátky již žalovaný, vzdor podepsané dohodě o narovnání, neuhradil.15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.16. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.17. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.18. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o.z., přičemž v souladu s ust. § 2392 odst. 1 o.z. si sjednal fixní úrok ze zápůjčky v paušalizované výši. Jistiny zápůjček a fixního úroku pak činily předmět řízení. Uvedené částky se žalovaný zavázal vrátit do 31.12.2023, proto od 1.1.2024 je v prodlení a je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na těchto závěrech nemůže ničeho změnit ani uzavřena dohoda o narovnání, kterou žalovaný nedodržel, proto dle ujednání ztratil výhodu sjednaných splátek, celý dluh se stal splatným a obnovilo se právo žalobkyně požadovat i zákonný úrok z prodlení od 1. 1. 2024.21. Co do částky 50 000 Kč bylo řízení pravomocně zastaveno. Co úroku z prodlení z této částky vzala žalobkyně svou žalobu zpět při jednání soudu před tím, než bylo jednáno o věci samé. Proto soud co do příslušenství (zákonného úroku z prodlení) z částky 50 000 Kč zastavil výrokem II. vyhlášeného rozsudku, a to podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.22. Ve zbytku pak žalobě žalobkyně vyhověl (výrok I.), neboť žaloba byla podána důvodně.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 86 892,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 25 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 635 000 Kč sestávající z částky 10 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 430 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 10 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 1. 2025, z částky 10 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 5. 2025 a z částky 10 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 6. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 820 Kč ve výši 10 672,20 Kč. V rozsahu částečného zpětvzetí pak soud přihlédl k tomu, že zastavení řízení zavinil žalovaný, která dluh uhradil po podání žaloby, i potud má tedy žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle § 146 odst. 2 o.s.ř.24. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.