8 C 383/2023-100 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako obchodní zástupce a cestovní kancelář , právnická osoba, jako zastoupený, uzavřeli dne , datum, smlouvu o obchodním zastoupení, jejíž součástí byla plná moc, na základě které byla žalobkyně zmocněna k uzavírání cestovních smluv s klienty cestovní kanceláře, k přijímání finančních plnění a zasílání upomínek i následného vymáhání v případě prodlení zákazníka s úhradou objednaného zájezdu. Dne , datum, byla mezi žalobkyní v zastoupení cestovní kanceláře a žalovanou uzavřena smlouva o zájezdu číslo , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobce a všeobecné smluvní podmínky cestovní kanceláře , právnická osoba, Na základě smlouvy se žalobkyně v zastoupení cestovní kanceláře žalované zavázala obstarat zájezd do Řecka pro 3 osoby v termínu od 24. 6 2020 do , datum, , za což se žalovaná zavázala zaplatit souhrnnou cenu ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná zájezd neuhradila v řádném termínu, cestovní kancelář , datum, odstoupila od smlouvy z důvodu nedodržení závazků vyplývajících ze smlouvy. Storno poplatek byl cestovní kanceláří vyčíslen na , částka, . Při podpisu smlouvy žalovaná uhradila žalobci , částka, a částku , částka, za pojištění. Součástí smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou byly podmínky produktu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, podle které žalobce uhradil za žalovanou zálohu na zájezd a žalovaná se zavázala vrátit mu takto zapůjčenou částku podle podmínek uvedených v platebním e-mailu. Smlouva mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena elektronicky, žalovaná uzavření smlouvy potvrdila potvrzovací SMS zprávou. Žalobkyně zaslala žalované upomínku s výzvou k úhradě částky , částka, , na kterou žalovaná nereagovala. Žalobkyně dále doplnila, že produkt , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podle kterého žalobkyně uhradila za žalovanou zálohu na zájezd a žalovaná se zavázala vrátit takto zapůjčenou částku žalobkyni podle obchodních podmínek uvedených v platebním emailu, je smlouvou o zápůjčce. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení žalované částky z titulu vrácení zápůjčky, kterou poskytla žalované tím způsobem, že za ni dne , datum, zaplatila zálohu za uvedený zájezd.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Předně namítala, že při uzavírání smlouvy o zájezdu nebyl dodržen řádný kontraktační proces a pokud žalobkyně dovozuje, že smlouva byla uzavřena z důvodu zaslání zálohy ve výši , částka, , pak toto nemůže bez dalšího znamenat, že se smlouva řídí obchodními podmínkami, na které odkazuje. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Aby mohly být obchodní podmínky řádně inkorporovány do smlouvy, je nutné uvést ve smlouvě dostatečně určitý odkaz na ně a dále (kumulativně) tyto obchodní podmínky ke smlouvě připojit nebo strany s jejich zněním seznámit. Podle přesvědčení žalované nebyly obchodní podmínky do smlouvy řádně inkorporovány, neboť odkaz na ně nebyl dostatečně určitý. Žalobkyně přitom v žalobě odkazuje na vícero obchodních podmínek. Ve smlouvě je k obchodním podmínkám uvedeno pouze, že nedílnou součástí jsou obchodní podmínky pořadatele zájezdu a společnosti , Jméno žalobkyně, , které jsou ke smlouvě přiloženy a současně dostupné na webových stránkách. Již samotný odkaz na obchodní podmínky nebyl v žádném případě určitý, neboť nebylo zřejmé, o které konkrétní obchodní podmínky má jít. I z tohoto důvodu nemohou být obchodní podmínky, na které žalobkyně odkazuje pro smluvní strany závazné. Obchodní podmínky nebyly ani řádně připojeny, ani s nimi žalovaná nebyla seznámena. Ke smlouvě žádné obchodní podmínky přiloženy nebyly, smlouva je tvořena pouze jednou stranou. S obchodními podmínkami ani nebyla žalovaná seznámena, na žádném místě smlouvy žalovaná ani neprohlašuje, že by s nimi seznámena byla. Pokud je ve smlouvě uvedeno, že klient souhlasí s podmínkami produktu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ dle podmínek uvedených ve , jméno FO, , Jméno žalobkyně, a.s., pak tento údajný souhlas žalované nemůže v žádném případě zhojit. uvedené nedostatky. Obchodní podmínky, na které žalobkyně odkazuje, tedy nelze považovat za část smlouvy a žalovaná nemůže být pasivně věcně legitimována k žalobě, když žalovanou částku , částka, nikdy neobdržela. I kdyby byly součástí smlouvy obchodní podmínky, na které žalobkyně odkazuje, celý konstrukt takzvaně chytré zálohy naplňuje znaky překvapivého ujednání ve smyslu § 1753 o.z. Nelze totiž předpokládat bez naprosto detailní znalosti obchodních podmínek, že chytrou zálohou se ve skutečnosti rozumí zápůjčka. Tím méně pak nebylo možné v době uzavření smlouvy předpokládat, že jde o zápůjčku žalované, která však má být placena na účet spřáteleného subjektu žalobkyně, a že v případě odstoupení od smlouvy tato zápůjčka propadá jako paušální náhrada nákladů za organizaci dovolené, kterou bude muset žalovaná vracet, ačkoliv ji nikdy nepřijala. Z tohoto důvodu jsou ujednání obchodních podmínek týkající se chytré zálohy neúčinná a nemohou jít žalované jako spotřebiteli k tíži. Ujednání týkající se chytré zálohy zakládají rovněž nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Žalovaná jako spotřebitel nemohla rozumně takové ujednání očekávat pro jeho obvyklost. Žalovaná považuje za naprosto absurdní, aby byla nucena vracet částku označenou jako zápůjčku, která byla učiněna mezi dvěma spolupracujícími subjekty, kterou nikdy sama nepřijala. Samotnou žalobu považuje žalovaná za rozpornou s dobrými mravy. Je pravdou, že za předmětný zájezd poskytla žalobkyni zálohu ve výši , částka, . V období, kdy mělo dojít k realizaci zájezdu, tedy od , datum, do , datum, , byl celý svět ochromen pandemií Covid-19. V průběhu měsíce března 2020 došlo k uzavření hranic Řecka, kde měl být předmětný zájezd realizován. Ze strany žalované následně došlo k opakovanému telefonickému kontaktování žalobkyně, ze kterého vyplývalo její přání od smlouvy odstoupit podle § 2535 občanského zákoníku z důvodu vypuknutí pandemie Covid-19, jelikož k realizaci zájezdu nemohlo v důsledku uzavření hranic dojít. Podle tohoto ustanovení má zákazník právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody. Na základě tohoto odstoupení od smlouvy mělo dojít dle názoru žalované k vrácení jí poskytnuté zálohy. Naopak žalobkyně i přes toto sdělení žalované trvala na doplacení celé výše zájezdu. Situaci řešil rovněž metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj ze dne , datum, v němž je v článku 4 uvedeno, že požadování plateb s vědomím, že se zájezd ve smluveném termínu neuskuteční, je jednání nejen v rozporu s dobrými mravy, ale může být klasifikováno i jako nekalá obchodní praktika podle zákona o ochraně spotřebitele. V telefonických hovorech žalobkyně žalovanou přesvědčovala, aby uplatnila voucher na jiný zájezd. Ačkoliv v metodickém pokynu je zmíněna tzv. ochranná doba, na základě které se vydávaly zákazníkům poukazy na jiné cestovní zájezdy, měla žalovaná právo tento poukaz odmítnout, jelikož byla v té době těhotná a byla tedy osobou zvlášť zranitelnou podle § 3 odst. 3 lex voucher. Tuto skutečnost žalovaná rovněž žalobkyni doložila. Pokud by měla být žalovaná vázána obchodními podmínkami, z opatrnosti odkazuje na článek 3.2 dokumentu označeného jako obchodní podmínky, který stanoví, že v případě, že dojde ke zrušení zájezdu před jeho nastoupením ze strany klienta a pořadateli vznikne povinnost vrátit zaplacenou fakturu, kterou uhradil částečně klient a částečně Invia z titulu produktu , Anonymizováno, , pak se smluvní strany dohodly, že cestovní kancelář je oprávněna tyto prostředky vrátit na účet Invie a smluvní strany budou tyto prostředky považovat za vrácení půjčky ze strany klienta až do výše půjčené částky. Na základě výše uvedeného tedy mělo dojít k vrácení zápůjčky zpět žalobkyni, a to právě cestovní kanceláří, nikoliv žalovanou. Následně mělo dojít ze strany žalobkyně k vrácení částky , částka, žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila za žalovanou na základě tzv. chytré zálohy bez právního důvodu, je vznesený nárok na zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení rovněž promlčen.3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:4. Mezi žalobcem jako obchodním zástupcem a cestovní kancelář , právnická osoba, jako zastoupeným byla dne , datum, uzavřena smlouva o obchodním zastoupení (smlouva ze dne , datum, ).5. Ze smlouvy o zájezdu rezervační číslo , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi ces