8 C 585/2020 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně uvedla, že já byla na základě zákona č. 172/1991 Sb., a zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze a na základě Statutu hl. m. Prahy svěřena správa nemovité věci, konkrétně bytu [číslo] o velikosti 1+1, o celkové rozloze 59,70 m², který se nachází v 1. nadzemním podlaží bytového domu [adresa] v [obec a číslo], ul. [ulice] č. or. [číslo]. Žalovaní manželé [celé jméno žalovaného] byli nájemci bytu [číslo] uvedeného v čl. I. této žaloby na základě nájemní smlouvy [číslo] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaní uzavřeli s žalobkyní. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 30. 6. 2019 a nebyla již dále prodloužena, měli žalovaní povinnost byt vyklidit a předat žalobci k tomuto dni. Žalovaní předmětný byt k tomuto datu dobrovolně nepředali a nevyklidili, proto žalobkyně dne 15. 8. 2019 podala u Obvodního soudu pro Prahu 7 na žalované žalobu na vyklizení bytu. V reakci na tuto skutečnost byl dne 7. 10. 2019 byt žalovanými předán a žaloba vzata žalobkyní zpět. O předání bytu byl sepsán protokol, který byl podepsán i žalovanou [celé jméno žalované]. Žalovaní od zániku nájemní smlouvy do 7. 10. 2019 užívali předmětný byt bez právního důvodu, čímž na jejich straně vzniklo bezdůvodné obohacení s tím, že za měsíc červenec žalovaní uhradili část předepsaného nájemného a úhrad za služby ve výši dle předmětné nájemní smlouvy, za ostatní měsíce nehradili ničeho. Žalovaní neuhradili žalobkyni za užívání předmětného bytu bezdůvodné obohacení ve výši předepsaného nájemného za měsíce červenec – září 2019 Měsíční předpis nájemného byl v měsících červenci, srpnu a září 2019 shodný a činil 6.247 Kč a za poměrnou část měsíce října 2019 činil 1.410,61 Kč. Za měsíc červenec 2019 bylo ze strany žalovaných částečně hrazeno, a to částkou 8.507 Kč, čehož 6.247 Kč je úhrada za bezdůvodné obohacení ve výši předepsaného nájemného a částkou ve výši 2.260 Kč je částečně uhrazeno za spotřebované služby. Vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětné bytové jednotky dle zákona č. 67/2013 Sb. za poměrnou část roku 2019 činí částku 40.262 Kč, z čehož byla na zálohách uhrazena částka ve výši 9.630 Kč, a již dříve zažalována byla částka 19.260 Kč. V současné době tedy žalovaní dluží na úhradách za skutečně spotřebované služby v poměrné části roku 2019 dle vyúčtování služeb částku ve výši 11.372 Kč. Dále žalovaní dluží částku 37 Kč za výdaje spojené s odesláním výzev k uhrazení dlužné částky a náhradu škody žalobkyně v částce 28.825 Kč za sklenářské, malířské práce a vyklizení bytu. Tyto škody žalovaní uznali a s nimi související opravy se zavázali vykonat v Oddílu IV., bodě 10, 11 (jehož součástí je upozornění, kde je výslovně uvedeno, že opravy zajistí nájemce) Protokolu o technickém stavu jednotky a stavu měřidel, který slouží rovněž jako protokol o převzetí jednotky od nájemce, a který byl žalovanou [celé jméno žalované] podepsán. Důkazem, že tyto opravy ze strany žalovaných provedeny nebyly, je poté bod 8, oddílu V. tohoto protokolu, kde je tato skutečnost uvedena a který je rovněž žalovanou [celé jméno žalované] podepsán. Částka 28.825 Kč následně vyplývá z Faktury – daňového dokladu č. 2019, která byla žalované [celé jméno žalované] doručena dne 27. 12. 2019. Na základě výše uvedeného tedy žalovaní celkem dluží částku 54.138,61 Kč bez příslušenství. Splatnost měsíčních částek za užívání prostoru je v souladu s nájemní smlouvou vždy 20. dne daného měsíce, za který nebylo uhrazeno. Z hlediska úroku z prodlení si žalobkyně v souladu s povinnostmi uživatele bytu ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, nárokuje úroky z prodlení z předepsaných záloh na služby. Žalovaní byli na skutečnost existence tohoto dluhu na nájmu a nákladech na službách upozorněni mimo jiné prostřednictvím správcovské firmy žalobce [firma] [anonymizováno], když žalované [číslo]) byla zaslána výzva k úhradě ze dne 18. 10. 2019. 2. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil a bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaná u jednání uvedla, že byt manželé užívali až do září, kdy se žalovaná odstěhovala a manžel v bytě ještě zůstal. Zavázal se, že byt opraví. Má za to, že v bytě některé opravy žalobkyní provedeny nebyly, nicméně později připustila, že závady uvedené v předávacím protokolu se v bytě vyskytovaly, a že podepsala protokol o technickém stavu bytu. S manželem je již měsíc rozvedená. 3. Ze shodných tvrzení žalobkyně a žalované soud vycházel jako z prokázaných, tedy že žalovaní užívali byt až do září 2019 a v bytě se po jeho vyklizení nacházely závady. Žalovaní v té době byli manželé. 4. Dalšími důkazy žalobkyně prokázala výši nájemného, jehož výši odpovídá dle stávající judikatury i bezdůvodné obohacení za užívání bytu po skončení nájmu, rozsah škod spočívající v nezbytných opravách bytu po jeho vyklizení žalovanými, jakož i dluh na úhradách za skutečně spotřebované služby (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k.ú. [část obce], obec Praha, nájemní smlouva [číslo] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], protokol o technickém stavu jednotky a stavu měřidel, evidenční list pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platný od 1. 4. 2019, vyúčtování služeb v období od 1. 1. 2019 do 7. 10. 2019, faktura – daňový doklad č. 2019 s dodejkou). 5. Sodu má tedy za to, že žalobkyně prokázala tvrzení uvedená v žalobě výše uvedenými důkazy a žalovaná tyto skutečnosti v podstatě nerozporovala. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaní užívali byt po skončení nájmu do září 2019 jako manželé, přičemž při vystěhování bylo zjištěno poškození bytu. Zároveň žalovaní dluží žalobkyni za spotřebované služby v poměrné části roku 2019 ¨ 6. Podle ustanovení § 710 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Pole § 713 (1) Součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. (2) Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. (3) Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. Podle § 2991 (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 (1) Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Podle § 2910 škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2225 (1) při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě shora uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovaní se tím, že byt užívali po skončení nájmu, bezdůvodně obohatili v rozsahu výše nájemného za každý jednotlivý měsíc až do září 2019. Současně dle vyúčtování dluží za služby spojené s užíváním bytu a rovněž porušili, jak smluví, tak zákonnou povinnost odevzdat byt v takovém stavu, v jakém byl v době, kdy ho převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, čímž způsobili žalobkyni škodu vyčíslenou fakturou vycházející z oprav v bytě provedených. Proto soud žalované zavázal jako manžele k úhradě dlužných částek společně a nerozdílně. Vzhledem k tomu, že tyto částky neuhradili na výzvu žalobkyně, dostali se do prodlení a byli tedy rovněž zavázáni k úhradě úroků z prodlení. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle 142 o