15 C 13/2023-30 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 18. 1. 2023 domáhá zaplacení částky 3 462 Kč, když tato částka představuje příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný, resp. jeho odštěpný závod [obec], byl v době, kdy k vozidlu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, tedy v době od 25. 7. 2019 do 27. 8. 2019, vlastníkem/provozovatelem tohoto vozidla. 2 Z řízení ve věci sp. zn. 30 C 162/2018 a sp. zn. 29 C 457/2015, je soudu známo, že vůči žalovanému bylo polským Okresním soudem [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] odborem hospodářským dne 27. 4. 2018 pod sp. zn. (signaturou akt) [anonymizována dvě slova] [číslo] vydáno rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek žalovaného a insolvenčním správcem majetkové podstaty byla ustanovena paní [jméno] [příjmení]. Tuto skutečnost v řízení sp. zn. 30 C 162/2018 žalovaný doložil dokladem z veřejně dostupných zdrojů s ověřeným překladem z polského jazyka. 3. Podle článku 18 Nařízení parlamentu a 2015/848 ze dne 20. května 2015, o insolvenčním řízení, účinky insolvenčního řízení na probíhající soudní nebo rozhodčí řízení, která se týkají majetku nebo práva náležejících do majetkové podstaty dlužníka, se řídí výlučně právem členského státu, ve kterém se probíhající soudní řízení koná nebo ve kterém má sídlo rozhodčí soud. 4. V projednávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno dříve, než žalobkyně podala žalobu. 5. Se zahájením insolvenčního řízení se spojuje účinek, že pohledávky nemohou být vůči dlužníku uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou (§ 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ IZ“). Toto je základní zásada. Věřitelům je odepřena možnost nadále individuálně vymáhat své pohledávky, neboť je to neúčelné; uspokojení je možné již pouze kolektivně v rámci insolvenčního řízení. 6. Nelze tedy dlužníka žalovat na plnění, pokud se nejedná o pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, které se přihláškou neuplatňují (pracovněprávní pohledávky, náhrada škody na zdraví, výživné aj.). Uvedený účinek trvá po celou dobu insolvenčního řízení, i po rozhodnutí o úpadku (§ 140c IZ). 7. Podle § 141a IZ po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a) a podle § 140c IZ. 8. Jak vyplývá z komentáře k § 109 odst. 1 písm. a) IZ, věřitel je oprávněn svou pohledávku za dlužníkem přihlásit přihláškou pohledávky, nikoliv ji uplatnit v nově zahájeném nalézacím řízení žalobou tak, jako by insolvenční řízení nebylo zahájeno. Řízení o žalobě na plnění proti dlužníkovi zahájené po vzniku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení (§ 101) příslušný soud zastaví pro nedostatek procesních podmínek (§ 103 a násl. o.s.ř.). Tento postup vychází z § 141a IZ, který byl do textu zákona vložen s účinností od 1. 1. 2014 zákona [číslo] Sb. s účinky i pro řízení zahájená před 1. 1. 2014. 9. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci byla žaloba na plnění podána až po zahájení insolvenčního řízení, soudu nezbylo, než podle § 141a IZ a § 104 odst. 1 o.s.ř. pro neodstranitelnou překážku podmínek řízení, řízení zastavit.