19 C 10/2023-58 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s tvrzením, že přestupková komise městského úřadu , adresa, (dále jen „přestupková komise“) proti ní pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zahájila přestupkové řízení podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), pro skutky spočívající v jednání, kterých se měla dopustit jednak vulgárním urážením svého souseda, , právnická osoba, , nar. , datum, , a jednak připevňováním a opíráním věcí a ukládáním nahrabaného jehličí a travnatého porostu k jeho zdi, čímž mu měla poškodit majetek. Výše uvedené skutky přestupková komise projednávala ve společném řízení, neboť i žalobkyně na přestupkové komisi podávala oznámení o skutcích, kterých se měli vůči její osobě či majetku dopouštět její soused se svým bratrem, , adresa, , nar. , datum, . Přestupkové řízení vedené přestupkovou komisí žalobkyně označila za nesprávné, nezákonné a nepřiměřeně dlouhé, přičemž předně akcentovala, že vůči její osobě nemělo být přestupkové řízení vůbec zahájeno. Poukázala rovněž na svůj věk a dopady na její osobní život a zdravotní stav, aniž by je však blíže specifikovala. V každém podání žalobkyně detailně popisovala průběh správního řízení a jednání bratrů , jméno FO, . Současně poukazovala na průtahy v přestupkovém řízení vedeném u městského úřadu , adresa, a jednotlivá pochybení přestupkové komise – především jejího předsedy – , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož podjatost neúspěšně namítala.2. Přestupková komise nejprve usnesením ze dne , datum, řízení vůči všem obviněným podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky zastavila. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné odvolání, na jehož základě Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako odvolací orgán napadené rozhodnutí ve výroku I (týkající se obviněné žalobkyně) zrušil a vrátil přestupkové komisi k novému projednání. Odvolání do výroků II a III (týkajících se obviněných , jméno FO, a , adresa, ) pro nepřípustnost zamítl. Usnesením ze dne , datum, přestupková komise řízení proti všem obviněným z důvodů uvedených v § 86 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, znovu zastavila, a to nově i pro další skutky, kterých se měli obvinění dopustit (např. žalobkyně měla opakovaně složit cihly do mezery mezi objektem pana Kilbergera a zděným plotem obviněného , právnická osoba, ). Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně také odvolání, avšak přestupková komise jej nepředložila odvolacímu orgánu a na odvolání nikterak nereagovala, čímž došlo k porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení. Následně dne , datum, přestupková komise vydala nové usnesení, kterým správní řízení vůči všem obviněným podle § 86 odst. 1 písm. h) zákona o odpovědnosti za přestupky, zastavila, neboť jejich odpovědnost za přestupky zanikla. Žalobkyně si i proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, tudíž se Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, zabýval jak tímto opravným prostředkem, tak odvoláním ze dne , datum, . Rozhodnutím ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, s konečnou platností napadená usnesení přestupkové komise ve výrocích I (směřujících vůči obviněné) zrušil a znovu rozhodl tak, že se přestupkové řízení pro všechny skutky zastavuje. Odvolání žalobkyně do výroků II a III usnesení (směřujících proti sourozencům , jméno FO, ) pro nepřípustnost zamítl.3. Žalobkyně se nyní na žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nezákonného a nepřiměřené dlouhého správního řízení u přestupkové komise. Vzniklou újmu vyčíslila za období od , datum, do , datum, na , částka, . V rámci jednání soudu žalobkyně upřesnila, že odškodnění požaduje 0,4. od , datum, , kdy byla poprvé oznámit přestupek na Policii ČR.5. Žalovaná nárok žalobkyně na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Odkázala přitom na obsah svého stanoviska ze dne , datum, s tím, že se žalobkyni za nesprávný úřední postup přestupkové komise omluvila, přičemž takovou formu satisfakce považuje za dostačující. Ačkoli totiž přestupková komise skutečně nerozhodovala v zákonem stanovených lhůtách a dopustila se i dalších procesních pochybení, samotné projednání věci tím nebylo nikterak ovlivněno. K tomu žalovaná zdůraznila, že žalobkyně ani sourozenci , jméno FO, nebyli v žádném stadiu přestupkového řízení uznáni z projednávaných přestupků vinnými.6. Z provedených důkazů soud zjistil následující:7. Na základě oznámení PČR o přestupku ze dne , datum, , úředních záznamů o podání vysvětlení žalobkyně a , právnická osoba, nar. , datum, , z téhož dne, úředního záznamu o ohledání místa přestupku ze dne , datum, , a oznámení žalobkyně ze dne , datum, bylo žalobkyni a sourozencům , jméno FO, doručeno oznámení , adresa, , komise o projednávání přestupků ze dne , datum, , o zahájení společného přestupkového řízení a předvolání k ústnímu jednání na , datum, pro tyto skutky: Žalobkyně měla několikrát v blíže nezjištěné době, nejméně v listopadu 2019, poškodit majetek svého souseda, , právnická osoba, , když o jeho zeď opírala a připevňovala své věci a ukládala k ní nahrabané jehličí a travnatý porost. Dne , datum, měla svého souseda, , právnická osoba, urážet výrazy „zmrde, kryple, debile“. , jméno FO, se měl přestupkového jednání dopustit tím, že v době od , datum, do , datum, odstranil u společné hradby nametené jehličí a travní porost a manipuloval s věcmi žalobkyně. Dne , datum, vyhazoval stavební odpad na pozemek žalobkyně, dne , datum, uvolnil složené cihly tak, aby spadly a opakovaně polil část větví smrku na pozemku žalobkyně, které uschly. Dne , datum, žalobkyni vulgárně urážel a spolu se svým bratrem , adresa, na ni pokřikoval a fotografoval ji, pročež byl přestupkovou komisí projednáván i , právnická osoba, . Oznámení o zahájení přestupkového řízení bylo žalobkyni doručeno dne , datum, (viz doručenka o doručení oznámení).8. Z podnětu žalobkyně ze dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně žádala přestupkovou komisi, aby zahájila řízení z moci úřední a do 30 dnů jí o zahájení řízení vyrozuměla.9. Dne , datum, bylo přestupkové komisi doručeno oznámení žalobkyně o pokračujícím přestupku , právnická osoba, , který oznámila již , datum, . V oznámení mj. namítala, že přestupková komise dosud nezahájila řízení o přestupku, který byl oznámen již , datum, , čímž porušila přestupkový zákon.10. Z usnesení , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , soud zjistil, že řízení bylo proti všem obviněným (žalobkyni, , jméno FO, , adresa, ) zastaveno podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť skutky, o nichž se řízení vedlo, se nestaly či přestupky nejsou.11. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně zaslala žalované žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Soud z ní zjistil, že v srpnu 2020 žádala Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, o přijetí opatření proti nečinnosti přestupkové komise. Krajský úřad o nečinnosti přestupkové komise nikterak nerozhodl, pouze žalobkyni vyzval k doplnění jejího podání. Krajský úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, ve vyjádření k námitce nečinnosti uvedl, že poté, co žalobkyni vyzval k doplnění důkazů či podkladů svědčících pro její tvrzení, žalobkyně ničeho takového nedoplnila, pouze ke svému podání připojila fotografie, kterými ovšem nic neprokázala. Důvod pro realizaci opatření proti nečinnosti tak krajský úřad neshledal.12. Dne , datum, žalobkyně podala proti usnesení přestupkové komise ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odvolání a vyslovila v něm námitku podjatosti proti předsedovi přestupkové komise, , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť správní orgán podle jejího tvrzení vinní pouze ji a přestupky sourozenců , jméno FO, zastavuje či odkládá. Také tvrdila, že předseda přestupkové komise je ve věci angažován jinak než pracovně a zpochybnila jeho odbornou způsobilost. Ve svém odvolání pak žalobkyně podrobně zrekapitulovala dosavadní průběh přestupkového řízení včetně přestupků, kterých se měli bratři , jméno FO, dopustit, kdy popisovala i jednání, která nebyla předmětem řízení u přestupkové komise. Dále namítala řadu procesních pochybení, kterých se měla přestupková komise dopustit:- žalobkyně nebyla přestupkovou komisí vyrozuměna o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody,- skutečnost, že bude o přestupcích vedeno společné řízení, jí byla oznámena až při zahájení řízení dne , datum, , tudíž se na to nemohla jakkoli připravit a podávat důkazy, přičemž projednání ve společné věci