10 C 227/2024-16 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)2. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost vydat žalobkyni plynoměr, a to s odůvodněním, že žalovaná byla na základě smlouvy odběratelem zemního plynu na adrese , adresa, (dále jen „odběrné místo“). Žalované bylo v tomto místě osazeno měřicí zařízení (plynoměr) označené ve výroku I. rozsudku. Jelikož byl smluvní vztah mezi žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní) jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem ukončen, byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění výše specifikovaného měřidla, které je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a předmětné zařízení nebylo do dne podání žaloby demontováno.3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.5. Žalovaná uzavřela dne , datum, se právní předchůdkyní žalobkyně společností , žalobkyně, ., člen koncernu , žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o připojení k distribuční soustavě a smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu, jejímž předmětem byly dodávky zemního plynu do odběrného místa (prokázáno smlouvou o připojení k distribuční soustavě a smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne , datum, ). V souvislosti s uzavřením smlouvy bylo odběrné místo osazeno měřicím zařízením (plynoměrem) typu , hodnota, , výrobního čísla , číslo, . Distribuce zemního plynu do odběrného místa byla ukončena ke dni , datum, , což žalovaná nesporovala. Právní předchůdkyně žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovanou k zpřístupnění měřícího zařízení v odběrném místě za účelem jeho demontáže z důvodu ukončení distribuce zemního plynu, a to dne , datum, v rozmezí od 8:00 do 10:00 hodin (prokázáno výzvou ke zpřístupnění měřidla ze dne , datum, ve spojení s dodejkou), což žalovaná neučinila. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne , datum, vyzvala žalovanou k zpřístupnění měřícího zařízení v odběrném místě za účelem jeho demontáže z důvodu ukončení distribuce zemního plynu, a to dne , datum, v rozmezí od 8:00 do 10:00 hodin (prokázáno výzvou ke zpřístupnění měřidla ze dne , datum, ve spojení s dodejkou). Zástupkyně žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou ke zpřístupnění měřidla před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, s podacím archem). Na žalobkyni přešlo jmění právní předchůdkyně žalobkyně na základě fúze jíž byla právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní sloučena (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).6. Podle § 3 odst. 1 a 3 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. b) bod 4. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), provozovatelem distribuční soustavy je osoba, která je držitelem licence na distribuci plynu, tj. která má oprávnění k přepravě plynu distribuční soustavou. Podle § 2 odst. 2 písm. b) bod 1. zákona distribuční soustavou se pro účely tohoto zákona v plynárenství rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Podle § 71 odst. 6 věta prvá zákona jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu. Podle § 72 odst. 1 zákona smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle ustanovení § 178 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu.7. Na základě shora uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními zákona dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, smlouvu podle § 72 odst. 1 zákona, jejímž předmětem byla dodávka a odběr zemního plynu v odběrném místě. Za účelem připojení odběrného místa k distribuční soustavě bylo odběrné místo osazeno měřicím zařízením typu , hodnota, , výrobního čísla , číslo, . V souvislosti s osazeným měřícím zařízením žalované vznikla ve smyslu § 71 odst. 6 zákona povinnost umožnit právní předchůdkyni žalobkyně jako provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Po ukončení distribuce zemního plynu do odběrného místa, k němuž došlo dne , datum, , právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí umožnila v odběrném místě přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání, což však žalovaná dosud neučinila, resp. nesporovala, že by tak neučinila. Následně došlo k fúzi žalobkyně s právní předchůdkyní žalobkyně, následkem čehož přešla veškerá práva a povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalované uložil povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši, Anonymizováno, 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.