15 C 114/2024-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)2. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně uvedla že na základě ústní smlouvy ze dne , datum, poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději dne , datum, , což však neučinil. Žalobkyně následně s žalovaným podepsala dohodu o uznání dluhu ze dne , datum, , jíž žalovanému poskytla náhradní lhůtu do , datum, . Žalovaný však ničeho neuhradil ani po uplynutí náhradní lhůty a to ani zaslání předžalobní upomínky.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z dohody o uznání dluhu ze dne , datum, vyplývá že účastníci spolu uzavřeli ústní smlouvu o zápůjčce ze dne , datum, . Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku , částka, . Následně dne , datum, spolu účastníci uzavřeli dohodu o uznání dluhu, jíž žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do , datum, . Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, zaslala mu žalovaná předžalobní výzvu ze dne , datum, jíž ho vyzvala k zaplacení částky , částka, do 7 dnů od doručení výzvy. Z přiloženého podacího lístku vyplývá, že předžalobní výzva byla téhož dne odeslána žalovanému na adresu jeho bydliště. Žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval, že by čehokoliv uhradil.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Žalovaný platně uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. přičemž mu byla poskytnuta částka , částka, . Žalovaný svůj závazek ze smlouvy řádně a včas nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Následně spolu účastníci uzavřeli Dohodu o uznání dluhu, jíž žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z. Žalovaný však svůj dluh neuhradil ani poté a je tak od , datum, v prodlení.7. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .