7 C 29/2024-18 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím. Žalobci jsou vlastníky jednotky č. , číslo, , na adrese , adresa, . Správu nemovitosti, v níž se jednotka žalobců nachází včetně poskytování služeb, zajišťuje žalovaná. Ta však žalobcům řádně a včas nedoručila vyúčtování za roky 2021 a 2022, čímž se dostala do prodlení, které založilo vznik nároku na pokutu, která podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., činí 50 Kč za každý započatý den prodlení. Žalobci se proto touto žalobou domáhají zaplacení pokuty ve výši 19 250 Kč za rok 2021 a pokuty ve výši 19 300 Kč za rok 2022, celkem tedy 38 550 Kč. Dne , datum, zaslali žalobci žalované předžalobní výzvu, žalovaná však ničeho neuhradila.3. Usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud žalovanou v souladu s § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Usnesení bylo žalované doručeno dne , datum, do datové schránky, ve stanovené 30denní lhůtě se však k žalobě nikterak nevyjádřila.4. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Právně soud věc posoudil podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, konkrétně podle § 7 a 13 tohoto zákona, neboť poskytoval služeb doručí příjemci vyúčtování za příslušné zúčtovací období nejpozději do 4 měsíců od skončení tohoto období, což v projednávaném případě žalovaná neučinila, pročež je povinna zaplatit žalobcům pokutu v souladu s § 13 citovaného zákona č. 67/2013 Sb. Dále vzhledem k tomu, že žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 741,64 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 928 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna snížená o 20 %, stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 550 Kč, sestávající ze tří úkonů, konkrétně z částky 2 128 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 128 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 128 Kč za podanou žalobu podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 284 Kč ve výši 1 529,64 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobcům náklady řízení na účet jejich zástupce.