8 C 260/2024-13 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 73 600 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že dne , datum, provedla odtah motorového vozidla žalovaného RZ: , SPZ, . Vozidlo následně umístila na jí provozované parkoviště. O provedeném odtahu byl pořízen protokol o odtahu č. , hodnota, . Žalobkyně má nárok na zaplacení shora uvedené částky představující cenu za nucený odtah (1 900 Kč) a dále parkovné za umístění vozidla na shora uvedené parkoviště. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou. K dnešnímu dni však žalobkyni ničeho neuhradil.2. Žalovaný zůstal v průběhu řízení nečinný a ve věci se nijak nevyjádřil.3. Účastníci na základě výzvy dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry o skutkovém stavu. Dne , datum, došlo k nucenému odtahu vozidla RZ: , SPZ, jeho umístění na odtahové parkoviště provozované žalobkyní. O nuceném odtahu vozidla rozhodl strážník Městské policie, a to podle § 45 odst. 4 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) (prokázáno protokolem o odtahu vozidla č. , hodnota, ). Žalovaný byl provozovatelem shora uvedeného vozidla (prokázáno kartou vozidla). Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hl. m. Praze“), jejímž hlavním účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy, mj. vykonávat oprávnění hlavního města Prahy spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání (prokázáno zřizovací listinou žalobkyně). Rada hlavního města Prahy schválila nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Za nucený odtah vozidla je stanovena maximální cena 1 900 Kč, přičemž za první až třetí i jen započatý den činí parkovné na odtahovém parkovišti částku ve výši 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla, činí parkovné na odtahovém parkovišti částku ve výši 400 Kč/den a od sto osmdesátého prvního dne činí parkovné na odtahovém parkovišti částku ve výši 50 Kč/den. Za první a až třetí i jen započatý den služby parkovišť učených ke střežení vozidla je stanovena maximální cena 250 Kč (prokázáno z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišť). Dluh žalovaného za odtah vozidla a jeho následné umístění na parkoviště po dobu 203 dní činí celkem 73 600 Kč (prokázáno výpočtem maximální ceny za úplný odtah a parkovné). Žalovaný cenu za nucený odtah vozidla a dále parkovné žalobkyni neuhradil, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou ze dne , datum, (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně dodejky).5. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem.6. Podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hl. m. Praze je zastupitelstvu hlavního města Prahy vyhrazeno zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny.7. Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk.8. Podle § 27 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.9. Podle § 45 odst. 4 je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanový vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Dne , datum, došlo k nucenému odtahu vozidla žalovaného a jeho následnému umístění na parkoviště provozované žalobkyní, a to po dobu 203 dní. O nuceném odtahu rozhodl strážník Městské policie, přičemž v souladu s § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu je žalovaný, jakožto provozovatel vozidla, povinen uhradit náklady spojené s nuceným odtahem vozidla. Cena požadovaná žalobkyní za nucený odtah vozidla a služby parkovišť určených ke střežení vozidel je v souladu s nařízením o maximálních cenách. Žalovaný neuhradil žalobkyni cenu za nucený odtah vozidla a služby parkovišť určených ke střežení vozidel řádně a včas, a octil se tak v prodlení. Žalobkyně má proto právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Vzhledem k tomu že, žalovaný žalobkyni nezaplatil cenu za odtah vozidla a dále ani parkovné za jeho umístění na parkoviště provozované žalobkyní, ačkoliv je k tomu povinen, vyhověl soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a rozhodl proto tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 544 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 944 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, návrh ve věci samé).