8 C 58/2024-74 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce uvedl, že byl ve služebním poměru u , právnická osoba, . Uplatňuje svůj nárok na majetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem - odvetným opatřením proti jeho osobě jakožto whistleblowerowi, které spočívá v nezasílání platu jeho osobě za měsíce červenec až prosinec 2019 bez vydání rozhodnutí dle § 159 odst. 1 písm. d) zákona č. 234/2014 Sb. Daným nevydáním rozhodnutí bylo umožněno za stejný skutek (údajně neomluvená absence) vést ze strany žalované vůči žalobci kárné řízení (mj. porušení zásady ne bis in idem nebo překážky věci rozhodnuté) a ke dni , datum, ukončit jeho služební poměr v důsledku pravomocného rozhodnutí v kárném řízení. Žalobce se u orgánů České republiky současně domáhá platu za měsíce červenec až říjen 2019 a za měsíce listopad až prosinec 2019. Služební poměr navrhovatele byl ukončen rozhodnutím kárných komisí dříve, než byla vydána rozhodnutí o platu navrhovatele. Navrhovatel byl tedy za stejný skutek (údajně neomluvená absence) potrestán 2x, a to nezasíláním platu (ten za předmětné období navrhovatel neobdržel dodnes) a ukončením služebního poměru rozhodnutím kárných komisí. Kárné opatření nelze uložit, byl-li státní zaměstnanec za týž skutek pravomocně potrestán soudem nebo jiným správním orgánem. Podle žalobce mělo být být nejprve rozhodnuto o nezasílání platu žalobci a poté by dle zákona o státní službě (§ 89 odst. 5) nebylo možné v kárném řízení za daný skutek (který vedl k ukončení služebního poměru) vůbec pokračovat. Tím , právnická osoba, obešlo zákon, dopustilo se nepoctivého jednání, zapříčinilo protiprávní stav a došlo k dvojímu potrestání, porušení zásady překážky věci rozhodnuté navrhovatele ve formě protiprávního nezasílání platu a v důsledku protiprávního ukončení služebního poměru. Navíc nezasílat plat osobě ve služebním poměru ani nebylo v situaci navrhovatele možné. Viz. § 79 odst. 2 písm e) zákona o státní službě. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem došlo k nesprávnému úřednímu postupu - odvetnému opatření proti whistleblowerowi spočívajícímu v nevydání řádných rozhodnutí o platech navrhovatele před ukončením jeho služebního poměru, zakládajícímu vznik majetkové újmy navrhovateli. Nesprávný úřední postup, jehož se dopustily orgány veřejné moci, značně zasáhl do práv i života navrhovatele. Podle jeho názoru v tomto případě ke kompenzaci vzniklé majetkové újmy nepostačuje pouhé konstatování porušení zákona či omluva. Navrhovatel tedy požaduje náhradu vzniklé majetkové újmy náhradu v penězích, tj. náhradu skutečných a budoucích finančních ztrát, například za ušlou mzdu, avšak rovněž za ztrátu příjmů v budoucnu, za náklady spojenou se změnou povolání; a náhradu za jiné ekonomické újmy, jako jsou výdaje na právní ochranu a náklady na lékařské ošetření. S ohledem na shora uvedené navrhovatel požaduje coby náhradu majetkové újmy, tj. ušlou mzdu od ukončení služebního poměru (, datum, ) dodnes. Žalovaná svým postupem zajistila i skutečnost, aby žalobce nezískal tzv. odbytné (v případě žalobce cca , částka, ) a odchodné. Dle názoru žalobce lze tedy přímo ze zákona vyvodit zmíněné náklady na změnu povolání (a ztráta příjmů) ve výši minimálně 250 000+ Kč. Žalovaný svými kroky žalobce v průběhu zmiňovaného kárného řízení přivedl do hmotné nouze a ten si nemohl dovolit advokáta a od té doby strávil již tisíce hodin právní obranou proti četným odvetným opatřením žalovaného. V jiných souvisejících řízeních nemá žalobce v principu možnost takové náklady uplatnit (uznávány jsou soudy pouze náklady za hrazení služeb advokáta). V důsledku kroků žalovaného si žalobce nemůže při svých vážných zdravotních poruchách (mj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) mj. dovolit ani předepisované a doporučované lázně, kde je v drtivé většině případů nutný poplatek, který by žalobce musel hradit ze svého atd. Tedy minimálně za ušlý zisk za stovky až tisíce hodin právní obrany vedené žalobcem osobně (v tomto zde vedeném případě) , částka, . Tedy celkem , částka, . Žalobce dále uvedl, že v předcházejících řízeních Nejvyšší správní soud pochybil, pokud k žalobcem tvrzeným skutečnostem nepřihlédl, čímž zasáhl do práv žalobce na spravedlivý proces s tím, že ukončení služebního poměru ze zákona státního tajemníka , jméno FO, mělo na věc tohoto řízení klíčový význam. Následnými kroky se žalovaný snažil těžit ze svého protiprávního a nepoctivého jednání, protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Zde vedené řízení by mělo být dle názoru žalobce přerušeno do rozhodnutí o souvisejících řízeních ve správním soudnictví , spisová značka, a , spisová značka, .2. U jednání žalobce upřesnil svůj žalobní návrh v tom směru, že v důsledku toho, že žalovaná nevydala rozhodnutí o nevyplacení mezd žalobci za období červenec až prosinec 2019, a jejich nevyplacení, byl potrestán a nemělo tedy proběhnout v duchu zásady ne bis idem kárné řízení, na jehož základě byl ukončen služební poměr žalobce. Proto se žalobce domáhá majetkové újmy spočívající v ušlé mzdě a nákladů spojených s ukončením služebního poměru.3. Žalovaná z procesně právního hlediska žalovaná namítá, že žalobní návrh je i po doplnění zcela neurčitý. Žalobce neuvádí, v čem konkrétně spočívá nesprávný úřední postup žalované, kdy k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo, jaké konkrétní povinnosti byly žalovanou porušeny, ani jaká konkrétní škoda měla žalobci vzniknout nesprávným úředním postupem a jak tato škoda s nesprávným úředním postupem souvisí. Žalobce neuvádí, jak k požadované částce dospěl a z čeho vyplývá povinnost žalované k náhradě této škody - majetkové újmy. Žalobce si v podaném žalobním návrhu značně protiřečí, když uvádí, že nesprávným úředním postupem jsou odvetná opatření činěná vůči jeho osobě jako oznamovateli možného protiprávního jednání, když zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů stanoví, že ten, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, má právo na přiměřené zadostiučinění, nikoli na náhradu škody, jak požaduje žalobce. Pokud jde o ukončení služebního poměru žadatele a přezkum rozhodnutí kárných komisí, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j.: , spisová značka, , se se žádnou žalobní námitkou neztotožnil, žalobu neshledal důvodnou, a proto ji v souladu s § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, zamítl. Proti rozsudku , spisová značka, podal žalobce kasační stížnost, která však byla jako nedůvodná zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j.: , spisová značka, . Proti shora uvedeným rozsudkům , spisová značka, a , spisová značka, podal žadatel ústavní stížnost, která byla odmítnuta Usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , č. j.: , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pokud se žalobce cítí být oznamovatelem podle směrnice , právnická osoba, ochraně whistleblowerů, pak toto jeho tvrzení vyvrátil i Nejvyšší správní soud a posléze i Ústavní soud v již citovaném usnesení. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žádná odvetná opatření vůči žalobci nebyla podniknuta. Žalobce ve svých četných podáních uváděl, že odmítal vykonávat státní službu v souladu s ustanovením § 106 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je zaměstnanec oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. K tomuto tvrzení se již vyjádřil Obvodní soud pro , adresa, ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, , který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, tak, „že obě kárné komise i služební orgán konstatovaly, že právo odmítnout výkon služby má státní zaměstnanec v případě plnění konkrétních služebních úkolů. Žalobce se však na pracoviště ani nedostavil, takže mu služební úkoly nemohly být ani přiděleny. V § 106 odst. 2 ZP je řešeno právo zaměstnance odmítnout výkon určité práce, která je z pohledu zaměstnance bezprostředně a reálně zdraví a život ohrožující, nikoli nedostavení se na pracoviště z důvodu pouze potencionálních obav zaměstnance o své zdraví. Náměstek ministra vnitra pro státní službu v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí služebního orgánu č.j. , Anonymizováno, neshledal, že by měla být převedením žalobce na předmětné služební místo ohrožena jeho bezpečnost, když zdravotní způsobilost žalobce ve vztahu k předmětnému služebnímu místu byla řádně posouzena. To, že žalobci nebyl za měsíce červenec až říjen 2019 vyplacen plat, je pouze důsledkem jeho neomluvené absence ve výkonu služby. Vzhledem k uvedenému navrhuje žalovaná, aby byla žaloba Obvodním soudem pro , adresa, v celém rozsahu zamítnuta.4. Z provedených listinných důkazů (rozhodnutí kárné komise I. stupně zřízené v , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí kárné komise II. stupně zřízené v , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. j. , Anonymizová