ECLI: ECLI:CZ:OSPH07:2025:10.C.338.2024.1 Datum: 2025-01-30 Předmět: o 24 030 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 634/1992 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 24 030 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 634/1992 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2)
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému úvěr za úrok 40% p. m. z jistiny. Před uzavřením smlouvy žalobkyně žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databázích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a obdržela od něj výpisy z bankovního účtu, případně výplatní pásky, a nedošlo k důvodným pochybám ohledně jeho platební schopnosti. Splátky měl žalovaný hradit každý měsíc, vždy nejpozději k 14. dni v měsíci, a to úrok přirostlý za minulé období. Jistinu mohl žalovaný splatit kdykoliv zcela nebo zčásti. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal s úhradou do prodlení a byl žalobkyní opakovaně o zaplacení upomínán. Ke dni , datum, byl úvěr zesplatněn. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou , částka, , úrokem , částka, za první měsíc čerpání úvěru a smluvní pokutou ve výši , částka, . Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, a byla žalobkyní vyčíslena za období od , datum, do data odeslání předžalobní výzvy , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a během řízení byl nečinný.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému úvěr do výše , částka, s možností opakovaného čerpání na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 40 % p. m. s tím, že žalovaný se zavázal každý měsíc vždy nejpozději do 14. dne splatit úrok přirostlý za minulé období. Jistinu mohl žalovaný splatit kdykoliv zcela nebo zčásti. V případě prodlení s plněním si strany smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.6. Z fotografií občanského průkazu a cestovního pasu soud zjistil, že si žalobkyně ověřila totožnost žalovaného.7. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne , datum, odešla z účtu s názvem , Jméno žalobkyně, . částka , částka, na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , tedy na účet žalovaného, který je uveden v záhlaví smlouvy o úvěru a pod jeho rodným číslem.8. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za měsíce březen, červen, červenec a srpen v roce 2023 soud zjistil, že žalovaný v měsíci březnu měl příjmy , částka, a výdaje , částka, . Konečný zůstatek na účtu činil –, částka, . V měsíci červnu byly výdaje , částka, a příjmy , částka, , s tím, že konečný zůstatek na účtu byl , částka, . V červenci činily žalobcovy příjmy , částka, a výdaje , částka, , konečný zůstatek –, částka, . V srpnu byly příjmy , částka, a výdaje , částka, , konečný zůstatek –, částka, . Co se týká charakteru výdajů, soudu neušlo, že žalovaný vynakládá pravidelně peníze na hazard, konkrétně například na protiúčty , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Takových transakcí provede měsíčně minimálně 15 a v měsíci červnu dokonce cca 55. Vedle toho žalovaný v daných měsících platil běžné výdaje za benzín, jídlo, dále pak za taxislužby, vybíral hotovost z bankomatů a prováděl transakce v řádu několika stovek až nižších jednotek tisíců korun s různými fyzickými osobami.9. Z dokumentu zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že z důvodu porušování smluvních podmínek došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky , částka, do tří dnů od doručení tohoto dopisu.10. Z výzvy k úhradě s podacím lístkem soud zjistil, že dne , datum, zástupce žalobkyně vyzval žalovaného o úhradu částky , částka, a nákladů právního zastoupení v částce , částka, . Výzva byla odeslána na adresu žalovaného.11. Soud věc posuzoval po právní stránce podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Je povinností soudu z úřední povinnosti se zabývat v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného).12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.16. Soud tak má s ohledem již ustálenou judikaturu a na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z předložených výpisů z účtu jasně vyplývá, že žalovaný se hojně účastní hazardních her a přestože jeho příjmy pravidelně dosahují vyšších desítek tisíc korun měsíčně, což lze v České republice považovat za nadstandardní sumy, obdobnou částku vždy utratí a zůstatek na jeho běžném účtu je tak pravidelně blízký nule. Při vynaložení odborné péče by žalobkyně musela nutně dojít k tomu, že poskytnout úvěr žalovanému je minimálně riskantní. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní.17. V dané věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a poskytla žalovanému úvěr i přes objektivní důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jiné smluvní nároky (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky apod.) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit.18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Odst. 2 tohoto ustanovení stanoví, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému fi