15 C 120/2025-17 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.).2. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne , datum, bylo tvrzení žalobkyně, že žalovaný dne , datum, cestoval na lince tramvaje městské hromadné dopravy č. , hodnota, provozované žalobkyní, uzavřel tak s ní smlouvu o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázal jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradil tak stanovené jízdné ve výši 30 Kč. Vznikla mu tak povinnost zaplatit vedle jízdného též přirážku ve výši 1 500 Kč.3. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, žalovaný ji ani přes upomínku neuhradil. Celková výše pohledávky žalobkyně činí 1 530 Kč.1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně zaslána. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (u žalobkyně i žalovaného soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřili). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne , datum, použil k přepravě linku označenou v žalobě – prostředek městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem jízdenkou (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázala jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID), proto mu byl uložen postih ve výši 1 500 Kč a zároveň byl vyzván k doplacení jízdného ve výši 30 Kč. Pohledávka žalobkyně činí celkem 1 530 Kč (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ze dne , datum, , upomínkou a potvrzením o jejím odeslání).5. Z výzvy ze dne 31. 1. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jízdného 30 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč a odměny advokáta za sepis a odeslání této výzvy ve výši 484 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na případné soudní vymáhání.6. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stranice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen „jízdné“) podle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.8. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada nákladů řízení vynaložených na soudní poplatek ve výši 400 Kč a na právní zastoupení spočívající ve třech úkonech právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí zastoupení, žaloba), z toho dva z nich po 300 Kč a jeden po 200 Kč, neboť k převzetí právního zastoupení došlo před 31. 12. 2024 a třech náhradách hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21 % DPH (§ 47 odst. 1 písm. a) zák. č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty) z částky 1 100 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. v platném znění ve výši 231 Kč.12. Lhůtu splatnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.13. Vzhledem k tomu, že žalobce je v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).