15 C 43/2025-32 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se podanou žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 6. 1. 2025 domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od 8. 8. 2023 do 5. 2. 2024 stran vozidla RZ: , SPZ, , které bylo evidováno jako provozované žalovaným. Žalobce přitom vzhledem k ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.) má nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace. Žalovaný byl vyzván na zaplacení příspěvku. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, byla mu dne 29. 7. 2024 zaslána předžalobní upomínka.2. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 30. ledna 2025, č.j. , spisová značka, byli mimo jiné účastníci vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žádný z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil, proto má soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že účastníci souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.5. Soud z předložených listin učinil následující závěr o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, jak jej popsal žalobce v žalobě. Žalobce je , Jméno žalobkyně, , které podle zákona č. 168/1999 Sb. náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen povinné ručení) po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel.6. Vozidlo s RZ: , SPZ, (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3) nemělo uhrazené povinné ručení za období od 8. 8. 2023 do 5. 2. 2024, přičemž žalovaný v předmětném období byl jeho vlastník/provozovatel, jak vyplývá z karty vozidla a kupní smlouvy. Ve vztahu k uvedenému vozidlu byl žalovaný vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 11 830 Kč za období od 8. 8. 2023 do 5. 2. 2024 (tj. 182 dní) a částky 300 Kč představující náklady za uplatnění (výzva z 28. 3. 2024). O úhradu příspěvku za období byl opakovaně upomínán (upomínka z 3. 7. 2024 a předžalobní upomínka ze dne 29. 7. 2024).7. Soud poměr mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (dále jen „zákon“).8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.9. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.10. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, a taktéž nákladů na jeho uplatnění včetně nákladů vymáhání (§ 4 odst. 4 zákona).11. Výše denní sazby činí v případě osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 65 Kč denně [srov. § 2 odst. 1 písm. 5) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve znění účinném do 1. 4. 2024]. Výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona činí 300 Kč (srov. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve znění účinném do 1. 4. 2024).12. Tím, že neměl žalovaný ke shora uvedeným vozidlům v uvedených obdobích uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných ve výši celkem 11 830 Kč (182 dní x 65)+ 3 x 300 Kč náklady na jeho uplatnění, což však ani na základě upomínek neučinil v době splatnosti ani později, resp. v průběhu řízení neuhrazení příspěvku nijak nesporoval.13. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Výše příslušenství v podobě úroku z prodlení (§ 1968 o. z.) je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, které vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.)15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 130 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 20. 9. 2019, z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 29. 7. 2024 a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.