16 C 211/2024-62 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 248 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 2 400 Kč, přičemž se žalovaný zavázal tento úvěr k poslednímu dni splatnosti (tedy , datum, ) uhradit. Žalovaný však ničeho neuhradil a nesplnil tak podmínky pro odpuštění úroku ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky, který činil 648 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaný v prodlení. Smluvní pokuta byla účtována z částky 2 400 Kč od , datum, do , datum, , kdy byla vydána předžalobní upomínka. Žalovaný neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2).6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Soud z předložených listin (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, výpis z účtu žalovaného, potvrzení o provedené platbě, předžalobní upomínka ze dne , datum, ) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, spolu účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ze č. , hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 2400 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů od poskytnutí. Úroková sazba byla stanovena 0 % v případě splnění podmínek akce „První půjčka zdarma“, jinak 0,9 % z vypůjčené částky denně. Žalovaný tak byl povinen žalobkyni vrátit částku ve výši 2400 Kč, pokud k uhrazení dojde do splatnosti úvěru. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný však neuhradil ničeho a žalobkyni tak vznikl nárok na sjednaný úrok i smluvní pokutu. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne , datum, a vyzvala jej k uhrazení částky 7 974,32 Kč, skládající se z částky 2 400 Kč na jistině, 648 Kč na smluvním úroku, 1 200 Kč na smluvní pokutě a 580,32 Kč na zákonném úroku z prodlení. Žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval, že by čehokoliv uhradil.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 248 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.