7 C 69/2024-48 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se domáhal na žalované písemné omluvy ve znění specifikovaném ve výroku I a zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Žalobu odůvodnil tím, že proti žalovanému bylo vedeno přestupkové řízení stran oznámeného jednání žalobce ze dne , datum, . Prověřování bylo nejprve vedeno přestupkovým orgánem, následně orgány činnými v trestním řízení a až poté bylo přestupkovým orgánem přestupkové řízení zahájeno vyrozuměním Úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „, Anonymizováno, “) ze dne , datum, . Žalobce v průběhu přestupkového řízení brojil proti závěrům, že by se daného jednání dopustil, sporoval jeho právní kvalifikaci, způsob jeho vedení, což bylo opakovaně shledáno jako relevantní. Přestupkové řízení bylo nakonec zastaveno rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) ze dne , datum, . Proti žalobci bylo nezákonné řízení vedeno 3 roky a 7 měsíců (42 měsíců), z toho minimálně 32 měsíců před přestupkovým orgánem. Ohledně určení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel žalobce ze Stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to , částka, za první dva roky řízení + , částka, za další rok a , částka, za každý další měsíc. Žalobce uplatnil nárok u žalované přípisem ze dne , datum, , na který bylo žalovanou reagováno přípisem ze dne , datum, (doručeným , datum, ) že žalovaný nestihne nárok projednat ve lhůtě dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „, Anonymizováno, “). Žalovaná navíc nárok z části postoupila na , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla věc prověřována jako možné spáchání trestného činu; s tímto rozdělením žalobce nesouhlasil, neboť jde o situaci předvídanou v § 6 odst. 3 , Anonymizováno, , tj. jde o jedno navazující řízení a příslušným orgánem je tak , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě vyplývá z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „, Anonymizováno, “), judikatury Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „, Anonymizováno, “). Základní výše nároku žalobce tak činí , částka, , avšak s ohledem na typ řízení (trestní řízení v širším slova smyslu) má být navýšena o 10 % a o dalších 10 % z důvodu specifického významu daného řízení pro žalobce. Žalobce byl po celou dobu řízení v nejistotě, jak dopadne (vystavení nebezpečí trestního stíhání a nemalé trestní sazbě) a jaký bude mít reálný dopad i do jeho majetkové sféry (poškozená průběžně uváděla tvrzení o vzniklé újmě a tuto zvyšovala). Domnělá poškozená je navíc jeho sousedkou v domě, přičemž absence rozhodnutí o odvolání žalobce, které by jej zcela vyvinilo z tvrzeného „jiného hrubého jednání“ vůči ní by bylo důležitou součástí sousedského života. O dalších 10 % by měla být částka navýšena v důsledku opakovaných zásahů odvolacího správního orgánu, jehož závěry se správní orgán prvního stupně neřídil, čímž bylo řízení opakovaně prodlužováno a bylo zasahováno do základních procesních práv žalobce (účast na ústním projednání, výslech svědka). V daném případě tak nepostačuje ani hypotetická omluva ze strany žalované, neboť by nebyla dostatečnou reparací vzniklé újmy žalobce.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Vyrozuměním o vyřízení nároku žalobce ze dne , datum, žalovaná odmítla nárok žalobce, neboť dle ní nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Nesouhlasila s tvrzením žalobce, že jediným příslušným orgánem je žalovaná. Podle § 6 odst. 1 ZOŠ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem o regresních úhradách jednání jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřadu. Podle § 6 odst. 2 písm. a) , Anonymizováno, příslušným úřadem ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení. Žalovaná proto má za to, že stran nároku za dobu od , datum, do , datum, je příslušné k projednání žádosti žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Část nároku žalobce tak byla , Anonymizováno, , Anonymizováno, postoupena, které přitom ani této části nároku žalobce nevyhovělo. Předmětem nároku tedy bylo posouzení délky přestupkového řízení vedeného před , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Věc byla , Anonymizováno, oznámena , datum, , , datum, byla předána Obvodnímu státnímu zastupitelství pro , adresa, , a dne , datum, byla odevzdána zpět , Anonymizováno, . Dne , datum, bylo zahájeno řízení o přestupku, ústní jednání bylo nařízeno na den , datum, . Po jeho odročení proběhlo dne , datum, . Následovalo dožádání o provedení výslechu svědka, které bylo vyřízeno , datum, . Dne , datum, proběhlo ústní jednání, dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí. Proti tomuto bylo podáno odvolání, kterému , Anonymizováno, (správní spis předložen , datum, ) vyhověl rozhodnutím ze dne , datum, . Dne , datum, proběhlo další ústní jednání, po vypořádání vznesené námitky podjatosti ze dne , datum, , o níž bylo rozhodnuto dne , datum, , bylo dne , datum, vydáno rozhodnutí. Proti tomuto bylo žalobcem podáno odvolání, kterému , Anonymizováno, (správní spis předložen , datum, ) rozhodnutím ze dne , datum, vyhověl a věc vrátil , Anonymizováno, . Dne , datum, proběhlo ústní jednání a dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí. Proti tomuto bylo znovu podáno odvolání, v rámci něhož , Anonymizováno, (správní spis předložen , datum, ) přestupkové řízení zastavil rozhodnutím ze dne , datum, (právní moc , datum, ) z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek ke dni , datum, . V řízení bylo nutno opakovaně využít institutu dožádání jiného správního orgánu, byly podávány opakovaně žádosti o změnu termínu ústního jednání, a bylo nutno se vypořádat s námitkou podjatosti a mnohými podáními a žádostmi. Úkony byly činěny bez prodlev. Vůči žalobci bylo řízení zahájeno z moci řízení důvodně, jeho průběh odpovídal složitosti a skutkové a právní náročnosti věci. V období od , datum, do , datum, nebylo proti žalobci vedeno žádné řízení, neboť skutek byl pouze prověřován jako přestupek, následně jako trestný čin a znovu jako přestupek. Nadto se jednalo o období pandemie , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy byla přijímána mimořádná opatření ztěžující zajištění osob při úkonech. Obecně platí, že délka řízení je dána i složitostí věci, počtem úkonů, které je třeba ve věci provést, počtem instancí, které ve věci rozhodují, chováním účastníků řízení, kterým přispěli k průtahům a chováním, kterým přispěli k odstranění případně vzniklých průtahů řízení a významu řízení pro poškozeného. V řízení však nedošlo k průtahům ani nepřiměřené délce řízení.3. Vedlejší účastník na straně žalované navrhoval žalobu zamítnout. Řízení o přestupku bylo proti žalobci zahájeno až , datum, doručením oznámení o zahájení řízení. Nárok žalobce se opírá o průtahy v řízení o přestupku, výše odškodného pak o průtahy v trestněprávním, resp. správně-trestním (přestupkovém) řízení vedeném proti němu. Žalobce nebyl ve věci přestupku uznán vinným, pro plynutí času došlo k zániku odpovědnosti vlivem jeho promlčení, o čemž bylo rozhodnuto rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne , datum, . Přestupkové řízení nemá takové závažné následky pro žalobce, jako trestní řízení, nelze dovodit odpovědnost státu za újmu způsobenou samotným vedením přestupkového řízení jen z prostého faktu, že přestupkové řízení bylo zastaveno z důvodu prekluze, bez ohledu na to, zda příčinou prekluze byla liknavost správního orgánu, skutková a právní složitost věci, její pozdní odhalení či obstrukční jednání. Pokud by nemajetková újma žalobci vznikla, měla se krátit s ohledem na složit řízení, s přihlédnutím k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, a postupu orgánu veřejné moci během řízení. Žalobce byl zastupován právně kvalifikovaným zmocněncem, průtahy nenamítal, nepodal ani žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Vedlejší účastník rozhodoval nejprve o odvolání žalobce rozhodnutím ze dne , datum, (správní spis předložen , datum, , tj. do 1,5 měsíce rozhodnuto , Anonymizováno, ), podruhé o odvolání žalobce rozhodnutím ze dne , datum, (správní spis předložen , datum, , tj. za 2 měsíce rozhodnuto , Anonymizováno, ), potřetí o odvolání žalobce rozhodnutím ze dne , datum, (správní spis předložen , datum, , tj. za 1 týden rozhodnuto , Anonymizováno, ). Stejně tak , Anonymizováno, prováděl řadu úkonů včetně dožádání. Proti žalobci nebylo řízení vedeno 42 měsíců. V době od