13 C 73/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] na vozidlo tovární značky Mercedes, [registrační značka], na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti, mj. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a v průběhu řízení zůstal naprosto nečinný. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně prostřednictvím akceptace návrhu na uzavření pojistné smlouvy zaplacením prvního pojistného uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla tovární značky Mercedes, [registrační značka], přičemž žalovaný byl povinen řádně platit žalobkyni sjednané pojistné s čtvrtletní četností placení (prokázáno návrhem smlouvy pojištění vozidel [číslo] potvrzením o uzavření pojistné smlouvy ze dne 15. 1. 2021). Pojistná smlouva byla uzavřena dne 11. 1. 2021 zaplacením prvního pojistného ze strany žalovaného s tím, že počátek pojištění byl sjednán na tentýž den (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně ze dne 13. 1. 2021). Žalovaný se v pojistné smlouvě mimo jiné zavázal po dobu pojistného období, které bylo sjednáno na dobu čtvrt roku, zaplatit pojistné ve výši 1 741 Kč (prokázáno výše zmíněnou pojistkou a návrhem pojistné smlouvy). Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 11. 4. 2021 na další pojistné období, a proto ho k danému žalobkyně urgencí vyzvala, přičemž mu poskytla dodatečnou lhůtu k plnění do 29. 6. 2021 (prokázáno upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 12. 5. 2021). Žalovaný ani poté pojistné dobrovolně neuhradil, čímž pádem pojištění zaniklo dnem 29. 6. 2021. Žalovaný je tak dlužný žalobkyni nezaplaceným pojistným za období od 11. 4. 2021 do 29. 6. 2021, když tato poměrná část pojistného činí 1 528 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému rovněž předžalobní výzvu k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 19. 11. 2021 a podacím lístkem z téhož dne). Po právní stránce soud věc posoudil podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká mimo jiné dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal hradit žalobkyni pojistné, přičemž žalobkyně se zavázala vykonávat pro žalovaného pojišťovací činnost související s pojištěným vozidlem. Žalovaný porušil svou povinnost, když žalobkyni neuhradil čtvrtletní pojistné splatné ke dni 11. 4. 2021, pročež ho žalobkyně k tomuto vyzvala několika upomínkami, na které žalovaný nikterak nereagoval. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení poměrné části pojistného ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., a to za období od 11. 4. 2021 do 29. 6. 2021 včetně, když tato poměrná část pojistného činí částku 1 528 Kč. Následně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za tři úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je advokát žalobkyně plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.