29 C 212/2020-192 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalované pojistného plnění z titulu nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne 31. 8. 2017 došlo přibližně okolo 4:20 hod. k dopravní nehodě vozidla zn. Škoda, rz , SPZ, (dále jen „škodící vozidlo“), na dálnici 13, směr jízdy Berlín na 16,2 km, neboť škodící vozidlo sjelo z jízdní dráhy doprava po tamější zeleni do příkopu. V důsledku toho se škodící vozidlo několikrát převrátilo a zůstalo stát cca 25 m od jízdní dráhy na sousedícím poli. Žalobce a) se nacházel ve škodícím vozidle jako spolujezdec, který seděl na sedadle vedle řidiče. V důsledku dopravní nehody došlo k těžkému ublížení na zdraví žalobce a), a to zejména k těžkému devastujícímu poranění pravé ruky, přičemž byl žalobce a) transportován záchranným vrtulníkem do Úrazové nemocnice Marzahn. Jelikož ke škodícímu vozidlu bylo ke dni dopravní nehody u žalované platně sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, vznikl žalobcům ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 ve spojení s ustanovením §9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. přímý nárok vůči žalované na pojistné plnění za nemajetkovou újmu a věcnou škodu, za kterou odpovídá pojištěný škůdce. Žalobce a) uplatnil u žalované mj. nárok na pojistné plnění představující: 1) odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 3 587 117 Kč, vyplaceno však bylo pouze 2 287 559 Kč, a proto stále zbývá uhradit částku 1 299 558 Kč, 2) odškodnění další nemajetkové újmy dle § 2958 občanského zákoníku ve výši 200 000 Kč, vyplaceno však bylo pouze 100 000 Kč, a proto stále zbývá uhradit částku 100 000 Kč. Ostatní žalobci uplatnili u žalované nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu představující odškodnění duševních útrap dle § 2959 občanského zákoníku, vzešlých ze zvlášť závažného ublížení na zdraví osoby blízké, a to následovně: žalobkyně b) jako manželka poškozeného uplatnila nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu v celkové výši 270 000 Kč, žalovanou však nebylo vyplaceno ničeho, žalobce c) jako otec poškozeného uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu v celkové výši 270 000 Kč, žalovanou však nebylo vyplaceno ničeho, žalobkyně d) jako matka poškozeného uplatnila nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu v celkové výši 270 000 Kč, žalovanou však nebylo vyplaceno ničeho, a žalobkyně d) jako sestra poškozeného uplatnila nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu v celkové výši 170 000 Kč, žalovanou však nebylo vyplaceno ničeho. Co se týče intenzity vzájemných vztahů a duševních útrap, odkázali žalobci na přiložené popisy. Žalobci jsou přesvědčeni, že ke krácení, resp. zamítnutí uplatněných nároků není dán žádný důvod, a proto žalované zaslali do datové schránky dne 30. 7. 2020 předžalobní výzvu k úhradě, která byla žalované doručena téhož dne a ve které žalovanou vyzvali k dobrovolné úhradě pojistného plnění za nemajetkovou újmu a věcnou škodu nejpozději do 10. 8. 2020. Na zaslanou předžalobní výzvu reagovala žalované přípisem ze dne 5. 8. 2020, v němž sdělila, že žalobcům ničeho dalšího neuhradí, a proto žalobcům nezbývá než domáhat se svých nároků soudní cestou.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě neuznala žalobou uplatněné nároky, když dále k nároku žalobce a) ztížení společenského uplatnění, že v průběhu likvidace škodní události se obrátila na znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , aby na základě zdravotní dokumentace žalobce a) stanovil výši ztížení společenského uplatnění (dále taktéž „ZSU“). , jméno FO, zpracoval znalecký posudek č. 165 ze dne 7. 11. 2018, v němž ZSU vyčíslil na částku 1 770 435 Kč. Trvalé následky , jméno FO, popisuje jako ztrátu pravé horní končetiny, která byla dominantní. Při posouzení aktivit žalobce a) bylo vzato do úvahy, že žalobce a) používá protézu pravé horní končetiny. Znalec vzal v úvahu rovněž skutečnost, že žalobce a) je omezen ve výkonu některých činností jako např. psaní, řízení vozidla, stolování, zvedání těžších břemen, složitějších prací souvisejících s údržbou rodinného domu, omezení v péči o děti apod. Na základě znaleckého posudku , jméno FO, vyplatila žalovaná žalobci a) částku 1 770 435 Kč + 20% zvýšení pro věk v době úrazu, celkem tedy 2 124 522 Kč. Následně žalobce a) předložil znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12. 2. 2019, který nárok vyčíslil na částku 3 387 117 Kč a následně i jeho dodatek. Vzhledem k námitkám ze strany žalobce a) byla věc znovu předložena , jméno FO, , který se k námitkám vyjádřil ve svém odborném stanovisku ze dne 12. 2. 2020. Znalec ve svém odborném stanovisku především zdůrazňuje, že při posuzování nároků žalobce a) musí být nutně vzata v úvahu výchozí rámcová částka, která byla v době posuzování určena hodnotou 11 801 600 Kč, přičemž mezi touto částkou a újmou na zdraví žalobce a) musí existovat proporcionalita. Na základě tohoto odborného stanoviska byla pak žalobci a) doplacena částka 163 037 Kč. Celkem tedy žalobce a) obdržel plnění na ZSU ve výši 2 287 559 Kč. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dle žalované žalobci a) další plnění nenáleží. Dne 2. 1. 2019 došlo mezi žalobcem a) řidičem pojištěného vozidla k uzavření dohody, jejímž předmětem byla kompenzace ve výši 30 000 Kč, přičemž v čl. II je výslovně uvedeno, že jde o kompenzaci veškeré majetkové i nemajetkové újmy, kterou řidič pojištěného vozidla žalobci a) způsobil. Uzavřenou dohodou dle názoru žalované došlo k vypořádání veškerých nároků na majetkovou i nemajetkovou újmu žalobce a) z předmětné škodní události a není tedy možné na žalované, jakožto pojistiteli uplatňovat další nároky. K nároku jiné nemajetkové újmy žalovaná uvedla, že v průběhu likvidace škodní události po zhodnocení všech okolností tohoto případu, poskytla žalovaná žalobci dne 19. 12. 2019 jako náhradu za jinou nemajetkovou újmu částku ve výši 100 000 Kč. Žalovaná je přesvědčena, že nárok žalobce a) na další odškodnění jiné nemajetkové újmy podle § 2958 o.z. není dán. Jak vyplývá z judikatury NS již při odškodňování bolesti je nutno tuto chápat jako tzv. bolest v širším smyslu, když smyslem náhrady za bolest je odškodnění i určité míry nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, jde tedy nejen o odškodnění fyzického strádání, ale i psychického (NS 25 Cdo 2635/2018). Žalovaná chápe, že předmětná škodní událost nepříznivě zasáhla do života žalobce a) i jeho rodiny, nicméně má za to, že obtíže žalobce a) již byly zahrnuty do odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce a). Nároky žalobců b) až e) dle § 2959 o.z. nejsou dle žalované oprávněné. V předmětném ustanovení se hovoří o tom, že duševní útrapy se odškodní při zvlášť závažném ublížení na zdraví. Z judikatury potom vyplývá, že se toto ustanovení použije jen u nejtěžších zdravotních poškození, proto půjde např. o komatické stavy, závažná poškození mozku či ochrnutí výrazného rozsahu, tedy o případy osob nenávratně odkázaných na pomoc druhých. Jedná se tedy o výjimečný institut. Žalovaná nijak nezpochybňuje, že žalobce a) utrpěl při předmětné škodní události vážná zranění, nicméně dle názoru žalované nárok na odškodnění duševních útrap žalobců b) až e) nemůže uspět. Žalobci b) až e) nikterak neprokazují, že se u žalobce a) jedná o tak závažný případ poškození zdraví, že by bylo možné ho podle ustanovení § 2959 o.z. odškodnit. Dopisem ze dne 19. 12. 2019 bylo právnímu zástupci žalobců sděleno, že náhradu za duševní útrapy žalobců b) až e) nelze poskytnout, neboť nebyly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 2959.3. Žalobci v replice uvedli, že příloha č. 1 žaloby označená jako „Popis duševních útrap po autonehodě“ žalobce a), na kterou žalobce a) v žalobě přímo odkázal (stran tvrzení rozhodujících skutečností), jednoznačně obsahuje takové útrapy a potíže, které nelze zahrnout pod tzv. bolest v širším smyslu kompenzovanou v rámci bolestného. Žalobce a) níže cituje ty útrapy, které jsou pro vykreslení mimořádnosti případu zásadní, a které nelze zahrnout pod tzv. bolest v širším smyslu: pozorování ruky visící po nehodě jen na kusu kůže, potřeba zastavit sám sobě krvácení vlastním roztrhaným trikem, potřeba vyrazit s rukou visící jen na kusu kůže dveře auta, přelézání v noci a mokru plot u dálnice s jednou rukou visící na kusu kůže, která neustále stahuje dolů, pocity marnosti a beznaděje, když se snažíte na dálnici v noci zastavit vozidlo a dovolat se pomoci a záchrany vlastního života, pád koleny na dálnici v důsledku ztráty krve pozorujíc, jak z Vás vyprchává život, ohrožení vlastního života ztracen bez pomoci uprostřed noční dálnice, beznaděj, když se dozvíte, že Vaše končetina musí být amputovaná, opětovná ztráta naděje poté, co Vás lékař informuje, že ruka bude zachráněna, což se již za 1,5 hodiny změní, neboť lékař neměl nejnovější informace o Vašem zdravotním stavu, a proto Vám sdělí, že o ruku stejně přijdete, z toho, když víte, že se připravujete na amputaci ruky a slyšíte zvuky pilky, kterou Vám lékař ruku amputuje. K nárokům žalobců b) až e) žalobci upozornili, že dle příslušné judikatury rovně