13 C 103/2022-350 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 11 896 869 Kč, resp. posléze částku o 10 % sníženou s ohledem na koeficient věku. To žalobce odůvodňoval tím, že dne 2. 7. 2019 způsobila první žalovaná dopravní nehodu, kdy řídila osobní terénní vozidlo a nedala přednost v jízdě žalobci, který jel na kole. V důsledku nehody utrpěl žalobce značná zranění a požaduje náhradu ztížení společenského uplatnění v žalované výši jednak vůči žalované ad 1. jako škůdci a dále vůči žalované ad 2. jako její odpovědnostní pojišťovně.2. Žalovaná ad 1. uvedla, že je jí líto, co se stalo, v dalším procesním postupu odkázala na druhou žalovanou jako pojišťovnu, která událost likviduje.3. Druhá žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že žalobce nepoužil cyklistickou přilbu a kdyby ji použil, jeho zranění by klesla osminásobně a nenastaly by trvalé následky. Dále poukazovala na to, že podle všeho žalobce měl na jízdním kole přídavný motor výkonem přesahující zákonem stanovený limit. a za takové situace bylo na žalobce možno nahlížet nikoliv jako na cyklistu, ale jako na motocyklistu a měl tak povinnost mít ochrannou helmu i ze zákona.4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že došlo k dopravní nehodě zaviněné první žalovanou, a to tak, že první žalovaná nedala přednost v jízdě žalobci a srazila jej z jízdního kola vozidlem Nissan Navarra. Mezi stranami nebylo sporu ani o tom, že žalobce neměl přilbu, ano o tom, že žalovaná ad 2. byla odpovědnostní pojišťovna žalované ad 1., ani o výši ztížení společenského uplatnění.5. Mezi stranami bylo sporné, zda žalobce měl povinnost mít přilbu a zda mohl účinně předejít vzniklé újmě, popřípadě, jak se má odpovědnost mezi strany dělit.6. Z detailu relace o dopravní nehodě ze dne 27. 8. 2019 a nesporných tvrzení vzal soud za prokázané, že dne 2. července 2019 na ulici Hrotovické došlo k dopravní nehodě tak, že žalovaná ad 1., jedoucí s nákladním automobilem Nissan, odbočovala na ulici Kubišova, přičemž přehlédla cyklistu - žalobce - který za jízdy neměl nasazenou na hlavě přilbu a jel na jízdním kole City Lines přídavným benzínovým motorem, nedala mu přednost v jízdě a z kola ho srazila.7. Z trestního příkazu 2 T 66/2020 OS Třebíč soud zjistil, že žalovaná ad 1. byla odsouzena za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se dopustila tím, že nedala přednost v jízdě žalobci a způsobila mu zranění.8. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne 19. 3. 2020 soud zjistil, že žalobci byla přiznána invalidita třetího stupně.9. Ze zpráv žalované ze dne 2. 7. 2019 soud zjistil, že původně byla žalovaná ochotná hradit polovinu ztížení společenského uplatnění, dle nesporných tvrzení dosud nic neuhradila.10. Z nerozporovaného znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 3. 10. 2021 soud zjistil, že znalec stanovil ztížení společenského uplatnění na 11 896 869 Kč, přičemž s ohledem na věk 59 let žalobce v době vzniku úrazu doporučil modifikaci o 10 % ponížení.11. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soud zjistil, že nepoužití cyklistické přilby žalobce mělo zásadní vliv na závažnost vzniklého poranění a v případě použití cyklistické přilby by závažnost zranění klesla osminásobně a prakticky s jistotou by nenastaly trvalé následky v takovém rozsahu (invalidita třetího stupně).12. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 5. 7. 2023, zpracovaného na žádost žalované ad 2., soud zjistil, že znalec ztotožnil přídavný motor na kole žalobce jako motor s obsahem 80 kubických centimetrů, kdy toto dovodil z existujících modelových řad použitého motoru, kdy každá varianta v modelové řadě končí číslovkou odpovídající kubatuře motoru, v daném případě končí hodnotou 80, tedy hodnotou odpovídající obsahu motoru 80 kubických centimetrů, což přesahuje povolených 50 kubických centimetrů. Výkon takového motoru dle dokumentace přesahoval 1 kW. Znalec dále poukázal na to, že do jisté míry nevhodné umístění výfukového vedení mohl negativně ovlivnit brzdný účinek zadní brzdy a poukázal na nevhodné umístění páčky k ovládání spojky a brzdy kola, kdy se částečně překrývají.13. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná ad 1. způsobila dopravní nehodu, kdy při odbočování s vozidlem Nissan Navara nedala přednost v jízdě žalobci a srazila jej z jízdního kola, v důsledku čehož utrpěl zranění a vznikly mu trvalé následky spojené se ztížením společenského uplatnění. Žalovaná ad 1. byla odpovědnostně pojištěna u žalované ad 2. Žalobce měl jízdní kolo vybavené přídavným benzínovým motorkem o obsahu 80 kubických centimetrů a výkonu přesahujícím 1 kW a neměl ochrannou přilbu. V případě použití ochranné přilby by rozsah zranění byl nižší a trvalé následky by v takovém rozsahu nenastaly.14. Podle ustanovení § 2910 obč. zák. škůdce, který svým vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.15. Podle § 2927 obč. zák. ten, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.16. Podle § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví učiní škůdce poškozenému peněžitou náhradu újmu na zdraví, včetně ztížení společenského uplatnění.17. Podle § 135 o.s.ř. je soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal.18. V daném případě žalovaná ad 1. závažným způsobem porušila dopravní předpisy, kdy nedala přednost v jízdě žalobci a způsobila mu újmu na zdraví včetně újmy spočívající ve ztížení společenského uplatnění. Za způsobení této újmy byla pravomocně odsouzena v rámci trestního řízení. S ohledem na shora uvedená ustanovení žalovaná ad 1. tedy odpovídá za vzniklou škodu spočívající ve ztížení společenského uplatnění a je povinna ji žalobci nahradit.19. Samotná výše škody byla zjištěna znaleckým posudkem, nebylo o ní sporu a soud přistoupil dle metodiky Nejvyššího soudu ke krácení o 10 % z důvodu věku, s čímž rovněž všechny strany souhlasily. Soud se ovšem musel vypořádat se spornou otázkou, tedy zda (a případně jak) dělit odpovědnost mezi škůdce a poškozeného.20. Podle ustavení § 2918 obč. zák. v případě, že škoda vznikla, nebo se zvětšila důsledkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.21. V daném případě žalovaná ad 2. poukazovala na judikaturu ohledně použití ochranné přilby u zletilého cyklisty, kdy zdůrazňovala, že byť cyklista nemá ze zákona povinnost nosit přilbu, v rámci prevenční povinnosti by ji mít měl a v případě dopravní nehody jde okolnost, že neměl přilbu, k jeho tíži.22. Dále pak žalovaná ad 2. argumentovala tím, že s ohledem na použití přídavného motoru, který přesahoval parametry 50 kubických centimetrů, resp. výkonu 1 kW, se jízdní kolo žalobce de facto stalo již mopedem a žalobce měl povinnost mít přilbu ze zákona.23. Soud uvěřil znaleckému posudku ohledně parametrů přídavného motoru, kde bylo logicky objasněno, proč znalec dovodil, že přídavný motor měl vyšší obsah nežli 50 kubických centimetrů.24. Podle přílohy 12 bodu c) zákona č. 341/2014 smí být jízdní kolo vybaveno dodatečným pomocným motorkem, za předpokladu, že, mimo jiné, jeho výkon nepřesáhne 1 kW a obsah válce motoru nebude vyšší než 50 cm³.25. Podle § 2 písm. g) zákona o silničním provozu je motorové vozidlo nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou. Vzhledem k tomu, že jízdní kolo žalobce již nesplňovalo parametry jízdního kola, nejde na něj již pohlížet jako na jízdní kolo a žalobce jej neměl takto používat a pokud je používal, měl se chovat, jako by používal motocykl.26. Podle § 6 zákona o silničním provozu přitom řidič motocyklu musí mít za jízdy nasazenou ochrannou přilbu. Tato povinnost se vztahuje i na mopedy a babety. Protože kolo žalobce již nesplňovalo parametry motokola, je na něj třeba nahlížet jako na babetu a žalobce měl povinnost mít přilbu.27. Ze shora uvedeného lze uzavřít, že žalobce porušil povinnost mít přilbu a ze znaleckého posudku vyplývá, že porušení této povinnosti mělo významný vliv na výši vzniklé újmy. Proto soud dovodil, že je namístě odpovědnost mezi strany dělit. Soud se proto dále zabýval otázkou, v jakém rozsahu má z tohoto důvodu povinnost nahradit škodu snižovat. Soudu se jevilo jako nepřiměřeně tvrdé to, že by náhrada neměla být přiznána vůbec, tak jak navrhovala druhá žalovaná, byť by třeba i použití přilby trvalým následkům zabránilo. Nelze pominout, že to byla žalovaná, která závažným způsobem porušila dopravní předpisy a spácháním trestného činu způsobila žalobci újmu. Kdyby nespáchala trestný čin, žalobci by se nic nestalo, bez ohledu na to, zda měl nasazenou helmu či nikoliv. Soudu se tak jeví spravedlivé, aby žalovaná hradila většinu vzniklé škody. Jako východis