25 C 241/2019-344 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobci se žalobou ze dne 31.10.2019 došlou soudu téhož dne domáhají na žalovaném celkové částky 4.967.140,43 Kč s příslušenstvím, a to konkrétně žalobkyně a) částky 1.096.655,53 Kč s příslušenstvím a částky 2.857.157,80 Kč s příslušenstvím (nebo jiné soudem určené částky dle spravedlivého uvážení), žalobce b) částky 300.000,- Kč s příslušenstvím a žalobkyně c) částky 713.327,10 Kč s příslušenstvím.2. V návrhu uvádí, že tyto nároky jim vznikly v souvislosti s dopravní nehodou, která se stala dne 1.11.2015. Viníkem této nehody byl následně pravomocně shledán , právnická osoba, , který v uvedený den v 7.15 hodin řídil osobní vozidlo – dodávku značky , Anonymizováno, SPZ , SPZ, v levém jízdním pruhu dálnice A6 ve směru Waidhaus/Plzeň, přičemž při jízdě ztratil kontrolu nad vozidlem a narazil do vozidla jedoucího vedle něj a následně do středových svodidel. Poté dostalo vozidlo smyk a bylo vymrštěno doleva přes vozovku na travnatý pás, přičemž se několikrát obrátilo přes střechu a následně narazilo do stromu, o který se zastavilo. Žalobci dále v žalobě uvádí, že žalovaný je pasivně legitimován podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboť předmětem řízení je újma způsobená provozem vozidla, které bylo pojištěno na základě pojistné smlouvy uzavřené s žalovaným, přímý nárok žalobců je dán podle § 9 tohoto zákona. , právnická osoba, zaevidoval žalovaný jako pojistnou událost pod č. , hodnota, na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, uzavřené se společností , Anonymizováno, ., což je autopůjčovna, která úplatně poskytovala vozidlo, se kterým došlo k dopravní nehodě.3. Žalobci mají za to, že jejich nárok není promlčen, neboť podle § 626 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku promlčecí lhůta započne běžet až jeden rok po pojistné události, která se v tomto případě stala 1.11.2015.4. Při uvedené nehodě utrpěla žalobkyně a) těžká zranění s trvalými následky (tržnou ránu na hlavě, zhmoždění krajiny čelní, zlomeninu nosních kostí, hemosinus vpravo, oboustranný fluidothorax, více úlomkovou zlomeninu horní části kosti pažní vpravo, zlomeninu horní části kosti loketní s posunem úlomků, vykloubení kosti vřetení v loketním kloubu, luxační zlomeninu dolního konce obou kostí bérce vpravo s poraněním arteria tibialis posterior a s poraněním tibiálního a peroneálního nervu, tříštivou zlomeninu navikulární kosti a následně byla zjištěna rovněž posttraumatická porucha představující další nemajetkovou újmu podle § 2958 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o.z.“).5. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení bolestného ve výši 781.774,93 Kč. Žalobkyně a) vyzvala dopisem ze dne 14.5.2018 žalovaného k úhradě bolestného ve výši 1.000.000,- Kč. Žalovaný vypracoval znalecký posudek, na základě kterého stanovil bolestné dle rozsahu zranění žalobkyně a) za rok 2015 na 1.403,5 bodů, přičemž hodnota jednoho bodu činila 256,86 Kč, a za rok 2016 na 65 bodů, přičemž hodnota jednoho bodu činila 264,67 Kč. Žalovaný tedy přiznal žalobkyni a) bolestné ve výši 377.707,- Kč. Tento nárok však ponížil o 50 %, a to z důvodu spoluzavinění žalobkyně a), která při nehodě nebyla připoutána bezpečnostním pásem; proto vyplatil pojistné plnění ve výši 188.854,- Kč. Následně dopisem ze dne 12.11.2018 uplatnila žalobkyně a) nárok na bolestné ve výši 1.396.110,- Kč, přičemž tuto výši odůvodnila a doložila znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 28.10.2018 č. , Anonymizováno, a dále nárok na úhradu nákladů spojených s vypracováním tohoto znaleckého posudku ve výši 17.000,- Kč. Žalovaný sdělil dopisem ze dne 25.2.2019, že na základě přezkumu původních znaleckých závěrů stanovil bolestné za rok 2015 na 1.496,5 bodů, přičemž hodnota jednoho bodu činila 256,86 Kč a za rok 2016 5 bodů, přičemž hodnota jednoho bodu činila 264,67 Kč. Žalovaný tak stanovil bolestné ve výši 385.714,- Kč a po krácení o 50 % doplatil částku 4.003,- Kč (celkem tedy 192.857,- Kč). Žalobkyně a) se domnívá, že podíl spoluviny určený žalovaným je nepřiměřeně vysoký, když v obdobných případech stanovují soudy spoluvinu za neužití bezpečnostního pásu ve výši 20 – 30 % a žalobkyně nebyla za jízdy připoutána z důvodu poruchy bezpečnostního pásu. Žalobkyně a) požaduje bolestné ve výši 781.774,93 Kč stanovené následovně: bolestné dle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, za rok 2015 stanovené na 5333 bodů (5239 + zvýšení o 94 bodů), přičemž hodnota jednoho bodu činí 256,86 Kč, tedy v celkové výši 1.369.834,38 Kč, bolestné za rok 2016 stanovené na 85 bodů, přičemž hodnota jednoho bodu činí 264,67 Kč, tedy v celkové výši 22.496,95 Kč, bolestné za roky 2015 a 2016 tedy celkem 1.392.331,33 Kč. Bolestné za roky 2015 a 2016 ponížené o 30 %, jakožto podíl spoluviny žalobkyně a) činí celkem 974.631,93 Kč, po zohlednění již vyplaceného plnění (tedy částky 192.857,- Kč) pak činí 781.774,93 Kč.6. Dále se žalobkyně a) domáhá náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 305.080,60 Kč, když vyzvala dopisem ze dne 12.11.2018 žalovaného k zaplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.525.403,- Kč podle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a dále nároku na úhradu nákladů spojených s vypracováním tohoto posudku ve výši 17.000,- Kč. Žalovaný pak na základě výše uvedené výzvy přiznal dopisem ze dne 29.1.2019 náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.525.403,- Kč, tedy ve výši dle posudku, a dále náhradu nákladů spojených s vypracováním posudku ve výši 17.000,- Kč, avšak obě částky ponížil o 50 % z důvodu spoluzavinění a uhradil částky 762.702,- Kč a 8.500,- Kč. Žalobkyně a) proto požaduje doplacení 20 % přiznané výše náhrady za ztížení společenského uplatnění, tedy částky 305.080,60 Kč a 20 % přiznané náhrady nákladů spojených s vypracováním posudku, tedy částky 3.400,- Kč.7. Dále se žalobkyně a) domáhá zaplacení částky 6.400,-Kč představující součet plateb za odbornou psychologickou pomoc jako nákladů spojených s péčí o zdraví, když žalobkyně a) a žalobce b) utrpěli značnou psychickou újmu v důsledku předmětné nehody, při které žalobkyně a) ztratila prvorozenou dceru a sama utrpěla velmi závažná zranění s trvalými následky a žalobce b) svou sestru. U žalobkyně a) se v důsledku výše uvedeného rozvinula posttraumatická stresová porucha a musí užívat medikamenty. Museli proto oba vyhledat odbornou pomoc psychologa, přičemž tyto náklady nesla žalobkyně a) i za žalobce b). Náklady spojené s péčí o zdraví uplatnila žalobkyně a) dopisem ze dne 20.6.2018, žalovaná však žádné náklady spojené s péčí o zdraví neuhradila. Ohledně tohoto nároku by pak neměla být uplatněna spoluvina, neboť tuto pomoc by žalobkyně a) a žalobce b) potřebovali bez ohledu na připoutání, žalobce b) byl navíc při nehodě řádně připoután.8. Dále se žalobkyně a) domáhá zaplacení částky 2.857.157,80 Kč jako ztráty na výdělku, resp. odbytného. Žalobkyně a) vyzvala dopisem ze dne 20.6.2018 žalovaného k úhradě ztráty na výdělku za období od 1.1.2016 do 31.5.2018 v celkové výši 870.000,- Kč. Dne 17.10.2019 požádala žalovaného o úhradu odbytného ve smyslu § 2968 z.č. 89/2012 občanského zákoníku ve výši 4.081.654,- Kč, aby tímto byl nahrazen její nárok na peněžitý důchod jak dle § 2962, tak dle § 2963 z.č.89/2012 občanského zákoníku. Žalobkyni a) vznikla závažná újma na zdraví ústící v její invaliditu prvního stupně, v jejímž důsledku došlo k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně a) o 40 % (posudek o invaliditě ze dne 26.4.2018 č.j. , Anonymizováno, ). Žalobkyně a) má přitom vysokoškolské magisterské vzdělání uznané v ČR, úspěšně absolvovala kvalifikační a jazykové kurzy (ruština, angličtina, korejština, čeština) a získala řidičské oprávnění, díky čemuž v Ruské federaci pracovala na finančním oddělení velké ruské státní společnosti. Má rovněž kvalifikaci na pozici účetní i na pozici office manager. Po přestěhování z Ruské federace do České republiky začala úspěšně podnikat v pohostinství a následně nastoupila na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Nejmladší syn žalobkyně a) se narodil 18.9.2013, takže by nastoupil do školky od 1.9.2016 a od tohoto data by žalobkyně a) rovněž mohla nastoupit do zaměstnání či začít znovu podnikat. S ohledem na svou kvalifikaci a její předchozí pracovní zkušenosti v Ruské federaci, jakož i na skutečnost, že žije v Praze, tj. v lokalitě, v níž jsou mzdy vyšší než ve zbytku republiky, lze očekávat, že by pracovala minimálně za průměrnou mzdu. V důsledku nehody došlo ke snížení pracovní schopnosti žalobkyně a) o 40 % a vzniká jí tak ztráta na výdělku odpovídající alespoň 40 % průměrné mzdy. Výše náhrady za ztrátu na výdělku ve smyslu ustanovení § 2963 z.č. 89/2012 občanského zákoníku se však stanoví jako rozdíl mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Žalobkyně a) invalidní důchod nepobírá, její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta rozhodnutím , právnická osoba, z