13 C 13/2024-131 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 2. 1. 2024 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s tím, že došlo k totální škodě na vozidle žalobce zn. Porsche Panamera a žalovaná jako odpovědnostní pojistitel vyplatila pojistné plnění pouze ve výši 632 445 Kč, ačkoliv mělo být plněno 1 017 445 Kč. Žalobce se proto domáhá doplacení rozdílu.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, s tím, že tržní cena vozidla před pojistnou události byla v důsledku dřívějšího poškození povodní nižší, nežli tvrdí žalobce a bylo tedy plněno řádně. Ostatní skutková tvrzení nesporovala.3. Mezi stranami bylo nesporné, že došlo k pojistné události spočívající v poškození vozidla Porsche Panamera při dopravní nehodě. Mezi stranami bylo nesporné, že hodnota využitelných zbytků z vozidla je 467 555 Kč včetně DPH a bylo nesporné, že pojišťovna částečně plnila ve výši 632 445 Kč.4. Mezi stranami bylo toliko sporné to, jaká byla tržní hodnota vozidla, kdy likvidátor žalované došel k nižší částce nežli žalobce.5. Z dopisu ze dne 27. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci, že není ochotna poskytnout pojistné plnění z pojištění odpovědnosti v požadované výši, kdy provedla korekci obvyklé ceny vozidla Porsche Panamera z důvodu zjištěné dřívější totální škody z důvodu zasažení povodní tak, jak vyplývá z dokumentace o aukci v USA.6. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti ze dne 15. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaná žalobci oznámila, že bude plnit částku 632 445 Kč. Proplacení této částky je mezi stranami nesporné.7. Z výtisku webové stránky , Anonymizováno, předloženého žalovanou soud zjistil, že vozidlo mělo být v USA vydraženo za částku 44 000 USD, a mělo být poškozeno vodou či povodní. Podle zápisu o charakteristikách vozu mělo dojít k poškození „voda/povodeň – menší poškození“.8. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 26. 9. 2023 soud zjistil, že ke dni poškození měla činit tržní cena vozidla 1 485 000 Kč včetně DPH. Z bodu 3.3.5 znaleckého posudku soud zjistil, že byla uplatněna srážka 20 % z důvodu dřívějšího poškození vozidla a koeficient prodejnosti vozidla byl stanoven na 1,48.9. Z výslechu znalce soud zjistil, že znalec aplikoval srážku 20 %, která by měla pokrýt i menší poškození z důvodu zaplavení vozidla. Pokud nejsou k dispozici další detailní informace o poškození vozidla, pak na základě dražební zprávy není třeba měnit závěr o ceně vozidla. Samotná částka 1 485 000 Kč v zásadě odpovídá vydražené ceně 44 000 USD, což je zhruba 941 000 Kč. Je třeba si uvědomit, že k částce, za kterou je vozidlo vydraženo, se musí připočíst náklady na převoz vozidla z Ameriky do Evropy, zhruba 11 % clo, DPH a obchodní marži dovozce. Následná cena kolem 1 485 000 Kč tak odpovídá těmto dalším nákladům. Koeficient prodejnosti byl stanoven s ohledem na to, že jde o velmi žádané vozidlo. U takovéhoto vozidla, podobně jako např. u Škody Octavia, zůstává prodejní cena poměrně vysoká i po předchozím poškození.10. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Dne 21. 8. 2023 došlo k dopravní nehodě – škodní události, kdy vznikla škoda na vozidle žalobce Porsche Panamera, kdy škodní událost byla žalovanou, coby odpovědnostním pojistitelem, řešena formou totální škody. Obvyklá tržní cena vozidla před nehodou činila 1 485 000 Kč a hodnota využitelných zbytků činila 467 555 Kč. Žalovaná, jako odpovědnostní pojistitel, plnila 632 445 Kč.11. Vzhledem k tomu, že je žalobce cizí státní příslušník, soud se v prvé řadě zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti zdejších soudů.12. Podle čl. 11 odst. 1 nařízení Brusel 1 Bis může být pojistitel žalován v členském státě, kde má sídlo. Vzhledem k sídlu žalované je tak dána pravomoc českých soudů.13. Podle čl. 4 nařízení Řím II je rozhodným právem právo země, kde škoda vznikla. Je tak rozhodným právem právo české.14. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. může vzít žalobce žalobu zpět zčásti nebo zcela. Žalobce bral v průběhu řízení žalobu zpět ohledně části úroku z prodlení, s čímž žalovaný souhlasil. Proto soud ohledně této části řízení zastavil.15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., který v době pojistné události platil, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění u příslušného pojistitele. Žalobce proto mohl uplatnit svůj nárok přímo u žalované.16. Podle ustanovení § 2969 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musel k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. V daném případě tak pro výši pojistného plnění bylo třeba vyjít z obvyklé ceny vozidla před pojistnou událostí a ponížit ji o hodnotu využitelných zbytků. O tom ostatně mezi stranami nebylo ani sporu. Sporná byla pouze obvyklá cena vozidla před pojistnou událostí. Vzhledem k tomu, že soud na základě znaleckého posudku dospěl k závěru, že obvyklá cena byla vyšší nežli cena stanovená pojišťovnou, rozhodl soud tak, že je žalovaná povinna žalobci doplatit částku odpovídající rozdílu mezi jím stanovenou a skutečnou obvyklou cenou. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I.17. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, který je stanoven nařízením vlády, jímž se provádí občanský zákoník. Vzhledem k tomu, že žalobce, po částečném zpětvzetí, požadoval úrok z prodlení až ode dne podání žaloby, nikoliv od samého počátku prodlení, soud návrhu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku ohledně úroku z prodlení.18. Ohledně nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že byl žalobce zcela úspěšný, vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Ty se skládaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 15 400 Kč, dále z 5,5 úkonu právní pomoci (převzetí, předžalobní výzva, sepis žaloby, 2 účasti při jednání, 1 účast při jednání, které se nekonalo) po 9 860 Kč za úkon podle § 7 advokátního tarifu, dále z 6 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a DPH. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku uvedenou ve výroku o nákladech řízení.19. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. z. má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Soud nese náklady výslechu znalce, které však nebyly ke dni vydání rozsudku pravomocně přiznány. Proto bude o výši nákladů státu, které bude povinen zaplatit žalovaný státu, rozhodnuto samostatným usnesením.