ECLI: ECLI:CZ:OSPH08:2024:24.C.268.2019.1 Datum: 2024-03-19 Předmět: o zaplacení 110 765 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb. ["smlouva kupní""odtah vozidla""ušlý zisk""znalecký posudek""ručení""smlouva o nájmu dopravního prostředku""smlouva nájemní""sleva z ceny"]
O co šlo: o zaplacení 110 765 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č)
1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 7. 11. 2019 domáhá po žalované zaplacení částky 110 765 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 2. 2019 došlo k poškození vozidla žalobce tov. zn. , Anonymizováno, , SPZ, , a to provozem vozidla , Anonymizováno, , SPZ, , přičemž zavinění bylo jednoznačně stanoveno na straně řidiče vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dne 26. 2. 2019 žalobce oznámil žalované vznik pojistné události, přičemž tato ji zaregistrovala pod číslem , hodnota, , dne 1. 3. 2019 proběhla první prohlídka poškozeného vozidla technikem žalované, přičemž forma likvidace byla zvolena faktura za opravu. Ke druhé prohlídce došlo 4. 3. 2019 po odstrojení poškozených částí. Opravu prováděla společnost , právnická osoba, , dle faktury číslo , hodnota, ze dne 14. 3. 2019 činily náklady na opravu vozidla částku 227 718 Kč vč. DPH, žalobce tyto náklady na opravu svého vozidla uhradil v hotovosti, což dokládá stvrzenkou ze 14. 3. 2019. Žalobce si v souvislosti s poškozením jeho vozidla byl nucen zapůjčit náhradní vozidlo , jméno FO, , Anonymizováno, v období od 28. 2. 2019 do 14. 3. 2019, částku za pronájem náhradního vozidla uhradil na základě vystavené faktury číslo , hodnota, ze dne 14. 3. 2019. Žalovaná dopisem ze 6. 5. 2019 oznámila ukončení šetření pojistné události a vyplacení pojistného plnění ve výši 155 189 Kč, a to na základě faktury číslo , hodnota, a 20 19 0073 (ve výši 1 815 Kč za odtah vozidla, tato faktura není předmětem tohoto sporu). Žalovaná krátila pojistné plnění z důvodu užití použitých náhradních dílů a současně odmítla nahradit žalobci náklady na zapůjčení náhradního vozidla z důvodu neprokázání účelnosti a nutnosti, dále žalovaná dopisem ze 14. 6. 2019 sdělila, že jí nebylo umožněno prohlédnutí vozidla po opravě a žalobce neprokázal kvalitu použitých náhradních dílů. Žalobce proto žalované zaslal prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu ze dne 12. 8. 2019, na kterou žalovaná reagovala dopisem z 27. 8. 2019, přičemž setrvala na svém předchozím postoji. Žalovaná krátila pojistné plnění o částku 74 344 Kč za údajně neprokázanou kvalitu použitých náhradních dílů, respektive za neumožnění třetí prohlídky, předem nijak ze strany žalované nepožadované, vozidla. S odkazem na stávající judikaturu žalobce uzavírá, že v případě žalobce je výše škody, respektive její náhrada, reprezentována účelně vynaloženými náklady na opravu v celkové výši 227 718 Kč, když tímto způsobem se obnovila žalobci dříve zcela funkční věc, vozidlo , Anonymizováno, . Žalovaná byla o tomto způsobu likvidace pojistné události již od počátku informována a neměla proti němu žádné výhrady. Z toho důvodu žalobce požaduje argumentaci žalované ohledně kvality a ceny použitých náhradních originálních dílů za nepřiléhavou, a to mimo jiné s ohledem na skutečnost, že v případě, opravoval-li by žalobce své vozidlo v autorizovaném servisu za použití nových originálních dílů, znamenalo by to nutnost vynaložení výrazně vyšších nákladů. Jestliže se žalobce rozhodl opravit vozidlo za nižší náklady, při použití použitých originálních dílů pak byl jeho postup nanejvýš ekonomický. Dále žalobce nemůže akceptovat tvrzení žalované ohledně běžného cenového rozdílu ve výši 50 % mezi originálním dílem a dílem použitým, když jednak žalobce při opravě využil, byť použité, ale přesto originální náhradní díly, jednak je takovéto tvrzení žalované zcela a ničím nepodložené, stejně tak žalobce nepovažuje za validní argument žalované o nemožnosti prohlídky vozidla, když povinnost ponechat si vozidlo po dopravní nehodě nevyplývá z žádného právního předpisu. Nadto si pak žalovaná výslovně nevymínila provedení v pořadí již třetí prohlídky vozidla. Žalovaná odmítla vyplatit pojistné plnění v částce 36 421 Kč za údajně neprokázanou nutnost a účelnost zapůjčení náhradního vozidla. Žalobce, jakožto fyzická nepodnikající osoba, nevlastní žádný další vůz, přičemž byl nucen si pro zachování dosavadního životního standardu pro dojíždění do zaměstnání, odvoz dcery do a ze školy, nákupy potravin a podobně zajistit náhradní vozidlo. Toto vozidlo si obstaral na základě smlouvy o nájmu z 20.2. 2019, přičemž ze smlouvy vyplývá mimo jiné poskytnutí slevy na nájemném v rozsahu 40 %. Již na první pohled je zřejmá jak účelnost, tak i ekonomičnost postupu žalobce, neboť v případě, zajišťoval-li by si náhradní vozidlo od jiného subjektu, velmi pravděpodobně by si nedokázal vyjednat poskytnutí 40% slevy, respektive by denní nájemné nedosáhlo tak nízké částky. Argument žalované, že jediným společníkem společnosti , právnická osoba, je právě žalobce, a tedy náhradní vozidlo mu mělo být poskytnuto bez úplaty, žalobce zdůrazňuje, že takováto argumentace absolutně nemůže obstát. Společnost , právnická osoba, má jako jeden z předmětů podnikání právě pronájem movitých věcí, to je zejména vozidel a tedy ze strany společnosti , právnická osoba, by bylo krajně neekonomické pronajímat jedno ze svých vozidel bezúplatně, respektive takovýmto způsobem by vznikla této společnosti škoda ve výši ušlého zisku. Nadto pak předmětnou situaci ohledně náhradního vozidla nelze zaměňovat za situaci, kdyby žalobce, byť třeba i jako podnikající fyzická osoba, vlastnil jiné vozidlo, které by mohl po dobu opravy zapůjčeného vozidla BMW používat. Zapůjčení náhradního vozidla od zcela odlišné právnické osoby je situací zcela odlišnou. Žalobce dále požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení od 22. 5. 2019, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného plnění. Žalobce jakožto fyzická osoba nevlastnil žádné vozidlo, které by byl schopen využívat pro své osobní potřeby po dobu opravy poškozeného vozidla , Anonymizováno, . Otázka vlastnictví vozidla byla mezi žalobcem žalovanou řešena a vyřešena již v průběhu šetření pojistné události, žalobce vozidlo opravil za použití použitých náhradních dílů, které byly žalobci následně vyúčtovány společností , právnická osoba, K žalovanou namítanému rozdílu mezi pořizovací cenou náhradních dílů ve výši 192 880 Kč vč. DPH (159 406,48 Kč bez DPH) a cenou náhradních dílů vyúčtovaných žalobci ve výši 196 886 K4 vč. DPH (160 838,80 Kč bez DPH) žalobce uvedl, že tento rozdíl ve výši 4 004 Kč vč. DPH reprezentuje režijní náklady na drobný spotřební materiál použitý při opravě, kterýžto však společnost , právnická osoba, měla již pořízený, z tohoto důvodu pak nebyl a ani nemohl být tento spotřební materiál uveden na faktuře číslo , hodnota, . Jedná se přibližně o 2 % z celkové částky za materiál. Žalovaná si v rámci šetření pojistné události nevymínila provedení třetí prohlídky, naopak v rámci telefonických komunikací mezi žalobcem a žalovanou bylo žalobci opakovaně sděleno, že žalovaná má k dispozici veškeré potřebné podklady a nepotřebuje již nic dalšího. Žalobce nehodlal dále užívat dopravní nehodou poškozené vozidlo, byť již opravené, a rozhodl se jej prodat. Požadavek na provedení třetí prohlídky nejenomže nepřišel přímo od žalované, ale od technika společnosti , Anonymizováno, expert, se kterým však žalobce nemá naprosto žádný právní vztah. Ohledně nabytí vozidla žalobce uvedl, že k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu došlo dne 18. 2. 2019 na základě kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společnosti , právnická osoba, , současně téhož dne byla za účelem změny v registru vozidel provedena evidenční kontrola se žádostí o zápis změny vlastníka vozidla. Kupní cena vozidla byla provedena ve dvou hotovostních platbách dne 18. 2. 2019, tj. v den podpisu kupní smlouvy žalobce uhradil částku 200 000 Kč a následující den, tj. 19. 2. 2019 provedl žalobce úhradu doplatku kupní ceny vozidla ve výši 200 000 Kč, což dokládá dvěma příjmovými pokladními doklady. S ohledem na uvedené ve spojení s článkem V. kupní smlouvy ze dne 18. 2. 2019 nabyl žalobce vlastnické právo k předmětnému motorovému vozidlu , Anonymizováno, 19. 2. 2019, to je čtyři dny před dopravní nehodou. Oba podpisy na kupní smlouvě ze dne 18. 2. 2019 i na smlouvě o nájmu dopravního prostředku ze dne 28. 2. 2019 za fyzickou osobu i za společnost , právnická osoba, , respektive , právnická osoba, jsou jeho vlastní. Žalobce je přesvědčen, že podpisy na obou smlouvách nemusely být v souladu s ustanovením § 13 zákona o obchodních korporacích úředně ověřeny s ohledem na skutečnost, že uzavírání takovýchto smluv je pro obě společnosti zcela běžnou obchodní praxí, přičemž obě transakce proběhly za standardních podmínek na předmětném trhu. Společnost , právnická osoba, odkazuje na obchodování s vozidly, respektive s jejich eventuálním dovozem, vývozem do ČR. Žalobce ve vztahu ke společnosti , právnická osoba, k důkazu navrhuje ohledání internetových stránek www.autochlup.cz, na níž tato společnost nabízí k pronájmu náhradní vozidla, a to jak po dopravní nehodě, tak i například během provádění opravy, dále pak výpis smluv uzavřených jak společností , právnická osoba, kupních na vozidla, tak i společnosti , právnická osoba, nájemních na vozidla a je připraven uvedené prokazovat účetními