25 C 163/2022-279 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou ze dne 16.5.2022 došlou soudu dne 16.5.2022 domáhá na žalovaném zaplacení částky 150.741,70 Kč s 11,75% úrokem z prodlení od 9.4.2022 do zaplacení jako náhrady škody vzniklé při pracovním úrazu žalobce dne 19.4.2021.2. V žalobě uvádí, že na základě pracovní smlouvy ze dne 18.1.2016 vykonával žalobce pro žalovaného od 18.1.2016 práci na pracovní pozici technik pro montáž reklam za mzdu ve výši 20.000,- Kč měsíčně hrubého dle mzdového výměru ze dne 18.1.2016. Žalobci se dne 19.4.2021 přihodil v pracovní době pracovní úraz pádem ze štaflí, když v rámci plnění svých pracovních povinností prováděl montážní práce v trafice Valmont na adrese , adresa, , přičemž následkem pracovního úrazu byl žalobce od 20.4.2021 do 1.10.2021 uznán dočasně práce neschopným. Svědky pracovního úrazu pak byla prodavačka trafiky , Anonymizováno, – paní , jméno FO, a dvě její blíže nespecifikované kolegyně. Následkem pracovního úrazu žalobci vzniklo podvrtnutí levého kolene, léze LCA levého kolene a ruptura med. menisku levého kolene, přičemž žalobce musel v rámci léčby poškození zdraví podstoupit operaci kolene a následně rozsáhlé rehabilitace. V současné době je žalobce nucen chodit s ortézou snižující zátěž levého kolenního kloubu, neboť vzhledem k rozsahu zranění kolene je jeho funkce stále omezena. Vznik pracovního úrazu oznámil žalobce žalovanému bezprostředně po jeho vzniku a následném lékařském ošetření dne 20.4.2021 e-mailovou zprávou, neboť obtíže se u žalobce projevily až s několikahodinovým odstupem. Žalobce má dále za to, že žalovaný nezanesl pracovní úraz do knihy úrazů a vznik pracovního úrazu neoznámila příslušnému inspektorátu práce. Pracovní neschopnost byla ukončena ošetřujícím lékařem dne 1.10.2021, přičemž žalovaný v rozporu s pracovněprávními předpisy žalobci následně nepřiděloval práci a ani mu za tímto účelem neposkytl nezbytně nutné vybavení. Aby se žalovaný vyhnul plnění svých pracovněprávních povinností, účelově s žalobcem dne 22.10.2021 ukončil pracovní poměr formou okamžitého zrušení s odkazem na § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, který měl být naplněn neomluvenými absencemi žalobce bez bližší specifikace. Pro takový postup však nebyly naplněny zákonné podmínky, pročež okamžité zrušení pracovního poměru žalobce napadl u nadepsaného soudu žalobou na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru podanou u nadepsaného soudu dne 21.12.2021.3. Žalobce uplatňuje v souvislosti s pracovním úrazem nárok na náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Po dobu dočasné pracovní neschopnosti od 20.4.2021 do 1.10.2021 byly žalobci vypláceny následující dávky nemocenské v celkové výši 80.937,- Kč (za duben 2021 nebylo vyplaceno na nemocenské ničeho (žalobci byla vyplacena částka ve výši 15.964,- Kč sestávající z čisté mzdy vč. stravenkového paušálu a náhrady mzdy ve výši 4.592,- Kč), za květen 2021 celkem 13.500,- Kč (současně byla žalobci vyplacena náhrada mzdy ve výši 511,- Kč), za červen 2021 celkem 15.822,- Kč, za červenec 2021 celkem 17.205,- Kč, za srpen 2021 celkem 17.205,- Kč, za září 2021 celkem 16.650,- Kč a za říjen 2021 celkem 555,- Kč, přičemž hrubý průměrný výdělek žalobce za předchozí kalendářní rok 2020 dle § 271m zákoníku práce činí 157,89 Kč za hodinu. Průměrný hrubý výdělek za pracovní den při pravidelně rozvržené osmihodinové pracovní době tak činí 1.263,12 Kč. Doba pracovní neschopnosti od 20.4.2021 do 1.10.2021 tak čítá 119 dní, přičemž průměrný výdělek za tyto zmeškané pracovní dny činí 150.311,28 Kč; po odečtení vyplacených dávek nemocenské ve výši 80.937,- Kč a náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti ve výši 5.103,- Kč tak vznikla žalobci ztráta na výdělku ve výši 64.271,28 Kč. Žalobce tak požaduje náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 20.4.2021 do 1.10.2021 ve výši 64.271,28 Kč.4. Z posudku o bolestném vypracovaného , jméno FO, vyplývá, že žalobce utrpěl vlivem pracovního úrazu podvrtnutí levého kolene, lézi LCA levého kolene a rupturu med. menisku levého kolene. Dále žalobce tvrdí, že by žalobci v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2925/20 ze dne 15.11.2021 náležela náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě výpočtu provedeného dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují podle žalobce principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 271c zákoníku práce, dle kterého se žalobci dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu, a to bez toho, aby byl žalobce povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 zákoníku práce. Podle § 2958 občanského zákoníku platí: „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ Jako vodítko pro stanovení výše náhrady slouží Metodika k odškodňování nemajetkových újem, přičemž dle přílohy B. Přehled bolesti lze zranění žalobce klasifikovat následovně: (a) podvrtnutí kolena dle položky S831 (vymknutí kolena) 90 b.; (b) léze LCA levého kolene dle položky S8323 (poranění vazů kolena – přetržení zkříženého vazu kolenního) 80 b.; (c) ruptura med. menisku levého kolene dle položky S8330 (poranění menisku kolena – vnitřního nebo zevního menisku) 70 b.; celkem tedy , hodnota, b., přičemž hodnota bodu (bolestné) pro rok 2021 činí 356,11 Kč. Jednotlivé položky zranění dle Metodiky odškodňování nemajetkových újem, přílohy B svým charakterem odpovídají rozsahu zranění dle lékařského posudku. Žalobce tak požaduje náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění v celkové výši 85.466,40 Kč. Dále žalobce požaduje náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením za doplatek za ortézu k dodatečné stabilizaci poraněného levého kolene ve výši 604,- Kč a 400,- Kč za vypracování lékařského posudku.5. Celkem tak žalobce požaduje v souvislosti s pracovním úrazem 150.741,70 Kč, a to podle § 265 zákoníku práce, podle něhož „zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.“ Povinnost zaměstnavatele (žalovaného) nahradit zaměstnanci (žalobci) újmu vzniknuvší mu v souvislosti s pracovněprávním poměrem je pak konstruována jako odpovědnost objektivní, tzn. že v daném případě není žalobce povinen prokazovat zavinění žalované. Žalovanému nesvědčí žádný z liberačních důvodů dle § 270 zákoníku práce. Podle § 271k zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a dále se jako pracovní úraz posuzuje úraz, který zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů. , právnická osoba, nastal v pracovní době při plnění pracovních povinností žalobce na zakázce v trafice Valmont v , adresa, ; jsou tak naplněny zákonné předpoklady dle § 269 odst. 1 zákoníku práce. Žalobce též pracovní úraz řádně a včas žalované oznámil emailem ze dne 20.4.2021 doručeným žalovanému. Mezi pracovním úrazem na straně jedné a újmou žalobce na zdraví a majetku existuje příčinná souvislost. Z předkládaných lékařských zpráv vyplývá, že poškození zdraví žalobce má úrazový původ. , právnická osoba, si vyžádal operační zásah a dále způsobil žalobci pracovní neschopnost v délce přes 5 měsíců, po kterou nemohl žalobce vykonávat zaměstnání. Výše uvedené osvědčuje i blízká časová souvislost mezi vznikem pracovního úrazu a počátkem dočasné pracovní neschopností žalobce.6. Žalovaný se vyjádřil podáním ze dne 6.6.2022 tak, že s žalobou nesouhlasí a žádá její zamítnutí. Předmětem je požadavek žalobce na náhradu újmy na zdraví z titulu pracovního úrazu. Sám žalobce se však samotného pracovního úrazu a jeho vzniku dotýká toliko vágně a neurčitě, přesto, že prokázání existence pracovního úrazu je nezbytnou podmínkou k úspěchu projednávané věci. V současné době vede žalovaný se žalobcem i další spor o neplatnost výpovědi, resp. o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Dne 12.4.2021 dal totiž žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru pro opakované porušování pracovní kázně. Z důvodu pracovní neschopnosti, kdy došlo k přerušení běhu výpovědní doby a kdy po skončení pracovní neschopnosti žalobce řádně nenastoupil do pracovního poměru učinil žalovaný přípisem ze dne 22.10.2021 úkon spočívající v okamžitém ukončení pracovního poměru z důvodu, že žalobce po ukončení pracovní neschopnosti nenastoupil do pracovního poměru, a to ani přes výzvu žalovaného. Pokud jde o