27 C 152/2024-87 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně tvrdila, že dne 25. 5. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Přitom řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Na základě této smlouvy žalobkyně dne 25. 5. 2023 poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se smlouvou zavázal žalobkyni zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. Žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila ke dni 27. 9. 2023, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 24. 9. 2023. Žalovaný ani přes na splacení úvěru výzvu nic neuhradil.2. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 6 000 Kč, smluvní pokuty 0,1 % denně od 28. 9. 2023 do 24. 1. 2024 ve výši 1 770 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 21 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Soud má za prokázané následující skutečnosti.5. Dne 25. 5. 2023 žalobkyně se žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Prokazuje to kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne 25. 5. 2023.6. Dne 25. 5. 2023 žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, převedla 15 000 Kč. Prokazuje to kopie „Potvrzení o platbě“ s datem vystavení 12. 10. 2023 a kopie výpisu účtu žalovaného.7. Dne 24. 1. 2024 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky. Prokazuje to kopie dopisu „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 24. 1. 2024 a „Podacího lístku“ s datem podání 24. 1. 2024.8. Soud za situace, že žalovaný nepopřel, že žalobkyni na úvěr nic zaplatil, vycházel z tohoto tvrzení žalobkyně.9. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 9. 2023, neboť k tomu nepředložila žádný důkaz.10. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně splnila povinnost posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně přes výzvu soudu v usnesení ze dne 9. 7. 2024, č. j. 27 C 152/2024-58 nepředložila k prokázání této skutečnosti žádný relevantní důkaz.11. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet z vnějších zdrojů, zejména z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, SOLUS, NRKI či BRKI. K prokázání tohoto tvrzení nepředložila soudu žádný důkaz. Takovým důkazem nemohou být „Všeobecné obchodní podmínky“, kopie občanského průkazu žalovaného nebo rodného listu žalovaného.12. Žalobkyně při poskytnutí úvěru prý vycházela ze „Žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, “. V této žádosti žalovaný uvedl pouze své měsíční příjmy a výdaje bez jakékoli specifikace, přičemž žalobkyně tyto údaje neověřovala.13. Soudu je z vlastní činnosti známo, že žalovaný má bohatou dluhovou historii, přičemž krátce před poskytnutím úvěru uzavřel nejméně dvě jiné smlouvy o úvěru s jinými společnostmi (např. sp. zn. 8 C 100/2024, sp. zn. 10 C 134/2024, 27 C 378/2023). Totéž je patrné z výpisu z účtu žalovaného za období od 23. 12. 2022 do 23. 5. 2023, podle kterého byla žalovanému jako úvěr v únoru 2023 poskytnuta částka 20 000 Kč, v březnu 2023 částka 57 500 Kč, v dubnu 2023 částka 28 500 Kč a v květnu 2023 částka 42 500 Kč, a to od různých společností. Žalobkyně to před poskytnutím úvěru nezohlednila.14. Z uvedeného výpisu z účtu je dále zřejmé, že žalovaný velmi často převáděl peněžní prostředky na účet sázkových kanceláří, přičemž sázení lze považovat za rizikovou činnost, která by při řádném zkoumání schopnosti splácet úvěr neměla zůstat opomenuta.15. Soud nemá pochybnosti o věrohodnosti provedených důkazů.16. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 25. 5. 2023 žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Před jejím uzavřením žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému 15 000 Kč. Žalobkyně nezaslala žalovanému dopis ze dne 24. 9. 2023. Dne 24. 1. 2024 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný na splacení úvěru nic neuhradil.17. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 a násl. o. z., neboť žalobkyně uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovaným coby spotřebitelem (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.18. Žalobkyně v daném případě neposoudila schopnost žalovaného úvěr včas a řádně splácet, jak to ukládá § 86 odst. 1 až 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 věty první tohoto zákona je proto smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.19. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný na splacení dluhu z úvěru nic nezaplatil, a proto je povinen vrátit žalobkyni jistinu ve výši 15 000 Kč. Z těchto důvodů soud uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil 15 000 Kč.20. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v ní byly sjednány, zejména na zaplacení úroku a smluvní pokuty. Z těchto důvodů soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.21. Soud zamítl žalobu i ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný zatím není v prodlení. V prodlení není z toho důvodu, že lhůta k plnění je v souladu s citovaným ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru určena teprve tímto rozsudkem. Obecné ustanovení o úroku z prodlení v ustanovení § 1970 o. z. se tu neuplatní, protože zde platí speciální právní úprava.22. Soud pro úplnost dodává, že by v případě prokázání řádného zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet, posuzoval předmětnou smlouvu o úvěru kriticky rovněž z důvodu nepřiměřených ujednání (výše úroku, RPSN), které shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy.23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.24. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, soud jí proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, kterou poměrně rozdělil. Výši nákladů na právní zastoupení soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.25. Náklady řízení činí 2 363 Kč; z toho je- částka 911 Kč za soudní poplatek za žalobu,- částka 900 Kč za odměnu advokátovi za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. výzva k plnění, 3. podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 advokátního tarifu,- částka 300 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu,- částka 252 Kč za náhradu advokátovi za 21 % daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř.26. Žalobkyně se domáhala zaplacení 21 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 21 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, jenž by ke dni 17. 10. 2024, kdy byl vyhlášen tento rozsudek, dosahovaly 3 331,23 Kč a smluvní pokuty 0,1 % denně od 28. 9. 2023 do 24. 1. 2024 ve výši 1 770 Kč, tj. celkem 26 101,23 Kč (100 %).27. Žalobkyně byla úspěšná co do 15 000 Kč (57,46855 %), žalovaný ve zbylých 11 101,23 Kč (42,53145 %). Po vzájemném zápočtu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu 14,9371 %, tzn. po zaokrouhlení 14,94 % z 2 363 Kč, tzn. 353 Kč.28. Soud určil výši nákladů na právní zastoupení podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně vedla u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci § 14b odst. 1 advokátního tarifu, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.29. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne 4. 10. 2024, které soudu došlo dne 7. 10. 2024, neboť v něm tvrdí a dokládá to, co mohla tvrdit již v žalobě samotné, takové náklady proto nejsou účelně vynaložené. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ani za podání ze dne 10. 10. 2024 (omluva z jednání), protože se nejedná o vyjádření ve věci sam