27 C 242/2024-47 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně tvrdila, že dne 19. 12. 2022 spolu , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “) a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy , Anonymizováno, poskytl žalovanému v hotovosti 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku sestávající se ze součtu poskytnutých peněžních prostředků (7 000 Kč), poplatků a úroků ve 45 týdenních splátkách po 321 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že , Anonymizováno, před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Sjednané splátky nehradil žalovaný řádně a včas, čímž porušil své smluvní povinnosti. Dne 29. 1. 2024 , Anonymizováno, uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný uhradil celkem 400 Kč. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení:- částky 12 798 Kč „sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 814,78 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 983,22 Kč.“,- kapitalizovaných úroků ve výši 318,17 Kč,- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 107.40 Kč,- úroků ve výši 18,47 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 814,78 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení,- úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 814,78 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud má za prokázané následující skutečnosti.4. Žalovaný dne 19. 12. 2022 podal „žádost o spotřebitelský úvěr“ ve výši 20 000 Kč. , Anonymizováno, se žalovaným téhož dne uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a poskytl žalovanému 7 000 Kč. Tyto skutečnosti prokazují kopie listin „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 19. 12. 2022, „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ze dne 19. 12. 2022.5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na splacení úvěru celkem uhradil 400 Kč. Žalovaný tuto skutečnost nepopřel; prokazuje ji výpis „Tabulka umoření“ s datem vyhotovení 2. 2. 2024. Soud proto vychází z tvrzení žalobkyně.6. , Anonymizováno, s žalobkyní uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024, kterou , Anonymizováno, postoupil pohledávku z úvěru, kterou měl za žalovaným, na žalobkyni. Postoupení pohledávky , Anonymizováno, oznámil žalovanému dopisem ze dne 29. 1. 2024. Prokazuje to kopie „Smlouvy o postoupení pohledávek“ mezi , Anonymizováno, a žalobkyní ze dne 29. 1. 2024, „Přílohy č. , hodnota, Smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne 29. 1. 2024, dopisu ze dne 29. 1. 2024 („Věc: Oznámení o postoupení pohledávky) a „Podacího lístku“ s datem podání dne 20. 2. 2024.7. Dne 22. 5. 2024 zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, ve které žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky 14 945,86 Kč. Prokazuje to kopie dopisu ze dne 22. 5. 2024 („Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“) a „Podacího lístku“ s datem podání 22. 5. 2024.8. Soud nemá za prokázáno, že , Anonymizováno, splnil povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že , Anonymizováno, ji prověřil na základě informací získaných od žalovaného (rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry), které zaznamenal do „Zákaznické karty“ ze dne 19. 12. 2022, které ověřil doklady vyžádaných od žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o zápůjčku a nájemní/podnájemní smlouva).9. Soud nemá za prokázáno, že by , Anonymizováno, ověřoval doklady, které žalovaný předložil, neboť žalobkyně o tom nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že , Anonymizováno, ověřoval příjmy žalovaného, rodinné, majetkové a pracovní poměry žalovaného. Žalobkyně ani netvrdila, že , Anonymizováno, posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr nahlédnutím do databází registrů, např. NRKI, BRKI, SOLUS. , Anonymizováno, nezjišťoval případné dluhy žalovaného.10. Soud nemá pochybnosti o věrohodnosti provedených důkazů.11. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne 19. 12. 2022 požádal , Anonymizováno, o spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. , Anonymizováno, , aniž by řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, téhož dne uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a na jejím základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč. , Anonymizováno, uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024, kterou postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Žalovaný na splacení úvěru uhradil 400 Kč.12. Po právní stránce soud věc posoudil podle „Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ mezi , Anonymizováno, a žalovaným ze dne 19. 12. 2022, podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a podle zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.13. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi , Anonymizováno, jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o.z.) a žalovaným coby spotřebitelem (§ 419 o.z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. V daném případě , Anonymizováno, , jak je odůvodněno výše, před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumal a neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného. , Anonymizováno, tak poskytl žalovanému úvěr v rozporu s citovaným ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru mezi , Anonymizováno, a žalovaným byla proto uzavřena neplatně.17. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný na splacení dluhu z úvěru zaplatil 400 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutou jistinou úvěru a splacenou částkou, tzn. 7 000 Kč – 400 Kč, tzn. 6 600 Kč. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil 6 600 Kč. Žalobkyně se stala oprávněnou z pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek.18. Smlouva o úvěru je neplatná, a proto žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v ní byly sjednány (úroky, poplatky). Z těchto důvodů soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.19. Soud zamítl žalobu i ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný zatím není v prodlení. V prodlení není z toho důvodu, že lhůta k plnění je v souladu s citovaným ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru určena teprve tímto rozsudkem. Obecné ustanovení o úroku z prodlení v ustanovení § 1970 o.z. se tu neuplatní, protože zde platí speciální právní úprava.20. Žalovaný měl ve věci úspěch, který převažoval úspěch žalobkyně. Žalovaný by tak měl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobkyni právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.