30 C 449/2023-69 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastnicí bytové jednotky č. 1083/19 v k.ú. , adresa, , v obci , adresa, (dále jen „jednotka“). Uvedla, že byla vlastnicí jednotky a dne 12. 2. 2013 uzavřela jako dárkyně s žalovaným jako obdarovaným darovací smlouvu se smlouvou o zřízení věcného břemene, kterou jednotku žalovanému darovala. Žalobkyně se již v minulosti domáhala po žalovaném vrácení daru, a to v řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 7 , právnická osoba, /2015, v němž nárok na vrácení daru odůvodňovala tím, že do převodu jednotky za žalovaného byli s žalovaným v kontaktu, po převodu jednotky jejich kontakt ustal, žalovaný jej přerušil a s žalobkyní nekomunikuje, což žalobkyně považovala za urážku. Řízení 7 C 59/2015 bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Od zastavení řízení žalovaný o žalobkyni opět nejeví zájem, účastníci nejsou v osobním ani telefonickém styku, žalovaný žalobkyni za celou dobu nezaslal přání k narozeninám, a to ani v roce 2023, v němž žalobkyně oslavila 80. narozeniny, tedy životní jubileum. Žalovaný se nezajímá o žalobkyni, její zdravotní stav (kdy žalobkyně byla hospitalizována ve FN , adresa, a , Anonymizováno, nemocnici a prodělala operaci plic) ani o to, zda nepotřebuje pomoc; tu proto žalobkyni poskytuje její dcera , jméno FO, (teta žalovaného), která jí pomáhá s péčí o domácnost a venčením psů a poskytuje jí společnost. V chování žalovaného spatřuje žalobkyně nevděk, který je důvodem pro odvolání daru.2. Následně žalobkyně doplnila další důvod pro odvolání daru spočívající v tom, že v řízení 7 C 59/2015 tehdejší právní zástupce žalovaného na výzvu žalobkyně k vrácení daru uvedl, že „klient (žalovaný) pokládá požadavek o vrácení daru za patologickou reakci babičky vyvolanou její osamělostí“. Skutečnost, že žalovaný označil v řízení 7 C 59/2015 reakci žalobkyně za patologickou, žalobkyni velmi urazilo a žalobkyně v tom spatřuje hrubé porušení dobrých mravů. Je sice pravdou, že v dalším vyjádření nová zástupkyně žalovaného uvedla, že šlo o obrat předchozího právního zástupce a nikoli přímo žalovaného, žalobkyně je však toho názoru, že zástupce nemohl bez souhlasu žalovaného takové vyjádření zaslat. Na základě toho došlo k přerušení veškerých vazeb mezi účastníky, žalobkyně žalovaného v žádném případě nechce vidět, stýkat se s ním a udržovat s ním jakékoli rodinné vztahy. Žalobkyně se v žádném případě osamělá necítí a užívá si života s pejsky.3. Žalovaný nárok sporoval a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobkyně vůči němu neučinila žádné právní jednání spočívající v odvolání daru. Po roce 2017 probíhala komunikace účastníků jako předtím, kontakt účastníci udržují osobně, písemně, žalovaný žalobkyni navštěvoval jednou ročně a zhruba jednou za dva měsíce si telefonovali. Spíše se ozýval žalovaný a posílal jí SMS k svátku, narozeninám a Vánocům. Naposledy spolu hovořili o Vánocích 2023 telefonicky, osobně se viděli v červnu 2023, kdy byl žalovaný u žalobkyně na návštěvě pro cestě z práce a předával jí zeleninu a ovoce. Přání k 80. narozeninám posílal žalobkyni poštou prostřednictvím své matky. Žalovaný se vždy zajímá o zdravotní stav žalobkyně. Možnosti návštěv jsou omezeny, neboť žalovaný pobývá pracovně často v zahraničí a po narození dítěte nemá tolik času.4. Soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně převedla vlastnické právo k jednotce darovací smlouvou ze dne 12. 2. 2013, jejíž součástí je zřízení věcného břemene doživotního bezplatného bydlení a užívání jednotky ve prospěch žalobkyně (zjištěno z darovací smlouvy ze dne 12. 2. 2013), žalovaný je jako vlastník jednotky zapsán v katastru nemovitostí (zjištěno z Informace o jednotce).5. Žalobkyně byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici , adresa, od 19. 7. 2020 do 21. 7. 2020 (zjištěno z překladové zprávy) a v , Anonymizováno, nemocnici od 21. 7. 2020 do 2. 8. 2020 (zjištěno z propouštěcí zprávy).6. Žalobkyně se již domáhala vrácení daru, a to žalobou podanou zdejšímu soudu 9. 2. 2015 vedenou pod sp.zn. 7 C 59/2015 (zjištěno ze spisu 7 C 59/2015). V rámci e-mailové komunikace mezi tehdejšími právními zástupci účastníků zástupce žalovaného, advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , mj. uvedl, že klient (žalovaný) pokládá požadavek o vrácení daru za patologickou reakci babičky vyvolanou její osamělostí (zjištěno z e-mailu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 4. 12. 2014)7. Soud neprovedl ostatní navržené důkazy – výslech účastníků, výslech , jméno FO, , výslech , jméno FO, a výslech , jméno FO, , neboť je z níže uvedených důvodů považoval za nadbytečné.8. Právní posouzení: Na situaci, kdy darovací smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (obč. zák.), a k jednání obdarovaného, pro které se dárce domáhá vrácení daru, došlo až za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), je třeba aplikovat třetí odstavec § 3028 o. z. a poměřovat zjištěný skutkový stav věci ustanovením § 630 obč. zák. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, ze dne 31. 3. 2020). Vzhledem k tomu, že k uzavření darovací smlouvy došlo mezi účastníky dne 12. 2. 2013, je třeba ve světle citované judikatury aplikovat na věc zákon č. 40/1964 Sb. (obč. zák).9. Podle § 630 obč.zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.10. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Jde buď o porušení značné intenzity, nebo porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod. Musí jít o takové chování obdarovaného vůči rodině dárce, které lze objektivně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, za nichž k němu došlo, posoudit jako hrubé porušení mravních a etických norem společnosti. Rozhodující je hledisko objektivní, nikoliv jen subjektivní pocity dárce (Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, s. 1799 - 1803: M. Škárová).11. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodná právní úprava stanoví, že důvodem pro odvolání daru je jen hrubé porušení mravů. To však musí dosahovat určité (objektivní) intenzity. Je nepochybné, že hrubě nemravným chováním obdarovaného je bezesporu fyzické násilí, verbální útoky a hrubé urážky, psychický teror, apod. Žalobkyně netvrdila, že by se žalovaný čehokoli takového dopouštěl. Žalobkyně odůvodnila požadavek na vrácení daru tím, že jí žalovaný neměl popřát k 80. narozeninám, což dle soudu zcela zřejmě nedosahuje intenzity chování obdarovaného předpokládané § 630 obč. zák., stejně jako skutečnost, že bývalý právní zástupce v e-mailové komunikaci označil žalobkyni za patologicky osamělou. Žalobkyně dále uváděla obecné důvody spočívající v tom, že o ní žalovaný nejeví zájem a nenavštěvuje ji, přičemž však zároveň uvedla, že ho v žádném případě vidět nechce, nechce se s ním stýkat a udržovat rodinné vztahy. Je-li tomu tak, pak soud podotýká, že na udržování vzájemných vztahů a kontaktů musí mít zájem obě strany, a v případě, že žalobkyně deklaruje svůj kategorický nezájem, je otázkou, jak by měl žalovaný kontakty s žalobkyní vůbec realizovat. Žalobkyně dále uvedla, že jí žalovaný neposkytl potřebnou pomoc, zejména v době jejích zdravotních problémů a hospitalizace. Na výzvu soudu udělenou na ústním jednání podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. však nijak nespecifikovala, kdy konkrétně žádala žalovaného o pomoc, které se jí z jeho strany nedostalo. V následném vyjádření naopak žalobkyně uvedla, že se nijak osamělá necítí, podniká výlety a procházky do lesa a užívá si života se psy. Tvrzení žalobkyně jsou tak dle soudu vnitřně rozporná, a zejména jsou takového charakteru, že již na základě nich soud shledal žalobu nedůvodnou. Žalobkyně ani po poučení soudem netvrdila důvod pro odvolání daru, který by dle soudu naplňoval důvody stanovené zákonem. Proto soud neprováděl další navržené dokazování výslechy svědků, neboť i kdyby se jimi tvrzení žalobkyně prokázala, nezměnilo by to nic na závěru o nedůvodnosti žaloby. Soud proto bez dalšího žalobu zamítl.12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal jejich náhradu úspěšnému žalovanému. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 3 100 Kč za úkon při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) a.t., za tyto úkony právní služby: 1. převzetí zastoupení, 2. vyjádření k žalobě ze dne 2. 2. 2024, 3. účast na jednání dne 22. 4. 2024, 4. vyjádření ze dne 22. 5. 2024, 5. účast na jednání dne 19. 6. 2024; celkem , hodnota, úkonů, tedy 15 500 Kč. K odměně náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 1 500 Kč. Cestovní náklady za cestu k jednáním dne 22. 4. 2024 a 19. 6. 2024 na trase , Anonymizováno, , , adresa, – , Anonymizováno, . , Anonym