38 C 351/2024-51 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 30.4.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 12 092,60 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 278,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 510,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 877,78 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 28.9.2023 do zaplacení a s úrokem z částky 6 877,78 Kč ve výši 18,17 % ročně za dobu od 28.9.2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) po vyhodnocení úvěruschopnosti žalované uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 45týdenních splátkách ve výši 284 Kč, přičemž se zavázala v souvislosti se zápůjčkou uhradit částku 2 971 Kč na úrocích, částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku 1 305 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 300 Kč, po postoupení smlouvy žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 22.6.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (č.l. 14), jejíž součástí jsou smluvní podmínky o spotřebitelském úvěru (č.l. 15), a to na základě žádosti o spotřebitelský úvěr (č.l. 13). Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) poskytla žalované částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále poplatek ve výši 5 776 Kč skládající se z úroku 2 971 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 305 Kč. Dle smlouvy činí úroková sazba 86 %, RPSN 239,13 %. Celkovou částku ve výši 12 776 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 45týdenních splátkách po 284 Kč. Z tabulky umoření (č.l. 17) soud zjistil, že žalobkyně uhradila dne 1.7.2022 právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 300 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č.l. 25-30) a přílohy – seznamu postoupených pohledávek (č.l. 22-24), soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 29.9.2023 (č.l. 16 a podací lístek na č.l. 18). Dopisem ze dne 28.3.2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (č.l. 20-21 a podací lístek na č.l. 19).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku celkem ve výši 12 776 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem a poplatky ve výši celkem 5 776 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba 86 % je dle stanoviska soudu vysoká, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je nadto až 239,13 %.13. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v červnu roku 2022, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v červnu roku 2022 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 8,84 % ročně. Je tak zřejmé, že sjednaná úroková sazba významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě ve výši 239,13 % je pak více než 27násobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou poskytla žalované ve výši 7 000 Kč bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. V dané věci však žalovaná již uhradila žalobkyni částku 300 Kč, žalobě tak lze vyhovět pouze do výše 6 700 Kč, tj. 7 000 Kč minus 300 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z. Dále soud žalobu zamítl co do částky 5 392,60 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 12 092,60 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 6 700 Kč), včetně kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 510,29 Kč a smluvního úroku z částky 6 877,78 Kč ve výši 18,17 % za dobu od 28.9.2023 do zaplacení.15. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 28.3.2024, ve kterém stanovila lhůtu do 12.4.2024. Nejpozději tedy měla žalovaná vydat bezdůvodné obohacení dne 12.4.2024. Jelikož tak neučinila, dostala se následující den, tj. dne 13.4.2024, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně ode dne 13.4.2024 do zaplacení z částky 6 700 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 278,12 Kč.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 6 700 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu části jistiny a poplatků ve výši 5 392,60 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 510,29 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 278,12 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 48 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 52 %. Oba účastníci tak byli úspěšní přibližně ve stejném poměru, soud proto rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.17. O lhůtách k plnění soud rozh