38 C 78/2024-72 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 28. 8. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 250 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to z titulu neuhrazených nákladů za odtah vozidla žalovaného RZ , SPZ, (dále také jen „Vozidlo“) dne 6. 1. 2020 ve výši 1 900 Kč a parkovného za Vozidlo na odtahovém parkovišti ve výši 14 350 Kč.2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. 9. 2023, č. j. EPR 213385/2023-8, byla vyslovena místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 7 a rozhodnuto o postoupení věci soudu zdejšímu jako soudu místně příslušnému.3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že nárok žalobkyně zcela neuznává, neboť dle tvrzení žalobce měl dluh žalovaného nabýt splatnosti dne 26. 2. 2020, žaloba však byla podána až dne 28. 8. 2023. Žalovaný proto vznesl námitku promlčení a navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.4. V reakci na podání žalovaného žalobkyně dne 21. 3. 2024 navrhla záměnu účastníků tak, aby na místo žalovaného vstoupil , jméno FO, , nar. , datum, , který na základě dohody o přistoupení k dluhu s uznáním dluhu ze dne 11. 2. 2020 přistoupil k dluhu žalovaného. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 5. 2024, č. j. 38 C 78/2024-60, nebyla záměna připuštěna.5. Žalobkyně následně v podání ze dne 5. 6. 2024 navrhla přistoupení dalšího účastníka na straně žalované, a to , jméno FO, , nar. , datum, . Žalobkyně rovněž uvedla, že vznesení námitky promlčení ze strany žalovaného považuje za jednání, na jehož základě se ochrany práva nelze dovolávat. Dle žalobkyně je zjevné, že si žalovaný musel být vědom toho, kdo a jakým způsobem s vozidlem nakládal, když to nemohl být nikdo jiný než právě žalovaný, kdo zřejmě předal klíče a doklady k vozidlu , jméno FO, , aby tento mohl po odtahu vozidlo převzít. Pokud žalovaný doklady k vozidlu předal , jméno FO, a následně takové situace využívá a dovolává se promlčení, je dle žalobkyně jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy, které nemůže požívat právní ochrany. Soud o návrhu žalobkyně na přistoupení dalšího účastníka na straně žalované rozhodl usnesením ze dne 24. 6. 2024, č. j. 38 C 78/2024-65, tak, že přistoupení účastníka rovněž nepřipustil.6. Soud ve věci rozhodl podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.) bez nařízení jednání, jelikož se účastníci na výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 24.7.2024, č.j. 38 C 78/2024-68 nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.7. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:8. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou Hlavním městem Prahou dne 1. 1. 2000, a to mj. za účelem zajišťování odstraňování vozidel z komunikací (prokázáno zřizovací listinou ze dne 21. 6. 2018 na č.l. 12-15). Dle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti je maximální cena za jeden nucený odtah vozidla 1 900 Kč, maximální cena za služby parkovišť je první až třetí den 250 Kč na den, od čtvrtého dne je to 400 Kč na den (prokázáno nařízením na č.l. 7 a 8, konkrétně § 2 odst. 1 a 3 písm. a) a b) nařízení).9. Dne 6. 1. 2020 bylo odtaženo z , adresa, vozidlo tovární značky Audi A6, RZ: , SPZ, (dále jen „Vozidlo“), jehož provozovatelem byl v uvedené době žalovaný, na základě § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, Vozidlo bylo odtaženo na parkoviště žalobkyně, kde si jej dne 11. 2. 2020 vyzvedl , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, (prokázáno osvědčením o registraci vozidla na č.l. 6 a protokolem o odtahu vozidla č. , hodnota, na č.l. 10). Dne 11. 2. 2020 podepsal , jméno FO, za žalobkyni jako věřitelku a pan , jméno FO, jako přistupitel dohodu o přistoupení k dluhu s uznáním dluhu (prokázáno dohodou o přistoupení k dluhu s uznáním dluhu na č.l. 54). Žalobkyně dopisem ze dne 13. 7. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 16 250 Kč (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 13. 7. 2023 na č.l. 11, kopií obálky ze dne 19. 7. 2023 na č.l. 5), žalovaný ji dosud neuhradil (žalovaný ani netvrdil opak).10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:11. Podle § 17a odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. o obecní policii“), je strážník oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno státní nebo zastavení vozidla, b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen.12. Podle § 17a odst. 6 z. o obecní policii nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.13. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.14. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.15. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.16. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.17. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně dne 6. 1. 2020 provedla nucený odtah Vozidla žalovaného, které bylo umístěno na parkovišti žalobkyně až do dne 11. 2. 2020, kdy Vozidlo vyzvedl pan , jméno FO, , nar. , datum, . Žalobkyni tedy vznikl nárok na zaplacení částky 1 900 Kč za odtah a dále parkovné za období od 6. 1. 2020 do 8. 1. 2020 ve výši 750 Kč (3 x 250 Kč), parkovné za období od 9. 1. 2020 do 11. 2. 2020 ve výši 13 600 Kč (34 x 400 Kč). Vozidlo bylo z parkoviště žalobkyně vyzvednuto dne 11. 2. 2020 na základě předložení technického průkazu Vozidla, ze kterého je zřejmé, že v době vyzvednutí byl provozovatelem Vozidla žalovaný. Žalovaný nerozporoval skutková tvrzení žalobkyně, avšak vznesl námitku promlčení. Dle stanoviska soudu žalobkyně nejpozději dne 11. 2. 2020, kdy jí byl předložen technický průkaz k Vozidlu disponovala informací o tom, kdo je provozovatelem Vozidla, kdo je subjektem povinným k úhradě ceny za odtah a parkovného a v jaké výši. Počínaje dnem následujícím, tj. dnem 12. 2. 2020, tak počala běžet tříletá promlčecí lhůta. Posledním dnem promlčecí lhůty je tak den 12. 2. 2023. Žalobkyně však právo na zaplacení ceny za odtah Vozidla a parkovné uplatnila u soudu až dne 28. 8. 2023. Námitka promlčení vznesená žalovaným je tak důvodná.18. Soud se současně neztotožnil s argumentací žalobkyně, že žalovaný vznesl námitku promlčení v rozporu s dobrými mravy. Dle ustálené judikatury platí, že vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje. Mohou však nastat situace, kdy její uplatnění je výrazem zneužití práva na úkon účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 2062/14). Jak již soud uvedl, žalobkyně mohla svůj nárok uplatnit poprvé dne 12. 2. 2020. Z žalobkyní předložených důkazů soudu není zřejmé, z jakého důvodu žalobkyně s vymáháním nároku vyčkávala až do dne 13. 7. 2023, kdy žalovanému zaslala výzvu k úhradě dlužné částky. Ostatně žalobkyně žádné důvody pro tento postup neuváděla. Soud tedy neshledal žalovaným uplatněnou námitku promlčení za rozpornou s dobrými mravy, neboť nebyly prokázány (ani tvrzeny) žádné skutečnosti, které by poukazovaly např. na aktivní jednání žalovaného, jímž by bránil uplatnění pohledávky žalobkyně v promlčecí lhůtě. Bylo tak zcela na žalobkyni, aby dbala svých práv a nárok uplatnila u soudu včas.19. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.).20. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalovaný měl ve věci plný úspě