CS · EN DE FR brzy

43 C 267/2024-103 — Obvodní soud pro Prahu 8

ECLI: ECLI:CZ:OSPH08:2024:43.C.267.2024.1
Datum: 2024-11-18
Předmět: o zaplacení 51 183,39 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2
["prodlení dlužníka""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 51 183,39 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963)
1. Žalobou podanou dne 26. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tento nárok dle tvrzení strany žalující vznikl z titulu smlouvy o kreditní kartě č. , číslo smlouvy, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, přičemž žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr opakovaně, vždy do výše úvěrového limitu. Žalovaný peněžní prostředky čerpal, kdy čerpání se uskutečňovalo dle ustanovení čl. III předmětné smlouvy, tedy prostřednictvím kreditní karty, služeb internetového bankovnictví, jakož i bezhotovostním převodem na běžný účet žalovaného vedený u žalobkyně. Výše úrokové sazby pro čerpání úvěru prostřednictvím karty za účelem úhrady zboží a služeb byla sjednána ve smlouvě ve výši 7,9 % ročně, dle čl. II odst. 2 smlouvy. Žalobkyně však požaduje výši úroku ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, tj. dostal se do prodlení s plněním splátek. Žalobkyně tedy využila práva stanoveného smlouvou a prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné ke dni 25. 8. 2023. Ke dni 26. 6. 2024 činí pohledávka žalobkyně částku 59 309,63 Kč, tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 51 183,39 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 7,9 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 51 183,39 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 25. 8. 2023 v kapitalizované výši 4 052,9 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 51 183,39 Kč z nesplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne 25. 8. 2023 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 4 073,34 Kč, a to v souladu se smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami a Obchodními podmínkami pro , právnická osoba, kreditní kartu. Žalobkyně tak na základě výše uvedeného požadovala částku uvedenou ve výroku rozhodnutí společně s příslušenstvím a dále náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.3. V této věci se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný má občanství Tuniské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, o uznání a výkonu justičních rozhodnutí a o vydávání (Vyhláška č. 40/1981 Sb.) neurčuje pro danou věc zvláštní jurisdikční pravidla, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Brusel I. bis“). Pohledávka žalobkyně za žalovaným vznikla na základě uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě, ve které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni pohledávky z úvěru. Jde tedy o soukromoprávní sankci založenou uvedenou smlouvou. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má na území Česka své bydliště. Jelikož žalovaný neuhradil žalobkyni pohledávku, která vyplývá z uzavřené smlouvy, řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) českým právním řádem, jelikož rozhodným právem pro smlouvu uzavřenou fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti, s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti, se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště a to pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 18. 11. 2024. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti; žalovaný se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:6. Žalobkyně uzavřela dne 22. 7. 2021 s žalovaným Smlouvu o úvěru ke kreditní kartě (důkaz: Smlouva o úvěru ke Kreditní kartě č. , číslo smlouvy, na č. l. 9-10 ze dne 22. 7. 2021, Obchodní podmínky pro kreditní kartu č. l. 19-22, předsmluvní informace ke kreditní kartě č. l. 22 p. v. až č. l. 31, Žádost o poskytnutí úvěru ze dne 22. 7. 2021, č. žádosti , hodnota, na č. l. 32-33). Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro kreditní kartu a Obchodní podmínky pro platební karty, Sazebník , právnická osoba, pro fyzické osoby a Oznámení , právnická osoba, . o stanovených úrokových podmínkách vkladů a úvěrů v Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně ověřována (důkaz: sdělení k úvěruschopnosti na č. l. 69). Žalovaný se s uvedeným před uzavřením předmětné smlouvy seznámil a vyslovil svým podpisem souhlas s právy a povinnostmi, jež byly obsažené v uvedených dokumentech, jakožto s následky nesplnění těchto povinností. Předmětem smlouvy byla povinnost ze strany žalobkyně vydat žalovanému kreditní kartu „, Anonymizováno, “ a poskytnout mu neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 50 000 Kč s úrokovou sazbou 7,9 % ročně a minimální výší měsíčních splátek 5 % z vyčerpané částky ke dni vystavení výpisu. Splatnost byla určena vždy na 25. den v měsíci. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úroky a uhradit poplatky za související služby. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas a dostal se do prodlení s plněním splátek. Na základě toho mu byla zaslána 1. upomínka ze dne 5. 3. 2023, následně 1. výzva k zaplacení dluhu ze dne 12. 3. 2023, 2. výzva ze dne 4. 4. 2023 a poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne 9. 5. 2023, ve které žalobkyně žalovaného upozorňuje na případné zesplatnění úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 27. 8. 2023, ke kterému došlo dne 25. 8. 2023, a vyzvala ho k zaplacení celého dluhu ve výši 52 154,62 Kč (což je splátka v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení včetně poplatků) do 3. 9. 2023. (důkaz: 1. upomínka č. l. 15, 1. a 2. výzva k zaplacení dluhu – č. l. 14 p. v. a č. l. 14, Poslední výzva k zaplacení dluhu – č. l. 12 p. v. a Oznámení o zesplatnění úvěru – č. l. 11, spolu s doručenkami č. l. 11 p. v., č. l. 12 a č. l. 13). Právním zástupcem žalobkyně byla žalovanému také zaslána předžalobní výzva ze dne 3. 6. 2024 (důkaz: Kvalifikovaná výzva dlužníkovi k plnění před podáním žaloby ze dne 3. 6. 2024, č. l. 16-17), na kterou ale nereagoval.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku, která je nad rámec jistiny tvořena úrokem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou a výzvami, než mu byla zaslána výzva poslední ze dne 9. 5. 2023 s upozorněním na možné zesplatnění úvěru ke dni 8. 6. 2023. K tomu také došlo dne 25. 8. 2023. Žalovaný na požadované částce ničeho nezaplatil. Žalobkyně tak v souladu s uzavřenou smlouvou požadovala po žalovaném částku ve výši 51 183,39 Kč spolu s příslušenstvím, tj. spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 052,9 Kč, úvěrovým úrokem ve výši 7,9 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 51 183,39 Kč ode dne 27. 6. 2024 až do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 073,34 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny 51 183,39 Kč ode dne 27. 6. 2024 až do zaplacení.11. Vzhledem k tomu, že se žalobk
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.