7 C 182/2019-721 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně dne 5. 9. 2019 podala u zdejšího soudu žalobu na zrušení společného jmění manželů (dále jen SJM) s odůvodněním, že manželství účastníci uzavřeli 1. 12. 1995, když žalobkyně má za to, že jsou splněny podmínky pro zrušení SJM za trvání manželství dle § 724 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“).2. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že žaloba neobsahuje žádný ze zákonných důvodů, pro které může být SJM zrušeno soudem.3. Nalézací soud prvého stupně již ve věci dvakrát rozhodl. Prvně rozsudkem č. j. 7 C 182/2019-337 z 30. března 2021, kterým soud žalobě vyhověl. Soud prvého stupně ve věci rozhodl prvně po provedení rozsáhlého dokazování listinami – viz. odst. 3 rozsudku č. j. 7 C 182/2019-337 z 30. března 2021, když ustanovení § 724 odst. 1 a 2 o.z. vyložil tak, že neobsahuje taxativní ustanovení o možnosti zrušit SJM za trvání manželství, nicméně se jedná pouze o příkladné možnosti, tzv. demonstrativní výčet, když soud prvého stupně dospěl k závěru, že vztahy mezi účastníky jsou do té míry narušeny, že žádný z účastníků nemá absolutně žádný vliv na hospodaření druhého účastníka, nemá žádný vliv na to, jaké přijímal nebo bude přijímat závazky, které mohou postihnout majetek, který je součástí SJM, když zkonstatoval, že důkazy sice nebyly přímo prokázány důvody uvedené v § 724 obč. zák., ale byl prokázán stav, který je roven uvedenému ustanovení a který vylučuje normální fungování SJM, když vztahy jsou do té míry narušeny, že oba druhého považují za marnotratného, za této situace soud konstatoval, že stav vztahů mezi účastníky je blízký důvodům uvedeným v § 724 o. z., a proto přes nesouhlas žalovaného návrhu vyhověl.4. Proti uvedenému rozsudku podal včasné odvolání žalovaný, který navrhoval, aby rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen a vrácen k dalšímu řízení, případně byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Žalobkyně ve vyjádření k rozhodnutí soudu prvého stupně konstatovala, že má za to, že rozhodnutí soudu prvého stupně je správné jak z pohledu hmotně právního, tak procesního, navrhla, aby rozsudek soudu prvého stupně byl potvrzen s tím, že odkazovala stručně na svůj náhled na skutková zjištění s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu.5. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu prvého stupně zrušil a vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že soud prvého stupně provedl dokazování listinami, neučinil z nich však skutkové závěry, které by svědčily pro závažné důvody, pro něž je na místě SJM zrušit. Rozhodnutí soudu prvého stupně nebylo správné, protože soud neměl dostatečné podklady, rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, když odvolací soud měl za to, že nebylo provedeno dostatečné dokazování, doplnění by přesahovalo meze odvolacího řízení, proto byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a vrácen k dalšímu řízení. Odvolací soud pro soud prvého stupně závazně stanovil povinnost soudu prvého stupně opětovně posoudit nárok žalobkyně s tím, že soud prvého stupně řádně poučí žalobkyni, aby k prokázání svých skutkových tvrzení navrhla důkazy, když žalobkyně musí prokázat, že ze strany žalovaného je s majetkem nakládáno tak, že jsou naplněny zákonné důvody uvedené v § 724 odst. 2 o. z., když z dosavadního dokazování naplnění důvodů dle § 724 o.z. včetně otázky nakládání se společným nemovitým majetkem nevyplývá. Dále odvolací soud zkonstatoval, že výčet důvodů, pro zrušení SJM je pouze demonstrativní, proto se má soud zaměřit i na oblast, která se jeví pro žalobkyni významnou, a to získávání informací od žalobce o společném majetku, posouzení společného hospodaření a naplňování dohod o společném majetku, když na soudu prvého stupně, aby navržené důkazy provedl a zhodnotil na základě skutkových závěrů o žalobě znovu rozhodl.6. Soud prvého stupně v souladu se závazným pokynem Městského soudu v Praze vrátil žalobu žalobkyni k odstranění vad. Žalobkyně s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 373/2015 setrvala na svém návrhu s tím, že výčet důvodů pro zrušení SJM v § 724 odst. 2 o. z. je pouze demonstrativní s tím, že kromě odděleného soužití musí existovat ještě další skutečnost, která je svou intenzitou způsobilá ovlivnit majetkové manželské společenství, jak co do rozsahu, tak i co do hodnoty předmětu společného majetku, když jednání manžela způsobuje, že oproti obvyklému běhu věcí lze očekávat, že majetek nebude dále rozmnožován, když zde musí existovat neshoda, která podstatným způsobem využití či nakládání se společnými věcmi či právy ztěžuje do té míry, že je způsobilá přivodit vznik závažné či těžko nahraditelné újmy na věci či právech jednoho z manželů, případně na společném majetku jako celku. Žalobkyně zdůraznila, že účastníci spolu dlouhodobě nežijí, tedy od roku 2015 ve společné domácnosti, že hradí náklady na svou domácnost samostatně a že mají každý zcela rozdílný názor na nakládání s majetkem SJM. Pokud jde o rizikovost podnikání žalovaného, žalobkyně odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze pod č. j. 77 Cm 3/2020-51 ze dne 10. 11. 2020, kterým bylo vyhověno návrhu žalobkyně a byla zrušena její účast ve společnosti s tím, že jedním z důvodu pro vyhovění návrhu bylo neposkytování smluv, kterými byla společnost vázána a nekonání valných hromad. Dále žalobkyně uvedla, že z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že notářským zápisem , Anonymizováno, z 10. 3. 2021 došlo k prodeji uvolněného podílu společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , kde je žalovaný nadále jednatelem, na společnost , právnická osoba, , ve které figuruje žalovaný současně jako jednatel a podílník a jakožto svěřenský správce vlastníka – svěřenského fondu , právnická osoba, kupní cena na tento třetinový obchodní podíl byla stanovena na 1 450 000 Kč. Dále uvedla, že z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že notářským zápisem , Anonymizováno, z 9. 4. 2021 došlo k převodu zbylého obchodního podílu společnosti , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, za kupní cenu 1 900 000 Kč, když žalobkyně má za to, že hodnota obchodního podílu musí být násobně vyšší, a to v řádech stovek milionů Kč, možná i miliardy Kč, protože , právnická osoba, zaměstnává 70 zaměstnanců a jen za rok 2015 vykázala dle účetní závěrky zisk 33 504 000 Kč, kdy jejich nerozdělený zisk minulých let činil 39 525 000 Kč, když poslední závěrky žalobkyně nezná, protože jsou zveřejněny ve sbírce listin špatně čitelné. Z výše uvedeného dle žalobkyně vyplývá, že v kupní ceny musely být buď velmi podhodnoceny, nebo muselo dojít v posledních pěti letech k drastickému poklesu hodnoty obchodní společnosti. Dle žalobkyně žalovaný z pozice statutárního orgánu hrubě porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře i v případě prodeje uvolněného podílu společnosti ze svěřenského fondu, jehož je pravděpodobným beneficientem. Tato skutečnost měla významně ohrozit majetek manželů. Žalobkyně má za to, že žalovaný převádí své ekonomické aktivity do svěřenského fondu , právnická osoba, , který byl založen v době trvání manželství, když není zřejmé, odkud tento fond bere zdroje na nákup prostřednictvím společnosti , právnická osoba, Žalobkyně má za to, že s ohledem na právní povahu majetku ve svěřenských fondech, tedy majetku, který není předmětem dědictví a pravděpodobně ho nelze zahrnout do SJM je vyváděním majetku ze SJM do svěřenských fondů jednáním srovnatelným, ne-li závažnějším než plýtvání společným majetkem. Dále žalobkyně zkonstatovala, že žalovaný ovládá podstatnou část SJM, správu veškerých příjmů ze společného majetku, správu nemovitostí náležejících do SJM, když žalobkyně nezná způsob, jakým je nakládáno s nemovitostmi, když žalobkyně trpí informačním deficitem ohledně majetku v SJM. V souvislosti se svými tvrzeními žalobkyně žádala soud, aby od žalovaného vyžádal aktuální platné nájemní smlouvy k prostorám v domech , adresa, , nájemní smlouvy ke garážím náležícím do SJM v , adresa, , sdělení žalovaného, jakým způsobem je nakládáno s nemovitostmi náležejícími do SJM a jak je nakládáno s příjmy plynoucími z nájmu těchto nemovitostí a výpisy z účtů žalovaného, na které je nájemné placeno a přehled příjmů a nákladů z nemovitostí v SJM. Dále žalobkyně navrhovala, aby si soud vyžádal od žalovaného účetní závěrky , právnická osoba, z let 2018 až 2020, , právnická osoba, z let 2019 až 2020 a sdělení žalovaného, z jakých prostředků byly hrazeny prodeje obchodního podílu , právnická osoba7. Žalovaný po výše uvedeném doplnění navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že žalobkyně od podání žaloby mění, případně doplňuje skutková tvrzení podle názoru soudu prvního stupně nebo soudu odvolacího, když nepředložila žádný důkaz, který by odůvodnil vyhovění žalobě, když, pokud se týká absence společného bydlení, došlo k tomu, že v zimě 2021, kdy onemocněl žalovaný covidem, nechtěl nakazit zbytek rodiny, proto se dočasně přemístil do jiného bytu, po uzdravení však již nebyl do společného bytu vpuštěn. Žalovaný zdůraznil, že nemá žádné dluhy, ex