10 C 88/2024-171 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 26.6. 2024 domáhal zaplacení částky 51 862 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Dne 22.6.2012 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu o investičním životním pojištění Allianz Mercury č. , hodnota, , kterou bylo sjednáno pojištění pro případ smrti s měsíčním pojistným ve výši 539 Kč. Na základě pojistné smlouvy zaplatila žalobkyně žalované pojistné ve výši 73 580 a od žalované inkasovala na základě mimořádných výběru či pojistného plnění částku 21 718 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že v okamžiku podání žaloby pojištění stále trvalo, přičemž k vypovězení smlouvy žalobkyní došlo dne 30.5.202, v důsledku čehož dojede k jejímu ukončení. Žalobkyně považuje uzavřenou pojistnou smlouvu za neplatnou, což je důvodem, proč se po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu uhrazeného pojistného a plateb inkasovaných od žalované. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy žalobkyně spatřuje v tom, že podle pojistných podmínek byla žalovaná oprávněna snižovat počet podílových jednotek na účtu pojistníka (skrze jejichž hodnotu se vypočítávala výše pojistného plnění) o poplatky, které nebyly ujednány určitým způsobem. Sazebník poplatků i další důležitá upřesnění podmínek pojištění byly obsaženy v tzv. Specifikaci podmínek pojištění, která však žalobkyni nebyla nikdy předána. Nadto pojistná smlouva rozlišovala různé ceny podílových jednotek (nákupní a prodejní), přičemž rozdíl mezi nimi představoval skrytý poplatek ve výši až 5 %. Podle pojistných podmínek mělo dále dojít k vytváření počátečních a akumulačních podílových jednotek, přičemž hodnota podílových jednotek měla být snižována o náklady související s uzavřením pojistné smlouvy (tedy provizi pojišťovacího zprostředkovatele); konstrukce účtování byla nepřehledná a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelná a z podmínek pojištění nebylo možno dovodit, jak se hodnota podílových jednotek má stanovit. Nadto podle pojistných podmínek v případě, že hodnota akumulačních podílových jednotek nepostačuje na úhradu poplatků a rizikového pojistného, vzniká akumulovaný dluh, který se úročí; přitom však nejde o případ, že by mezi stranami došlo k zapůjčení peněz ani k prodlení s plněním závazku, nýbrž o způsob skrytého snížení hodnoty plnění ve prospěch žalované. V uvedených ujednáních žalobkyně spatřuje ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo u ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice, takže žalobkyně neměla možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, ta však dluh neuhradila. Při jednání žalobkyně dále popřela, že by kdy obdržela jakýkoliv výroční dopis.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že uzavřenou smlouvu považuje za platnou. Není pravda, že by žalobkyně nebyla seznámena se Specifikací, jenž tvoří součást smluvní dokumentace a upravuje výpočet rizikového pojistného za hlavní pojištěn, nákup podílových jednotek a jejich alokaci do investičních fondů, jakož i poplatky spojené s investováním. Specifikace podmínek pojištění byla uvedena v pojistné smlouvě v seznamu dokumentů a žalobkyně podpisem smlouvy stvrdila, že s ní byla seznámena a souhlasí. Žalovaná dále namítla, že systém nákupu a prodeje podílových jednotek je naprosto transparentně popsán v ujednání všeobecných pojistných podmínek označeném jako „Výpočet podílových jednotek“ a konkrétní hodnota rozdílu cen je uvedena v tabulce „Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou“ uprostřed první strany Specifikace. Podle žalované si průměrný spotřebitel takovýchto ujednání musí všimnout a musí pro něj být srozumitelná, přičemž určení výše pojistného plnění pomocí předem daného postupu (dosazení do vzorce) je přípustné a souladné s právními předpisy i judikaturou. K zániku smlouvy došlo až po podání žaloby na základě výpovědi smlouvy žalobkyní. Po zániku smlouvy obdržela žalobkyně od žalované odkupné ve výši 7 077 Kč. Žalovaná upozornila, že žalobkyně vznesla výhrady pouze proti hlavnímu pojištění, na které uhradila částku 42 600 Kč, proti připojištění, na které uhradila částku 30 980 Kč žádné výhrady neuplatnila. Žalovaná dále namítla z procesní opatrnosti promlčení ve vztahu ke všem platbám učiněným více než dva roky před podáním žaloby, a to s ohledem na dvouletou subjektivní promlčecí dobu. Pokud by totiž bylo pravdou, že pojistník při sjednávání pojistné smlouvy neobdržel shora uvedenou Specifikaci, musel by nejpozději při uzavírání pojistné smlouvy pojmout podezření, že s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku, když mu chybí podstatná část dokumentace, na jejímž základě je počítána výše poplatků i výše rizikového pojistného. Dále byl žalobkyni každoročně zasílán výroční dopis, v němž byla uvedena informace o vývoji stavu účtu pojistníka za předcházející rok (tedy o nakoupených podílových jednotkách), zaplaceném rizikovém pojistném, stržených poplatcích i akumulovaném dluhu. Nejpozději při doručení výročního dopisu za rok 2015 žalobkyně disponovala veškerými informacemi, které byly relevantní pro zjištění, že je s pojistnou smlouvou něco v nepořádku, a tedy nejpozději od tohoto data musela začít běžet subjektivní promlčecí lhůta ke všem do té doby zaplaceným splátkám pojistného. S ohledem na skutečnost, že strany neplatné smlouvy jsou povinny vzájemně si vrátit to, co plnily, uplatnila žalovaná dále započtení částky ve výši 13 607 Kč, kterou po datu 26.6.2022 vyplatila žalované oproti žalobkyní uhrazenému pojistnému ve výši 9 220 Kč.3. Řízení bylo co do částky 7 077 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 26.7.2024 do zaplacení zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 10.9.2024, č.j. 10 C 88/2024-115, a to z důvodu zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu, které bylo odůvodněno úhradou této částky žalovanou dne 25.7.2024.Skutkový stav:4. Dne 22.6 2012 si žalovaná jako pojistitel a žalovaná jako pojistník a 1. pojištěný ujednaly pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění dne 23.6. 2012. Jako hlavní pojištění bylo ve smlouvě uvedeno investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s měsíčním pojistným ve výši 300 Kč/měsíc, přičemž konstantní pojistná částka pro případ smrti činila 100 000 Kč a pojistná částka pro případ smrti následkem úrazu při dopravní nehodě 500 000 Kč. Dále byla ve smlouvě sjednána připojištění 1/trvalých následků úrazu s progresivním plněním až 500% s pojistnou částkou 300 000 Kč, 2/smrti úrazem s pojistnou částkou 1 000 000 Kč, 3/denní odškodné DOU 1 s denním plněním 200 Kč a 4/hospitalizace s denním plněním 200 Kč. Celkové pojistné za připojištění činilo 239 Kč/měsíc.5. V článku XII. smlouvy byly vyjmenovány „Dokumenty“ zahrnující mj. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob ze dne 1. 1. 2010 (dále jen „VPP“), Specifikace podmínek pojištění Allianz Mercury (IG5/IG5J) (dále jen „Specifikace“), Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění Allianz Mercury (IG5/IG5J (dále jen „ZPP“) a Podmínky pro poskytování asistenčních služek k pojištění Allianz Mercury (IG5 / IG5J) verze 01/01 04/2011 (dále jen „PPAS“). V článku XIII. smlouvy bylo uvedeno, že pojistník a 1. pojištěný byli seznámeni se Specifikací a souhlasí s jejím obsahem a dále že obdrželi VPP, ZPP a PPAS a souhlasí s jejich obsahem. Pojistná smlouva sama neobsahovala nic o jakýchkoli poplatcích či nákladech, které by byly hrazeny v rámci sjednaného pojistného. (vše zjištěno z uvedené pojistné smlouvy; její podepsání v této podobě nebylo mezi stranami sporné)6. V odstavci 1.2.20 VPP bylo uvedeno, že podílovou jednotkou se rozumí „podíl na investičním fondu představující nárok na část hodnoty investičního fondu“; v odstavci 2.5.1 VPP bylo uvedeno, že „prodejní cena počáteční nebo akumulační podílové jednotky fondu se určí jako podíl části hodnoty majetku fondu odpovídající příslušným podílovým jednotkám a celkového počtu daných podílových jednotek tohoto fondu“ a v odstavci 2.5.2 VPP bylo uvedeno, že „nákupní cena podílové jednotky odpovídá její prodejní ceně zvýšené o procento stanovené pojistitelem ve specifikaci podmínek pojištění“. V čl. 2.13 VPP bylo uvedeno, že „specifikace podmínek pojištění je uložena na kontaktních místech pojistitele. Ve specifikaci podmínek pojištění jsou uvedeny zejména poplatky spojené s investičním pojištěním a nákupní a prodejní cenou jednotek platné pro aktuální období a všechny pojistné smlouvy bez ohledu na to, kdy byly sjednána. Pojistitel má právo specifikaci podmínek pojištění v průběhu pojištění měnit či doplňovat“. Podl