12 C 433/2023-83 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Původní žalobkyně , Jméno žalobkyně B, ., IČO , IČO žalobkyně B, (dále též jen „původní žalobkyně“) se podanou žalobou domáhala zaplacení 659 979,45 Kč s příslušenstvím jakožto pojistného plnění ze smlouvy o pojištění podnikatelských rizik, kterou uzavřela původní žalobkyně s žalovanou dne 21. 7. 2020. Předmětem pojištění bylo pojištění rizika přerušení provozu původní žalobkyně mj. z důvodu požárního nebezpečí, přičemž pojištění se vztahovalo na následnou škodu způsobenou přerušením provozu. Dne 14. 9. 2021 došlo k požáru (dále jen „škodní událost“) v podniku původní žalobkyně na adrese , adresa, , kdy v jeho důsledku došlo k úplnému přerušení provozu původní žalobkyně na dobu delší než tři měsíce, konkrétně do dne 14. 12. 2021. Žalovaná po prošetření škodní pojistné události oznámila původní žalobkyni, že poskytne pojistné plnění pouze v částce 790 570 Kč. Původní žalobkyně nesouhlasila s krácením pojistného plnění, neb dle pojistné smlouvy měly být původní žalobkyni nahrazeny stálé náklady výslovně bez ohledu na objem výkonů nebo produkce. Pokud oceňovatel dospěl k částce 1 840 536,89 Kč na stálé mzdové náklady za tři měsíce přerušení provozu, pojistnou smlouvou byl sjednán limit pojistného plnění ve výši 1 500 000 Kč a provoz podniku původní žalobkyně byl zcela přerušen mezi 14. 9. až 14. 12. 2021, tj. po dobu 91 kalendářních dní, pak při spoluúčasti žalobkyně ve výši 49 450,55 Kč došlo ke krácení pojistného plnění žalovanou v částce výši 659 979,45 Kč. Původní žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 12. 1. 2023, ovšem žalovaná původní žalobkyni ničeho neuhradila.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že nesporuje pojistný vztah s původní žalobkyní, rozsah pojištění ani průběh škodní události. Dle žalované však náhradou následné škody nemůže pojištěný dosáhnout lepšího hospodářského výsledku, než pokud by k pojistné události vůbec nedošlo. Původní žalobkyně již před vznikem škodní události každý měsíc dosahovala záporného hospodářského výsledku, tedy generovala ztrátu a nebyla schopna si vydělat na fixní náklady. Žalovaná odkázala na ocenění majetku, které zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , v němž vypočetl reálnou výši škody za dobu přerušení provozu původní žalobkyně toliko na částku 846 848 Kč. Od této částky byla odečtena jak spoluúčast ve výši 40 976,50 Kč, tak i dlužné pojistné v částce 15 302 Kč.3. Usnesením Městského soudu v Praze z 19. 12. 2024, č. j. MSPH 57 , insolvenční spisová značka, -A-48, byl zjištěn úpadek původní žalobkyně a na její majetek prohlášen konkurs. Podáním ze dne 27. 1. 2025 se k podané žalobě vyjádřil insolvenční správce původní žalobkyně , právnická osoba, . a navrhl, aby v řízení bylo pokračováno. Soud v souladu s § 264 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, IZ) usnesením ze dne 5. 2. 2025, č. j. 12 C 433/2023-72, rozhodl tak, že v řízení se pokračuje a insolvenční správce původní žalobkyně se stává účastníkem řízení namísto původní žalobkyně.4. Mezi účastníky je nesporné uzavření pojistné smlouvy mezi původní žalobkyní a žalovanou, výše pojistné částky, výše sjednané spoluúčasti i okolnosti škodní události. Mezi účastnicemi je sporný toliko výpočet náhrady škody po pojistné události,5. Z předložených listinných důkazů se podávají v chronologickém pořadí následující podstatné skutečnosti:- 20. 7. 2020 byl mezi původní žalobkyní a žalovanou uzavřen Dodatek č. 1 k pojistné smlouvě číslo 8603417704 pro pojištění podnikatelských rizik Trend 14 (na čl. 7-14). V čl.3 Dodatku bylo sjednáno pojištění pro případ přerušení provozu, mj. v důsledku věcné škody vzniklé působením požárního nebezpečí s limitem pojistného plnění 1 500 000 Kč, časovou spoluúčastní 3 dny a dobou ručení 3 měsíce.- z dokumentu žalované Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění přerušení provozu P-405/15 (na čl. 33-34 spisu) se v článku 9)-6) podává definice stálých nákladů jako takových, které nejsou závislé na objemu výkonů (produkce) a pojištěný je musí vynakládat i v případě, že provoz je úplně zastaven (např. mzdy stálých zaměstnanců, nájemné leasingové splátky)- dopisem ze dne 3. 1. 2023 žalovaná původní žalobkyni informovala o poskytnutí pojistného plnění v částce 790 570 Kč (čl. 16)- 12. 1. 2023 adresovala původní žalobkyně žalované předžalobní výzvu (čl. 17)- v lednu 2023 následně probíhala emailová komunikace mezi žalovanou a právním zástupcem původní žalobkyně (čl. 15), dle níž žalovaná setrvala na svých stanoviscích ohledně krácení pojistného plnění6. Z listiny na čl. 18-32 „Úřední ocení majetku č. CM 4223037819/2020 Posouzení škody vzniklé přerušením provozu společnosti , Jméno žalobkyně B, .“, která má náležitosti znaleckého posudku vyplývají následující skutečnosti: Zpracovatel posudku zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatel společnosti , právnická osoba, . si vyžádal podklady o provozu a hospodaření původní žalobkyně před škodní událostí a následně s ní opakovaně komunikoval a žádal doplnění dalších podkladů. Dle znalce byla situace u původní žalobkyně znepřehledněna čerpáním grantů, jak tuzemských, tak zahraničních, které se zúčtovávají v různých obdobích. Znalec po analýze dodaných pokladů dospěl k závěru, že původní žalobkyně ve všech měsících, kterých se týká pojistná událost, generovala ztrátu a dosahovala záporného hospodářského výsledku. V době přerušení provozu tak původní žalobkyně měla paradoxně lepší provozní výsledky než za běžného provozu, kdy už před škodní událostí původní žalobkyně nebyla schopna hradit všechny fixní náklady, tedy ani celou část mzdových nákladů. Pokud za dobu přerušení provozu původní žalobkyně uvedla fixní mzdové náklady ve výši 1 840 536,89 Kč, pak při zohlednění generované ztráty je reálnou výši škody toliko částka 846 848 Kč.7. Právní posouzení věci:8. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.9. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).10. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Mezi původní žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva pro pojištění podnikatelských rizik. Po nastalé škodní události došlo u původní žalobkyně k přerušení provozu a vzniku smlouvou předpokládaného nároku na pojistné plnění tzv. stálých nákladů. Soud se ztotožňuje s žalovanou, že daná smlouva má charakter škodového pojištění, nikoli pojištění obnosového, kdy škodové pojištění nemůže nikdy sloužit k obohacení pojištěného. Pokud pevné náklady nejsou dle definice pojistné smlouvy závislé na objemu výkonů (produkce), pak ovšem nelze z dané definice vyvozovat, že by na ně měla žalující strana nárok bez zohlednění ekonomického výkonu původní žalobkyně před škodní událostí – ostatně žalovaná část pojistného plnění vyplatila, i když objem výkonů původní žalobkyně byl v řešeném období po škodní události zjevně nulový. Konstrukce žalobního nároku, tj. výplata pevných nákladů bez zohlednění hospodářského výsledku oprávněného subjektu, by dle soudu skutečně vedla k neudržitelnému závěru o lepším hospodářském výsledku při přerušeném provozu než při standardním režimu, a tedy v konečném důsledku k neoprávněnému obohacení oprávněného subjektu. Ani původní ani aktuální žalobkyně nijak nerozporovaly tvrzení žalované o nedobré hospodářské kondici původní žalobkyně ještě před škodní událostí, s čímž koreluje úpadek původní žalobkyně a prohlášení konkursu v průběhu nalézacího řízení.11. Na první jednání ve věci dne 13. 5. 2025 byla žalobkyně řádně obeslána, s tím, že soud v předvolánce uvedl, že účast žalobkyně u jednání je nutná. Protože se ale žalobkyně na toto jednání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout beneficium kvalifikovaného poučení o neunesení břemene tvrzení a důkazního ve vztahu k sporované ekonomické situaci původní žalobkyně před škodní událostí, neboť poučení dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu je možné učinit toliko v rámci jednání.12. I kdyby se soud ztotožnil s argumentací žalující strany o oprávněnosti nároku na pevné náklady bez ohledu na hospodaření původní žalobkyně, pak ani tehdy by nebylo možno žalobě vyhovět. Z pohledu soudu žaloba obsahuje zcela nedostačené vylíčení skutkových tvrzení ohledně žalovaného nároku, tedy jací zaměstnanci byli v předmětném období u původní žalobkyně zaměstnáni, za jakou mzdu, jaké další odvody či platby byly s jejich zaměstnáním spojeny atd. Důkazní návrhy se pak v zásadě omezily toliko na shora uvedený znalecký posudek, jehož metodiku zpracování i závěry paradoxně původní žalobkyně jednoznačně odmítla jako chybné. Aktuální žalobkyně žádná další skutková tvrzní nedoplnila a nenavrhla jiné důkazy. Opětovně lze konstatovat, že nedostavením se na první jednání ve věci se žalobkyně ochudila o beneficium kvalifikovaného poučení