13 C 10/2025-57 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 21 143,86 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. 524639, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Následně byl mezi stranami uzavřen dodatek smlouvy o úvěru, kterým byla posunuta splatnost na den 3. 4. 2023. Jistina úvěru byla ponížena na částku 19 999,87 Kč a poplatky činily 8 600 Kč. Žalovaný však úvěr nesplatil ani v prodloužené lhůtě splatnosti. Žalobkyně tudíž po žalovaném požaduje částku jistiny ve výši 19 999,87 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 600 Kč, smluvní úrok ve výši 7 199,95 Kč, poplatky za odeslání upomínek ve výši 500 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 143,99 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně (, Anonymizováno, .) a žalovaný uzavřeli dne 15. 2. 2023 smlouvu o úvěru (č. l. 25-29, k tomu výpis z běžného účtu na č. l. 10) a dodatek ke smlouvě o půjčce (č. l. 12). Z předložené smlouvy o úvěru a jejího dodatku vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, .) se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši celkem 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok 591,78 Kč a poplatek 4 004,11 Kč. Dle ujednání činí úroková sazba 36 % ročně, RPSN činí 1 138,69 %. Celkovou částku ve výši 24 595,89 Kč se žalovaný zavázal uhradit do 17. 3. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 15. 2. 2023 částku 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného (výpis z běžného účtu na č. l. 10 a úvěrová smlouva, z níž vyplývá, že částka 20 000 Kč byla zaslána na stejný účet, který byl u žalovaného ve smlouvě uveden). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku 5 000 Kč (žalovaný nic jiného netvrdil ani neprokazoval). Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 14-19 a č. l. 29-30) a potvrzení o provedení transakce (č. l. 13) soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 26. 4. 2024 (č. l. 21 a podací arch na č. l. 22). Dopisem ze dne 12. 8. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby nejpozději do 23. 8. 2024 (č. l. 9 a podací arch na č. l. 23).5. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 34) a výpisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky (č. l. 35 a 36) soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jehož základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku celkem ve výši 24 595,89 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem ve výši 591,78 Kč a poplatkem 4 004,11 Kč. Výši úroků považuje soud za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba 36 % je dle stanoviska soudu vysoká, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je nadto až 1 138,69 %.11. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v únoru roku 2023, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v únoru roku 2023 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 9,54 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba 36 % převyšuje běžnou úrokovou sazbu téměř čtyřnásobně, roční procentní sazba nákladů 1 138,69 %. je více jak 113násobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.12. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala její právní předchůdkyně žalovanému na bankovní účet ve výši 20 000 Kč, poníženou o částku 5 000 Kč, kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z. Soud současně zamítl žalobu co do částky 1 143,99 Kč představující smluvní pokutu, částky 4 268 Kč představující smluvní úrok, částky 16 299,95 Kč představující kapitalizovaný úrok, částky 3 065,73 Kč z titulu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, jistiny ve výši 4 999,87 Kč a částky 217 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.13. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 12. 8. 2024, a to nejpozději do 23. 8. 2024. Nejpozději tedy měl žalovaný vydat bezdůvodné obohacení dne 23. 8. 2024. Jelikož tak neučinil, dostal se následující den, tj. dne 24. 8. 2024, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně ode dne počátku prodlení žalovaného, tj. od 24. 8. 2024 do zaplacení z částky 15 000 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 15 000 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu smluvní pokuty ve výši 1 143,99 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 065,73 Kč, jistiny ve výši 4 999,87 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 299,95 Kč a části úroku z prodlení, tj. celkem nebyla úspěšná co do částky 25 726,54 Kč. Byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 37 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 63 %.15. Jelikož byl žalovaný v převážné části předmětu řízení úspěšný, když jeho úspěch činil zhruba 63 %, nepřiznal soud za této situace právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran, neboť ačkoli by žalobkyně byla jinak povinna žalovanému hradit část nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., s ohledem na pasivitu žalovaného tomuto žádné náklady v tomto řízení nevznikly.16. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.