22 C 111/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 8. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky celkem ve výši 46 748 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedla, že účastníci uzavřeli 9. 8. 2022 smlouvu o nájmu bytu (dále jen „Smlouva“), ve znění dodatku č. 1 ze dne 27. 4. 2023 (dále jen „Dodatek“), jejímž předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, , ve 2. nadzemním podlaží domu 3 + 1 na adrese , adresa, , který byli žalovaní oprávněni užívat až do 30. 4. 2024. Žalovaní však zcela neuhradili nájemné a služby spojené s užíváním bytu dle dohody. Žalobkyně se proto po žalovaných domáhá zaplacení nájemného za rok 2023 ve výši 9 749,79 Kč a nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2023 ve výši 36 998,21 Kč, které žalovaní neuhradili ani po zaslání předžalobní upomínky dne 13. 6. 2024.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Jelikož žalobkyně má sídlo na území Česka, ale žalovaní jsou státní příslušníci Ukrajiny, závazkový poměr mezi účastníky založený Smlouvou, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Ve vztahu k Ukrajině je závazná smlouva o právní pomoci ve věcech občanských ze dne 28. 5. 2011 uveřejněná pod číslem 123/2002 Sbírky mezinárodních smluv. Podle článku 48 odst. 1 a 2 této smlouvy se poměr účastníků ze Smlouvy řídí českým právem, neboť účastníci si nesjednali rozhodné právo a smlouva byla uzavřena na území Česka. Pravomoc českých soudů k projednání tohoto sporu pak plyne z ustanovení článku 48 odst. 5 citované smlouvy, neboť žalovaní mají na území Česka své bydliště.4. Usnesením ze dne 20. 3. 2025, č. j. EPR 204810/2024-18, vyzval soud účastníky, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení (žalobkyni bylo usnesení doručeno dne 21. 3. 2025, žalovaným dne 3. 4. 2025) vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“/) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Jelikož žalovaní na výzvu nereagovali a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání podáním ze dne 26. 3. 2025, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaní s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů.6. Po provedení listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:7. Žalobkyně je obhospodařovatelem investičního podílového fondu , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen „Vlastník“), který je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je bytový dům na adrese , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec Praha /dále jen „Dům“/ (viz výpis z katastru nemovitostí). , tituly před jménem, , jméno FO, jednající za Vlastníka jako pronajímatele a žalovaná 2 jako nájemkyně podepsali dne 9. 8. 2022 smlouvu o nájmu bytu (dále jen „Smlouva“) č. , hodnota, o velikosti 103,86 m3, nacházejícím se ve druhém nadzemním podlaží Domu (dále jen „Byt), a to na dobu určitou od 15. 8. 2022 do 1. 5. 2023 (viz Smlouva). Na základě této Smlouvy se Vlastník zavázal přenechat žalované 2 Byt k dočasnému užívání a žalovaná 2 se zavázala hradit nájemné ve výši 20 500 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 450 Kč měsíčně na každou nahlášenou osobu, to vše splatné do posledního dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, za který je platba prováděna (viz Smlouva). Dne 27. 4. 2023 podepsali , tituly před jménem, , jméno FO, , prokurista, jednající za žalobkyni na účet , jméno FO, , na straně pronajímatele a žalovaný 1 a žalovaná 2 na straně nájemců dodatek č. 1 ke Smlouvě (dále jen „Dodatek“), na základě kterého se žalovaní stali společnými nájemci Bytu a došlo k prodloužení nájemní doby o 1 rok, tj. od 1. 5. 2023 do 30. 4. 2024 (viz Dodatek). Na základě vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním Bytu za rok 2023 ze dne 25. 4. 2024 bylo žalovaným předepsáno k úhradě dlužné nájemné v celkové výši 9 749,79 Kč a nedoplatek na službách ve výši 36 998,21 Kč, tedy celkem částka ve výši 46 748 Kč (viz vyúčtování záloh na služby ze dne 25. 4. 2024). Vyúčtování bylo žalovaným zasláno doporučeně na adresu jejich bydliště, žalovaní si však zásilku v úložní době (6. 5. 2024 až 22. 5. 2024) nevyzvedli (viz kopie obálky). Žalovaní dlužnou částku nezaplatili ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 13. 6. 2024, která byla žalovaným doručena dne 8. 7. 2024 (viz předžalobní upomínka spolu s dodejkou).8. Po posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.9. Žalovaní byli povinni hradit podle Smlouvy, která je smlouvou o nájmu bytu (ust. § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník /dále také jen „o. z.“/) nájemné ve výši 20 500 Kč měsíčně (ust. § 2246 o. z.), splatného vždy do posledního dne předchozího kalendářního měsíce o. z. a také služby spojené s užíváním Bytu (ust. § 2247 o. z.), a to formou záloh ve výši 450 Kč měsíčně za každou osobu hlášenou v Bytě. Přestože žalobkyně v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty vyúčtovala žalovaným ceny a úhrady za služby za rok 2023, a to dopisem ze dne 25. 4. 2024 tak, že nedoplatek za služby činí částku ve výši 36 998,21 Kč a dlužné nájemné částku ve výši 9 749,79 Kč, který byl žalovaným doručen dne 6. 5. 2024, tito uvedené částky ve stanovené lhůtě žalobkyni neuhradili. Právo žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a 1970 o. z.10. Vzhledem k tomu soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.).11. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 430 Kč. Tyto náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 870 Kč, odměna za zastupování za dva advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 /dále jen „advokátní tarifu“/, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), která činí částku 2 980 Kč za každý úkon podle ust. § 7 bod 5. advokátního tarifu, celkem částku ve výši 5 960 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 300 Kč za každý úkon právní služby podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 600 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta, a to podle ust. § 140 odst. 2 věta druhá, část za středníkem, každý ze žalovaných polovinu těchto nákladů.12. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.