22 C 369/2022-169 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 10. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 10. 2. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 20 017,48 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dluhu z rámcové smlouvy ze dne 9. 11. 2016 č. , hodnota, , na základě které žalobkyně žalovanému zřídila běžný účet č. , č. účtu, (dále také jen „Smlouva“). Podle dodatku č. 50 ke Smlouvě ze dne 10. 2. 2021, poté co žalobkyně kladně posoudila úvěruschopnost žalovaného a tento splnil veškeré smluvní podmínky, poskytla mu žalobkyně kontokorentní úvěr do částky ve výši 20 000 Kč, který žalovaný poté čerpal na uvedeném účtu v plné výši. Žalovaný však podmínky Smlouvy porušil, a proto žalobkyně dopisem ze dne 12. 9. 2022, který byl zároveň předžalobní výzvou, kontokorent zablokovala a úvěr k tomuto datu zesplatnila. Žalovaný ji však dluh, která činil celkem částku ve výši 20 017,48 Kč neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky, poměr mezi účastníky založený smlouvou o úvěru, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česko vázáno, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Jelikož žalobkyně má své sídlo na území České republiky, kde je i poslední známé bydliště žalovaného uvedené ve Smlouvě, aniž by žalovaný oznámil žalobkyni změnu svého bydliště ke dni podání žaloby v této věci, je třeba v této věci vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské Unie. Podle čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout, neboť žalovaný, který je spotřebitelem, může být žalován pouze u soudů členského státu, na jehož území má bydliště, respektive měl ke dni podání žaloby poslední známé bydliště. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo české, a to podle dohody účastníků (viz čl. 6 Smlouvy).4. Jelikož žalobkyně vzala podáním ze dne 17. 12. 2024 žalobu co do částky ve výši 537,16 Kč částečně zpět s odůvodněním, že žalovaný jí uvedenou částku po podání žaloby dne 13. 11. 2023 uhradil, soud řízení v uvedeném rozsahu podle ust. § 96 odst. 2 zákona č. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“) zastavil (výrok I.).5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:6. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 9. 11. 2016 rámcovou smlouvu č. , hodnota, (Smlouva), podle které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby včetně zřízení běžného účtu č. , hodnota, (dále také jen „Účet“) a poskytnutí platební karty. Součástí Smlouvy jsou i obchodní podmínky, ceník, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, pojistné podmínky a rámcová pojistná smlouva (viz čl. 1 a 2 Smlouvy). Za uvedené služby se žalovaný zavázal platit ceny podle zvoleného tarifu – Velký tarif (viz čl. 3. Smlouvy).7. Dne 10. 2. 2021 podepsali žalobkyně a žalovaný, poté co žalobkyně kladně posoudila schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr (viz úvěrová zpráva), dodatek č. 50 ke Smlouvě (dále také jen „Dodatek“, viz Dodatek), podle kterého žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový a nezajištěný kontokorentní úvěr s 3 měsíčním bezúročným obdobím (tedy úvěr s možností přečerpání Účtu) do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal platit žalobkyni z vyčerpané části kontokorentu (kromě prvních tří měsíců od účinnosti Dodatku) úroky ve výši 18,9 % ročně, přičemž tyto úroky kapitalizované za každý kalendářní měsíc byly splatné vždy 1. dne následujícího měsíce a dále se žalovaný zavázala) vrátit žalobkyni čerpaný kontokorent do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu,b) v případě, že má žalovaný u žalobkyně i další úvěr, musí mu na Účet přijít každý měsíc částka minimálně ve výši splátek všech úvěrů ac) mít k datu měsíční splatnosti úroků na Učtu k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc, když tímto zůstatkem se rozumí nevyčerpaná část peněz, které může čerpat.Splácení kontokorentu probíhá průběžně každým připsáním peněz na Účet žalovaného (viz Dodatek, bod nazvaný Tři podmínky používání kontokorentu a Podmínky pro používání kontokorentu, bod nazvaný Splácení kontokorentu). Žalovaný kontokorentní úvěr čerpal poprvé dne 9. 7. 2021, ale protože čerpaný úvěr nevrátil do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu (viz přehled čerpání a splácení kontokorentu a výpis z Účtu), žalobkyně kontokorent zablokovala a zároveň úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 12. 9. 2022 a zároveň jej vyzvala k uhrazení dluhu celkem ve výši 20 750,04 Kč, a to do 21. 9. 2022 (viz výzva k zaplacení dluhu – předžalobní výzva ze dne 12. 9. 2022), žalovaný však dluh dosud neuhradil.8. Dluh žalovaného činil částku ve výši 19 307,48 Kč, které je tvořenou jistinou vyčerpaného kontokorentu ve výši 19 307,48 Kč, neuhrazeným poplatkem za výběr z bankomatu za měsíc červenec 2022 ve výši 100 Kč (viz ceník), neuhrazeným poplatkem za vedení dalšího běžného účtu ve výši 10 Kč (viz ceník), neuhrazenými náklady vynaložené žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném ve výši 600 Kč (tedy 2 x 300 Kč), kapitalizovaným úrokem z úvěru za období od 1. 7. 2022 do 11. 9. 2022 ve výši 732,56 Kč a dále se žalobkyně domáhá úroku 18,9 % ročně z částky 19 307,48 Kč od 12. 9. 2022 do 9. 10. 2022 a ve výši 15 % ročně z částky 19 307,48 Kč od 10. 10. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 307,48 Kč od 12. 9. 2022 do zaplacení.9. Dne 13. 11. 2023 byla na Účet žalovaného připsána částka ve výši 537,16 Kč (viz výpis z Účtu).10. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle příslušných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 10. 2. 2021 Smlouvu, která je smlouvou o úvěru podle ust. § 2395 o. z., a to spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/12016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na základě této Smlouvy žalovaný čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 20 000 Kč, který však žalobkyni ve sjednané době nevrátil, a proto žalobkyně zesplatňujícím dopisem prohlásila pohledávky za žalovaným z této Smlouvy ke dni 12. 9. 2022 za okamžitě splatné. Žalovaný byl proto povinen vrátit žalobkyni k uvedenému datu nejen nesplacenou jistinu celého čerpaného úvěru, ale i ve smlouvě sjednaný úrok a sjednané poplatky. Právo žalobkyně na příslušenství pohledávky – úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a 1970 zák. č. 89/2012 občanského zákoníku, a to ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. S ohledem na výše uvedené soud žalobu shledal důvodnou, a proto jí vyhověl (výrok II.).13. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Jelikož důvodem částečného zastavení tohoto řízení výrokem I. tohoto rozsudku bylo chování žalovaného, který část pohledávky žalobkyně ve výši 537,16 Kč uhradil dne 13. 11. 2023, tedy až po podání žaloby, a ve zbytku soud žalobě výrokem II. tohoto rozsudku vyhověl, byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, a proto ji soud přiznal proti žalovanému náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 301 Kč. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 801 Kč a paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně celkem ve výši 500 Kč, tvořených částkou 100 Kč za každý následující úkon právní služby (předžalobní výzva, žaloba) podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť žalobkyně nebyla zastoupena zástupcem podle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř., nedoložila výši svých hotových výdajů a v této věci bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a ve výši 300 Kč za další úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby) podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst