ECLI: ECLI:CZ:OSPH08:2025:23.C.287.2020.1 Datum: 2025-01-15 Předmět: o zaplacení dlužní částky ve výši: 290 652,90 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 1128 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["předkupní právo""soukromá listina""spoluvlastnictví""bezdůvodné obohacení""sleva z ceny""smlouva kupní"]
O co šlo: o zaplacení dlužní částky ve výši: 290 652,90 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 1128 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 S)
Žalobce se žalobou doručenou do podatelny Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 10. 11. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 290 652,90 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že původní žalobkyně, Anonymizováno, , jméno FO, byla podílovým spoluvlastníkem nemovité věci spolu s žalovaným, a to pozemkové parcely č. p. , Anonymizováno, na které stojí stavba č. p. , Anonymizováno, , v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , vedeno Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Podíl , jméno FO, byl ve velikosti jedné desetiny vzhledem k celku a podíl žalovaného byl ve velikosti dvou desetin vzhledem k celku. , jméno FO, i žalovaným jsou spoluvlastníkem nemovité věci ve výši uvedených podílech po dobu delší než tří let od data podání žaloby. Celková podlahová plocha budovy je 7046 m² s tím, že , jméno FO, po celou dobu svého spoluvlastnictví nemovité věci a domu reálně užívá poslední osmé patro, deváté nadzemní podlaží, které má celkovou výměru 428 m², kdy z této plochy činí 64,1 m² společné prostory. Prostory ve výlučném užívání žalobkyně jsou velikosti 363,9 m². Žalovaný výlučně užívá dvě patra domu, a to třetí patro, čtvrté nadzemní podlaží a páté patro, šesté nadzemní podlaží. Tato patra jsou totožná o celkové výměře a ploše 738 m², tedy celkově 1476 m². Z této celkové plochy tvoří společné prostory na každém patře, plochu 53 m², tedy pro dvě patra 106 m². Pokud by všichni spoluvlastníci měli užívat z podlahové plochy v poměru stejnou plochu, jakým podílem na domě a nemovitosti disponují spoluvlastnickým podílem, znamenalo by to, že každý ze spoluvlastníků by měl mít k výlučnému užívání plochu o 704,6 m², a v případě žalovaného by se jednalo o plochu 1409,2 m². Podlahová plocha domu, které ve výlučném užívání spoluvlastníků, tedy podlahová plocha ponížena o plochu společných prostor domu činí 6197 m². Nicméně žalovaný reálně a zcela výlučně užívá podlahovou plochu dvou pater o celkové měře 1370 m². S ohledem k podlahovým plochám jednotlivých podlaží domu je zřejmé, že uživatelé suterénu, přízemí a osmého patra devátého nadzemního podlaží (, jméno FO, ) jsou ohledem k rovnoměrnému rozdělení spoluvlastnických podílů na společné věci je užívání společné věci spoluvlastníky po patrech krácení. Pro výpočet a učení výše bezdůvodného obohacení žalovaného vůči , jméno FO, , je třeba určit poměr žalobkyně k dalším dvou kráceným spoluvlastníkům (uživatelům suterénu a přízemí). Správně a spravedlivě by každý spoluvlastník dle výše svého spoluvlastnického podílu jedné desetiny měl výlučně užívat podlahovou plochu o výměře 619,7 m². , jméno FO, výlučně užívá plochu pouze o výměře 363,9 m². Celkově tedy uživatelé třech pater, suterén, přízemí a osmého patra, výlučně užívají plochu velikosti 455,1 m² méně, než která by měla dle jejich spoluvlastnického podílu náležet. Pokud se tedy určí podíl , jméno FO, mezi dalšími subjekty, kteří jsou ve výlučné podlahové ploše, krácení, činí podíl žalobkyně 56,2 %. , jméno FO, tak má právo na finanční vyrovnání vůči dalším spoluvlastníkům nemovitosti a domu, kteří užívají nemovitost a dům ve větší míře a rozsahu, než která jim náleží dle jejich spoluvlastnického podílu na společné věci, co do rozsahu 56,2 %. , jméno FO, byla přesvědčena, že jí svědčí právní nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči spoluvlastníkům a uživatelům, který užívají společnou věc nad rámec jejich spoluvlastnického podílu. Žalovaný by měl dle jeho spoluvlastnického podílu ve výši 2,10 vzhledem k celku výlučně užívat pouze podlahovou plochu domu o výměře 1239,4 m², a žalovaný reálně užívá podlahovou plochu o výměře 1370 m², tedy od 130,6 m více. Žalovaná by tedy měla paní , jméno FO, , respektive žalobci, vydat bezdůvodné obohacení, určení, finančním vyrovnáním ve výši 56,2 % z tržního nájemného v místě a čase obvyklé v lokalitě nemovitosti ze 130,6 m². , jméno FO, , respektive žalobce, požaduje bezdůvodné obohacení za období od 10. 11. 2017 do 10. 11. 2020, tedy za poslední tři roky. Běžné a tržní nájemné v daném místě a čase lze určit znaleckým posudkem, který žalobce tímto navrhuje zpracování jako důkaz, kdy žalobce svůj nárok opírá o inzerci k volným prostorům pronájmu nemovitosti, který je zveřejněný na stránkách sreality za cenu 130 Kč za 1 m², kdy po žalovaném požaduje částku 110 Kč za 1 m². Tedy měsíční částka činí 8 073,70 Kč a po celou dobu od 10. 11. 2017 do 10. 11. 2020 činí celková částka 290 652,90 Kč. V průběhu řízení pak paní , jméno FO, postoupila tuto svoji pohledávku na současného žalobce, společnost DF finance s. r.o.V průběhu řízení pak žalobce doplnil svá skutková tvrzení s tím, že žalobce v rámci řízení a písemného podání sporuje pravost a pravdivost smlouvy o užívání společné věci ze dne 4. 4. 2008 a sporuje i podpisy na kopii smlouvy. Přičemž důkazní povinnost tíží subjekt, který soukromou listinu jako důkazní prostředek navrhl a v tomto ohledu musí žalobce konstatovat, že žalovaný soudu nepředložil originál smlouvy ze dne 4. 4. 2008 s odůvodněním, že originálem smlouvy nedisponuje, ale originál smlouvy byl předložen k řízení u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 14 C 192/2022. K předmětnému soudnímu řízení vedenému Okresnímu soudu v Příbrami lze uvést, že v tomto řízení ale nebyla sporována pravost a pravdivost smlouvy jakožto soukromoprávní listiny, a tudíž se soud ani nezabýval otázkou pravosti a pravdivosti listiny. Nad rámec tohoto žalobce předložil soudu kopie listin (jedná se o prosté kopie úředně ověřených listin, které jsou založeny v soudním spise vedenému Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 30 C 425/2020, kdy se jedná o listiny: 1) úředně ověřená kopie smlouvy o užívání společné věci ze dne 4. 4. 2008, kdy úřední ověření proběhlo dne 24. 1. 2011 s tím, že tato smlouva neobsahuje podpis jednatele společnosti , právnická osoba, . pana , jméno FO, , pole podpisu je přeškrtnuté, a 2) úřední ověřená kopie smlouvy o užívání společné věci ze dne 4. 4. 2008, kdy úřední ověření proběhlo dne 26. 7. 2017 s tím, že tato smlouva již obsahuje podpis jednatele společnosti , právnická osoba, . pana , jméno FO, . , adresa, podpisu je přeškrtnuté, ale přes přeškrtnutí je proveden podpis, nejspíš pana , jméno FO, , bývalého jednatele společnosti , právnická osoba, . Z výše uvedeného, a to zejména z úředně ověřených listin z roku 2011 a 2017 je zcela zřejmé, že originál smlouvy je užívání společné věci je ze 4. 4. 2008, v roce 2011 neobsahoval podpis jednoho z účastníků smlouvy, a to jednak společnosti , právnická osoba, ., tedy vlastníka držícího 50 % nemovitosti, který byl do smlouvy doplněn někdy mezi léty 2011 a 2017 (v roce 2017, jejíž podpis pana , jméno FO, jednající za společnost , právnická osoba, . na smlouvě připojen). Z úplného výpisu obchodního rejstříku společnost , právnická osoba, . je zřejmé, že osobou jednající za společnost , právnická osoba, . byl a nadále je pan , tituly před jménem, , jméno FO, tedy i v roce 2008 mohl za společnost jednat. Nicméně z originálu výpisu z katastru nemovitostí vztahující se k předmětné nemovitosti ke dni 24. 1. 2011, ke které byla uzavřena smlouva o užívání společné věci datovaná dne 4. 4. 2008 plyne, že ke dni 24. 1. 2011 společnost , právnická osoba, . již nebyla spoluvlastníkem nemovitých věcí. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že minimálně jedním z účastníků smlouvy byl podpis připojen ke smlouvě až po roce 2011, tedy v době, kdy tento jeden účastník, tedy , právnická osoba, . jednajícím panem , jméno FO, smlouvy, nebyl spoluvlastníkem nemovitých věcí a nemohl tak uzavírat smlouvu.Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani částečně. Žalobce ve své žalobě žádá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení. Dle ustanovení § 2991, odst. 2, zákonné číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník, (dále jen o.z.), se bezdůvodně obohatí na úkor jiného, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. S ohledem na tvrzení žalobce obsažená v žalobě je zřejmé, že žalobce tvrdí, že žalovaný užívá předmětné nemovitosti bez právního důvodu a tím dochází na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení vůči žalobci. Žalovaný však s tímto tvrzením žalobce zásadně nesouhlasí, když není pravdou, že by žalovaný užíval předmětné části nemovitosti bez právního důvodu. Žalovaný v tomto ohledu konstatuje, že způsob, jakými je nemovitost jednotlivými spoluvlastníky užívána, byl stanoven na základě smlouvy užívání společné věci ze dne 4. 4. 2008, která byla uzavřena mezi tehdejšími spoluvlastníky společností , právnická osoba, ., bývalým spoluvlastníkem společností , právnická osoba, ., bývalým spoluvlastníkem společností , Anonymizováno, a paní , jméno FO, . Žalovaný si předně dovoluje uvést, že dle ustanovení článku 5 odst. 4 smlouvy, o užívání společné věci, se i účastníci dohodli, že práva a povinnosti z této smlo