24 C 170/2021-681 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 30. 9. 2021 po žalované domáhá zaplacení částky 43 037 971,43 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a společnost , právnická osoba, . (dále také , zkratka, ), jejímž právním nástupcem se později stala žalobkyně (dále také , právnická osoba, ), uzavřely jako provozovatelé , anonymizováno, se žalovanou (dále také , právnická osoba, ) dne , datum, Smlouvu o provozování a prodeji reklamy na letišti , název, Česká republika. Obsah závazku této smlouvy byl následně modifikován uzavřením dodatku č. 1 ze dne , datum, a dodatku č. 2 ze dne , datum, . Smlouva byla uzavřena v české i anglické jazykové verzi s tím, že v případě rozporu mezi jednotlivými jazykovými verzemi má přednost verze česká. Žalobkyně je ve smlouvě označována zkratkou „, zkratka, “, žalovaná zkratkou „, zkratka, “, společnost , právnická osoba, ., jejímž právním nástupcem se později stala žalobkyně, zkratkou „, zkratka, “. V rámci smlouvy žalobkyně žalované udělila výhradní právo k provozování reklamních činností na , anonymizováno, , a to za podmínek stanovených ve smlouvě, čl. 2 smlouvy. Žalovaná se zavázala platit žalobkyni jakožto vlastníkovi , název, sjednanou smluvní cenu za toto výhradní právo na užívání reklamních prostor na , anonymizováno, žalovanou a další plnění dle této smlouvy, která je v čl. 10.3. smlouvy určena jako a) podíl na výnosech, tj. procentní podíl z čistých tržeb žalované, nejméně však b) minimální zaručenou platbu (specifikováno v příloze 2 smlouvy). Konstrukce sjednané smluvní ceny za výhradní právo žalované na užívání reklamních prostor na , anonymizováno, žalovanou a za další plnění dle smlouvy byla dohodnuta tak, že bez ohledu na její výnosy z předmětných reklamních ploch na letišti , anonymizováno, je žalovaná zavázána platit žalobkyni vždy alespoň fixně určenou minimální zaručenou platbu. Schopnost žalované platit tuto minimální zaručenou platbu po celou dobu trvání závazku ze smlouvy, nehledě na rentabilitu a výnosy z prodeje reklamních ploch na , anonymizováno, v konkrétním kalendářním roce byla pro žalobkyni jedním ze zásadních důvodů, pro které se vůbec rozhodla udělit žalované výhradní právo na využívání reklamních ploch na , anonymizováno, . Na to žalovanou ve smlouvě výslovně upozornila, že jí neposkytuje „žádnou záruku z hlediska návratnosti či rentability obchodní činnosti , právnická osoba, na , anonymizováno, “. Podle přílohy č. 2 smlouvy činí výše minimální zaručené platby 62 280 000 Kč ročně bez DPH s tím, že podle čl. 10.3. písm. c) smlouvy se tato částka zvyšuje o dalších 12 000 000 Kč ročně bez DPH v návaznosti na umožnění užívání žalované k reklamním činnostem i venkovní reklamní plochy , právnická osoba, . V okamžiku uzavření smlouvy žalované vzniklo výhradní právo užívat pouze tzv. vnitřní reklamní plochy, které se nacházejí především uvnitř terminálů , anonymizováno, , přičemž s rozšířením předmětu smlouvy o venkovní reklamní plochy bylo od počátku počítáno až k pozdějšímu datu, kdy bude žalované umožněno ze strany žalobkyně užívat venkovní reklamní plochy. V souladu s čl. 3 smlouvy žalobkyně žalovanou 1. 2. 2021 informovala o tom, že venkovní reklamní plochy jsou žalované k dispozici k užívání k reklamním činnostem a vyzvala ji k potvrzení jejich převzetí ve lhůtě 14 dnů a současně byla žalovaná poučena, že nedojde-li v této lhůtě k písemnému potvrzení převzetí venkovních reklamních ploch, budou tyto plochy považovány za předané do užívání žalované ke dni následujícímu po posledním dnu této lhůty a to se také následně stalo, čímž nabyla účinnosti i povinnost žalované hradit za užívání venkovních reklamních ploch tzv. platbu za , název, ve smyslu článku 10.3. písm. c) smlouvy, o kterou se automaticky navýšila minimální zaručená platba. Splatnost a proces fakturace minimální zaručené platby upravuje čl. 10.3. písm. b) smlouvy, podle něhož bude minimální zaručená platba vyplácena stran , právnická osoba, ve prospěch , právnická osoba, předem za každé čtvrtletí (tj. 4 stejné splátky každý rok), platby budou splatné na základě faktur vystavených , právnická osoba, , faktury budou vystaveny čtvrtletně předem vždy k 5. dni prvního měsíce každého čtvrtletí, den vystavení faktury bude i dnem uskutečnění zdanitelného plnění, , právnická osoba, uhradí faktury do 17 dnů ode dne vystavení. V souladu s čl. 10.3. písm. b) smlouvy vystavila žalobkyně dne 1. 4. 2020 fakturu na zaplacení části minimální zaručené platby za II. čtvrtletí roku 2020 ve výši 18 839 700 Kč vč. DPH a dne 1. 10. 2020 fakturu na zaplacení minimální zaručené platby za 4. čtvrtletí roku 2020 ve výši 18 839 700 Kč vč. DPH. Přestože uvedené faktury žalobkyně žalované řádně doručila, žalovaná ani jednu z nich ve smluvené lhůtě splatnosti nezaplatila a s úhradou těchto částek je ke dni podání žaloby v prodlení, a to přesto, že faktury na zaplacení části minimální zaručené platby za 1. a 3. čtvrtletí roku 2020, každou ve výši 18 839 700 Kč vč. DPH, žalovaná žalobkyni uhradila. Dále žalobkyně uvedla, že výnosy žalované z její obchodní činnosti na , anonymizováno, se za rok 2020 ani podstatněji neodlišují od průměrné výnosnosti této činnosti žalované za několik posledních let. Výnos za rok 2020 ve výši 47 000 293 Kč byl dokonce o několik milionů korun vyšší než za rok 2015 (41 880 223 Kč) či za rok 2016 (39 017 657 Kč), přičemž v těchto letech žalovaná minimální zaručenou platbu v plném rozsahu uhradila. Poté, co bylo žalované v návaznosti na dopis žalobkyně z 1. 2. 2021 umožněno užívat venkovní reklamní plochy ve smyslu čl. 10.3. písm. c) smlouvy, vystavila žalobkyně dne 24. 8. 2021 fakturu na zaplacení části platby za , název, za období od 17. 2. 2021 do 30. 6. 2021 a doručila ji žalované, která však ani tuto fakturu nezaplatila a je s úhradou tohoto závazku v prodlení do podání žaloby. Žalobkyně zaslala žalované 17. 9. 2021 předžalobní výzvu k plnění, aby do 7 dnů od doručení uhradila částku 43 037 971,43 Kč odpovídající nezaplaceným částem minimální zaručené platby za 2. a 4. čtvrtletí roku 2020 a nezaplacené části platby za , název, , tj. minimální zaručené platby za venkovní reklamní plochy za období od 17. 2. 2021 do 30. 6. 2021 a úroky z prodlení z této částky do zaplacení. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila ani ve lhůtě stanovené ve výzvě k plnění. Žalobkyně se po opravě petitu domáhá po žalované zaplacení částky 43 037 971,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 839 700 Kč od 19. 4. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 18 839 700 Kč od 19. 10. 2020 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 5 358 571,43 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení. (Tato změna petitu byla připuštěna usnesením č. j. 24 C 170/2021-60 ze dne 2. 12. 2021. )2. Žalovaná uvedla, že žalobu neuznává. Žalobkyně nemá nárok na úhradu části minimální zaručené platby za rok 2020 na dvě kalendářní čtvrtletí z důvodu, že v důsledku pandemie nemoci Covid 19, která v ČR propukla v březnu 2020 (12. 3. 2020 byl vyhlášen nouzový stav), souvisejících mimořádných opatření státních orgánů a opatření přijatých žalobkyní došlo ke zcela zásadnímu omezení, v některých měsících až téměř zastavení provozu na , anonymizováno, a v důsledku toho k podstatnému snížení kvality a hodnoty reklamních ploch. Žalobkyně proto nemá nárok na minimální zaručenou platbu v plné výši stanovené smlouvou, přičemž rozsah přiměřeného snížení minimální zaručené platby z výše uvedených důvodů odpovídá minimálně dvěma čtvrtletním platbám minimální zaručené platby, a to jak na základě samotné smlouvy, tak zákonných ustanovení upravujících nájemní smlouvu. Smlouva v čl. 20.1. předpokládá snížení minimální zaručené platby v případě, kdy bude celková hodnota reklamních ploch podstatně snížena, k čemuž přesně v důsledku pandemie nemoci Covid 19 došlo. Pandemie nemoci Covid 19 představuje zásah vyšší moci, který byl žalobkyni ze strany žalované řádně a včas v souladu se smlouvou oznámen. Pandemie nemoci Covid 19 a související mimořádná opatření a jejich důsledky představují podstatnou změnu okolností ve smyslu § 1765 – 1766 o. z. Žalobkyně porušila svou povinnost s náležitou péčí a v dobré víře jednat o úpravě podílu na výnosech a/nebo minimální zaručené platby v důsledku podstatného snížení celkové hodnoty reklamních ploch ve smyslu čl. 20.1. smlouvy. Dále uvedla, že část údajné pohledávky žalobkyně na minimální zaručenou platbu za rok 2020, pokud žalobkyni vznikla, zanikla započtením do výše 104 517,38 Kč (viz prohlášení o započtení pohledávek ze dne 26. 1. 2021 a prohlášení o započtení pohledávek ze dne 29. 4. 2021 zaslané žalobkyní žalované). Žalovaná neuznává platbu za , název, za období od 17. 2. 2021 do 30. 6. 2021 z důvodu, že venkovní reklamní plochy nebyly ke dni 17. 2. 2021 ani kdykoli později do 30. 6. 2021 řádně vyklizeny ve smyslu smlouvy a žalované nebylo ze strany žalobkyně umožněno jejich užívání ke smlouvou sjednanému účelu a i v případě, že by žalobkyně měla nárok na nějakou platbu za venkovní